Obral vás kamarád? Bojujte!

Poradna
Už se vám stalo, že se na váš úkor někdo jiný obohatil? Nemuselo jít o krádež, podvod či jiný úmyslný trestný čin, dokonce ani nešťastnou shodu okolností, a přesto jste přišli o peníze? Prostě jste se snažili někomu pomoci, něco jste si domluvili či objednali a měli pocit, že obě strany jednají v té nejlepší víře dohodu dotáhnout do konce. Jenže ono to nevyšlo. Plnění se nekonalo a vy jste přišli o vložené peníze.
K bezdůvodnému obohacení dochází tehdy, když se někdo na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí. Pak musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Co s tím? Nebuďte svolní s tvrzením, že je to prostě smůla, náhoda či nepříznivý osud, a o své peníze bojujte. Pokud vše řádně doložíte, zákon bude pravděpodobně na vaší straně, protože půjde o tzv. bezdůvodné obohacení. Druhá strana, která si vaše peníze strčila do kapsy s komentářem – tak snad to vyjde příště, bude muset vracet minimálně to, co obdržela.

Kdy se druzí obohacují?

Dali jste kamarádovi peníze na vymalování domu, jenže on se k tomu nemá, takže už je jasné, že z toho nic nebude? Poslali jste peníze na cizí účet, případně jste platbu pojištění protáhli přes ukončení smlouvy? Podíleli jste se na koupi společného bydlení, z něhož vás po čase přítelkyně vypakovala, protože byt byl napsán jen na ni? Půjčili jste někomu vozidlo a marně upomínáte vrácení?

Jde o učebnicové ukázky bezdůvodného obohacení. Pokud se druhá strana vyhýbá povinnosti peníze vrátit, protože jste podle jejího mínění peníze poskytli dobrovolně, najdete zastání u soudu. Bezchybně sepsat žalobu však nezvládnete, takže se vyplatí obrátit se na právníka.

Jít k soudu se vyplatí

Bude to sice stát další vydání, ale soud vám pravděpodobně přiřkne náhradu soudních výdajů (jejich výše se odvíjí nejen podle počtu úkonů, ale i hodnoty toho, o co se soudíte, pozn. aut.) i úroky za dobu, kdy byla vaše částka zadržována (úroky z prodlení).

Pokud byla nějaká věc neoprávněně předána k užívání ještě další osobě, která nebyla v dobré víře (nevěděla o neoprávněném užívání), může vlastník podle občanského zákoníku žádat náhradu také po ní (§ 2994).

Na druhou stranu ten, kdo si sice věc ponechal, ale v mezičase ji nějakým způsobem opravil či vylepšil, má právo žádat náhradu nutných nákladů, které na opravu vynaložil.

Kdo se obohatil, musí vracet

Občanský zákoník (§ 2991) bezdůvodné obohacení charakterizuje: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

PSALI JSME:
Málokteré peněženka na zemi je opuštěná

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“

Bezdůvodné obohacení vzniká v rámci „závazků z jiných právních důvodů“. Nedošlo tedy k uzavření smlouvy, ale jedna strana má právo požadovat od druhé určité plnění a druhá strana je povinna ho poskytnout. Obě by pak měly poskytnout součinnost k plnění závazku.

Základem je majetkový prospěch

K bezdůvodnému obohacení dochází v souvislosti se získáním majetkového prospěchu. Kdy nejčastěji? Například při tzv. plnění nedluhu, kdy je ochuzený uveden v omyl, a tak zaplatí víc, než by měl. Nebo při plnění právního důvodu, který odpadl, kdy se stále jedná na základě smlouvy nebo soudního rozhodnutí, i když smlouva už vypršela a rozhodnutí bylo změněno.

Dalším příkladem je protiprávní užití cizí hodnoty, kdy obohacený užívá věc, kterou zcizil nebo odmítá vrátit (rozpor s dobrými mravy). Případně ochuzený za někoho platí dluh, aniž by jako ručitel musel, čímž se sice skutečný dlužník neobohacuje, ale ani se nesnižuje jeho majetek (zbavení se dluhu), k čemuž by jinak po právu došlo.

PSALI JSME:
Půjčili jste kamarádovi peníze a už vás nezná?

Co je spropitné?

Podle občanského zákoníku (§ 2997) však právo na vrácení nemá ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže to udělal z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl. A o bezdůvodné obohacení také nepůjde, když dlužník zaplatil věřiteli předčasně, nebo při plnění promlčeného dluhu, pokud si dlužník promlčení nebyl vědom.

Jako klasické vysvětlení, kdy nejde o bezdůvodné obohacení, se uvádí zaplacení spropitného. Číšník či kadeřnice tak sice dostávají odměnu nad rámec stanovené úhrady, děje se to však z tzv. spravedlivého důvodu obohacení, který je zmíněn v občanském zákoníku. Jde o odměnu, která je obvyklá a poskytnutá vědomě za již odvedenou službu.

Naproti tomu poplatky vybírané ve zdravotnických zařízeních pod všemožnými názvy a záminkami se bezdůvodnému obohacení až nebezpečně přibližují.

Rozhoduje dobrá víra

Mohou však nastat i složitější než dosud popsané situace. Například při prodeji pozemku, který nový majitel nabyl jako náhradu v restituci. Pozemek měl zapsán v katastru a prodal jej za obvyklou cenu, jenže po čase se ozve stát, který byl předchozím majitelem, a u soudu uspěje s tvrzením, že pozemek byl vydán neoprávněně.

PSALI JSME:
Vraťte mi moje peníze!

Prodávající i kupující sice jednali v dobré víře, přesto soudy patrně rozhodnou, že došlo k bezdůvodnému obohacení. Restituent se obohatil na úkor státu a měl by vrátit pozemek, jenže už ho nemá, protože jej prodal, na což měl nepochybně právo. Takže by měl hodnotu pozemku kompenzovat penězi, na což zákoník myslí.

Obohacení pořád dokola

Jenže kolik má restituent zaplatit? Má vrátit to, za co pozemek prodal? Nebo „vysolí“ až tržní hodnotu, kterou může požadovat stát? Soud bude posuzovat, zda k prodeji došlo v tzv. dobré víře (při prodeji nevěděli, že soud jednou prohlásí vydání pozemku za neplatné), pak by měla stačit kupní cena.

Ale pokud vzniknou pochybnosti, že došlo při prodeji k nějaké spekulaci či jinému rozporu s dobrými mravy, hrozí restituentovi zaplacení i až násobků toho, co za pozemek dostal.

A aby to bylo ještě složitější, stát se může u soudu domáhat uznání bezdůvodného obohacení i po novém majiteli pozemku, protože ten se obohatil na základě již zmíněného tzv. právního titulu, který odpadl. Když stát uspěje a pozemek se mu vrátí, nyní už bývalý majitel se zase obrátí na restituenta, aby mu vrátil kupní částku, protože jde, opět, o bezdůvodné obohacení.

PSALI JSME:
Co bylo ukradeno, má být vráceno, říká k restitucím právník Petr Fišer

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Divoké parkování se nevyplácí

Pod sjezdovkou jste zaplatili několik stovek parkovného, ale když se po lyžování vrátíte k vozidlu, čeká vás nemilé překvapení. Auto je poškozené či vykradené. Je poškozená karoserie, nebo je pryč nejen vybavení …

Posílají vás rozměnit bankovku? Porušují zákon

Jéé, já nemám zpátky. To si musíte rozměnit! Tak tuhle větu jsme u pokladen slyšeli u mnohokrát a patrně nám pokaždé zrychlila puls. Ani zdaleka to není jen ozvěna dávných časů, kdy pracovníci služeb měli na paměti …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Rakovina plic zabije 85 procent pacientů, jejich šance se ale zvyšuje

Analýza
Každý rok onemocní v Česku rakovinou plic okolo šesti tisíc lidí, přičemž 85 procent z nich dříve nebo později této chorobě podlehne. I tak se díky rozvoji moderní medicíny vyhlídky pacientů na přežití nebo prodloužení kvalitního života neustále zlepšují. Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) byly u toho, když specialisté některé moderní trendy představovali.