Na spotřební dani z lihovin stát loni utržil necelých devět miliard korun, při představování konsolidačního balíčku přitom ministerstvo financí předpokládalo, že vybere zhruba o půl miliardy korun více.
Přes rostoucí daňovou zátěž lihovin stát na spotřební dani z lihu nevybírá více peněz. V loňském roce stát na této dani vybral 8,965 miliardy korun, meziročně zhruba o šest milionů korun méně než o rok dříve.
Potvrdila se tak očekávání, na která jsme upozorňovali při předloňském přijímání konsolidačního balíčku. Výnosy státu ze spotřební daně z lihovin nejen, že nerostou, ale naopak se snížily. Podobný vývoj není překvapením, k poklesům dochází ve všech zemích, které se rozhodly spotřební daň z lihovin navýšit.
Stát přitom počítal s tím, že po nárůstu spotřební daně o deset procent bude její výběr za loňský rok zhruba o půl miliardy vyšší. Zákazníci nicméně nechtějí zvýšenou cenu akceptovat, loni tak došlo ve volném oběhu k nejnižšímu prodeji lihovin od roku 2014, meziročně se prodej snížil o více než 20 procent.
Stalo se přesně to, co jsme očekávali. Kvůli vyšším cenám Češi nakupují lihoviny v zahraničí a zároveň se rozbujel černý trh. V této souvislosti také roste poptávka po levnějších, a tudíž méně kvalitních, lihovinách.
Zatímco prodej lihovin v loňském roce klesl, spotřeba piva zůstává poměrně stabilní, nejvíce roste spotřeba šumivých vín. Přestože se potvrzují očekávání a výběr spotřební daně z lihovin je nižší než predikce, stát nadále počítá s dalším navýšením daně.
Od počátku letošního roku došlo k růstu o dalších deset procent a v roce 2026 dojde ke zvýšení o dalších pět procent. Naopak se ani nadále nepočítá se zdaněním tzv. tichého vína. Spotřební daň z alkoholu je tak v Česku rozprostřena značně nerovnoměrně.
Lihoviny už v současné době představují suverénně nejvyšší podíl na výběru spotřební daně z alkoholu. Zatímco tvoří necelých 30 procent spotřeby alkoholu, na výběru daní se podílejí 65 procenty. Čtvrtinu celkové konzumace alkoholu tvoří víno, na výběru spotřební daně se ale podílí (vzhledem šumivým vínům, pozn. aut.) jen čtyřmi procenty.
O nezavedení spotřební daně na tichá vína se již napsalo dost. Tato nespravedlnost není omluvitelná a je obřím selháním současné politické garnitury. Od začátku letošního roku došlo ke zvýšení spotřební daně na lihoviny v deseti evropských zemích. Ve všech kromě Česka to bylo na všechny druhy alkoholických nápojů, jen čeští vinaři si prosadili výjimku.
Rychle rostoucí spotřební daně z lihovin vedou ke snížení spotřeby na domácím trhu. Vyšší ceny rovněž mění preference klientů, na tyto změny musejí likérky rovněž reagovat – např. rozšířením nabídky nealkoholických a míchaných drinků.
Zvýšení spotřební daně z lihu přinesl loňský vládní konsolidační balíček, podle plánu se odehrává ve třech krocích. Loni se daň zvýšila o deset procent, stejný nárůst platí od začátku letošního roku a v roce 2026 se zvýší o pět procent. Stát si od opatření slibuje vyšší daňové výnosy.
V ČR je za hektolitr stoprocentního alkoholu stanovena spotřební daň ve výši 1 547 eur (cca 39 tis. Kč.). V Rakousku je to jen 1 200 eur a v Německu 1 303 eur. Vyšší sazby má Polsko, ale tam je více zdaněno i pivo a víno. Slovensko nedávno zvýšilo daně o 38 procent, což vedlo k rozmachu černého trhu.
Autor je předseda představenstva společnosti Palírna U Zeleného stromu
(Redakčně upraveno)
