Evropská akciová seance se tak v pondělí nesla v červených číslech a ztráty po otevření zaznamenaly i akciové trhy v USA. V zámoří zhoršený sentiment souvisel i s vyjádřením demokratického senátora Manchina, který uvedl, že nepodpoří klíčový ekonomický balíček prezidenta Bidena, čímž je ohroženo jeho schválení. Celkově tak dolar vůči euru v pondělí oslabil k hranici 1,13 a odepsal většinu zisku z konce minulého týdne.
Bundesbanka (Německá spolková banka, centrální banka Německa, pozn. red.) snižuje výhled ekonomického růstu pro Německo v letošním i příštím roce. Důvodem je zhoršená pandemická situace, která dopadá zejména na sektor služeb. Přetrvávají ale i problémy v dodavatelských řetězcích, které brzdí průmysl, který jinak nemá o nové zakázky nouzi.
V letošním posledním čtvrtletí měla ekonomika našeho hlavního obchodního partnera v důsledku toho dokonce mezičtvrtletně mírně poklesnout. Dopad úzkých hrdel ve světovém obchodě sice bude dle aktualizovaného výhledu Bundesbanky postupně odeznívat, avšak ve slábnoucí míře bude brzdit ekonomické oživení až do konce příštího roku.
Zhoršený sentiment v Německu již v pátek indikoval IFO index za prosinec, který viditelně zaostal za očekáváním trhu. Negativní sentiment na trzích naopak mírně uklidnilo prohlášení firmy Moderna. Ta uvedla, že třetí dávka její vakcíny výrazně zvyšuje množství protilátek účinných proti variantě omikron. Obecně tak narůstá evidence, že k ochraně proti více nakažlivé variantě omikron bude zapotřebí aplikace třetí posilující dávky, jak již v první polovině prosince uvedly o své vakcíně firmy Pfizer a BioNTech.
Koruna vyčkává na středeční předvánoční nadílku z České národní banky (ČNB). Její kurz se v pondělí po celý den pohyboval v blízkosti 25,25 Kč za euro, a téměř se tak nezměnil. Zvýšené volatility na korunovém trhu se v předvánočním týdnu pravděpodobně dočkáme až se zveřejněním závěrů letošního posledního měnového jednání ČNB ve středu.
Očekáváme, že přetrvávající silné cenové tlaky z domácí ekonomiky i zahraničí, které inflaci na přelomu roku pošlou nad sedm procent, budou pro tuzemskou centrální banku hlavním argumentem pro další utažení měnových podmínek. Klíčová dvoutýdenní reposazba by se tak podle nás měla ještě před koncem roku zvýšit o dalších 75 bazických bodů na 3,5 procenta a v příštím roce zamíří ke čtyřem procentům.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
