Dneškem končí možnost nejen do režimu paušální daně vstoupit, ale také se z něj odhlásit. Jak Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) sdělil Jan Kašpar, daňový poradce společnosti Kodap, později podané oznámení už nebude účinné a podnikatel musí počkat na další rok.
„Stejný termín, tedy 12. leden 2026, platí rovněž pro ty podnikatele, kteří již v paušálním režimu jsou, ale z jakéhokoliv důvodu se rozhodli z něj pro letošní rok dobrovolně vystoupit,“ připomněl Kašpar, podle něhož je nejjednodušší cestou, jak to udělat, datová schránka.
Podle Kašpara je hlavní výhodou paušální daně jednoduchost. Podnikatel totiž hradí veškeré odvody jedinou platbou, nepotřebuje účetní, protože si nevede prakticky žádné účetnictví. A je zde minimalizace daňových kontrol.
Psali jsme
Komu se vyplatí a komu ne? Lednový termín na přihlášení do systému paušální daně se blíží
Tento režim ale není ideální pro každého, jeho výhodnost závisí na výši příjmů, uplatňovaných nákladech a rodinné situaci. „Pokud mají živnostníci možnost se poradit s odborníky, ať to udělají,“ dodal Kašpar.
Podle společnosti NeoTax, specializující se na daňové poradenství, obecně platí, že paušální daň je výhodná zejména pro živnostníky, kteří mají nízké skutečné výdaje a neuplatňují daňové slevy ani bonusy.
Někomu se už nevyplatí
V nejčastěji využívaném prvním pásmu paušální daně činí v roce 2026 celková měsíční platba 9 984 korun. Oproti roku 2025, kdy měsíční platba činila 8 716 korun, jde o meziroční nárůst o 1 268 korun. „Po letošním skokovém zdražení prvního pásma se několika lidem už paušální daň nevyplatí. Doporučuji si ji vždy propočítat,“ konstatovala Nikola Žítková, provozní ředitelka NeoTax.
Orientačně se podle ní tento režim začíná vyplácet například u 40procentního výdajového paušálu zhruba od 500 tisíc korun ročních příjmů, u 60procentního paušálu přibližně od 710 tisíc a u 80procentního paušálu okolo 1,5 milionu.
„Čím blíž je OSVČ k horní hranici pásma, tím větší může být úspora,“ poznamenala Žítková. Jednou z nejčastějších chyb OSVČ je nesplnění podmínek paušálního režimu nebo jejich podcenění během roku. To potvrdil Michal Jelínek ze společnosti V4 Group.
„Vyplatí se zejména těm, jejichž příjmy dosahují horní hranice daného pásma. Pokud má živnostník příjmy nad milion korun a neuplatňuje příliš mnoho slev na dani a odpočtů, tak se mu režim paušální daně spíše vyplatí,“ uvedl Jelínek.
Dodal, že se velmi vyplatí například u těch, kteří mají příjem těsně pod milion a půl. „To je horní hranice pro neřemeslné živnosti v rámci prvního pásma. Efektivní zdanění se v tomto případě pohybuje kolem osmi procent včetně odvodů, což je velmi výhodné,“ řekl Jelínek.
Rozhodujících 50 tisíc
Vstup do režimu paušální daně by měli pečlivě zvážit podnikatelé, jejichž příjmy se blíží spodní hranici jednotlivých pásem. V těchto případech se často více vyplatí zůstat u výdajových paušálů. Paušální daň se rovněž netýká plátců DPH.
Do paušálního režimu lze vstoupit pouze tehdy, pokud roční příjmy z podnikání nepřesáhnou dva miliony korun. Aby byla daň za rok rovna paušální dani a OSVČ nemusela podávat daňové přiznání ani přehledy, nesmí současně souhrn dalších zdanitelných příjmů přesáhnout 50 tisíc ročně.
„Paušální režim tak nemohou v praxi využít plátci DPH, OSVČ s příjmy ze zaměstnání nebo třeba OSVČ s jinými zdanitelnými pasivními příjmy nad 50 tisíc korun za rok,“ potvrdila Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Jde například o příjmy z kapitálového majetku, z nájmů nebo z ostatních příjmů, pokud nejsou osvobozené ani zdaněné srážkovou daní. Do limitu se mohou započítat třeba zahraniční dividendy, zdanitelné úroky, příjmy z pronájmu bytu, zisky z prodeje cenných papírů nebo kryptoměn.
Překážkou pro vstup do paušálního režimu je podle Nikoly Žítkové ze společnosti NeoTax také plátcovství DPH (identifikovaná osoba ale institut paušální daně využívat může, pozn. aut.). Do režimu nemůže vstoupit ani OSVČ v insolvenčním řízení.
Vyloučeni jsou například i společníci veřejné obchodní společnosti a komplementáři komanditní společnosti. Naopak vlastnictví podílu ve společnosti s ručením omezeným či pozice jednatele překážkou není. Rozhodující je vždy typ příjmů, které z tohoto podílu plynou.
Daň včetně pojištění
Součástí paušální daně je daň z příjmů a sociální a zdravotní pojištění, které jsou hrazeny jednou měsíční částkou. V případě prvního pásma (paušální daň 9 984 korun) připadá 100 korun na daň z příjmů, 6 578 korun na sociální pojištění a 3 306 korun na zdravotní pojištění.
Podnikatelé by si však měli dát pozor na to, že v paušálním režimu nelze uplatňovat žádné daňové slevy ani odpočty, například slevu na poplatníka, či daňové zvýhodnění na děti nebo slevu na manželku, a samozřejmě nelze uplatnit ani žádné náklady včetně daňových odpisů.
