Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty brněnského Mendelu tak nepomáhají pouze využívat odpad ze zpracování ovoce a omezovat tím skládky odpadu, ale také snižovat spotřebu palivového dřeva. Mango je v Kambodži jeden z nejdůležitějších zemědělských produktů.

„V posledních letech se zlepšuje situace ohledně zpracování manga. Dříve byla jeho velká většina vyvážena v čerstvém stavu do zahraničí, ale také se ho velké množství při sezónní nadprodukci zkazilo,“ uvedl Petr Němec z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Mendelu.

Nyní stále více zpracovatelů vyrábí sušené mango, které se nekazí a dá se prodat i mimo sezónu. „Tím ale začal vznikat nový problém, kdy se při zpracování ovoce ve větším množství hromadí odpad, hlavně mangové pecky,“ dodal Němec.

PSALI JSME:
Nespadne? Vánoční stromy posuzují experti z Mendelovy univerzity

Vysoká výhřevnost

Brněnští vědci proto ve spolupráci s Laboratoří biopaliv Fakulty tropického zemědělství v Praze vyrobili palivové brikety z mangových pecek, které dále analyzovali. Materiál se prokázal velmi dobrými vlastnostmi, jako je mechanická odolnost, vysoká výhřevnost, nízké emise oxidů dusíku a uhlíku a nízký obsah popele. Brikety mohou být použity jako palivo v kamnech a kotlích používaných na palivové dřevo.

„Na místě spolupracujeme s firmou Kirirom Food Production, která vyrábí sušené mango. V hlavní sezóně zpracuje 200 tun manga denně, z čehož denně putuje asi 60 tun pecek na smetiště. Zde pecky hnijí a znečišťují podzemní vodu, případně jsou pomalu nedokonale spalovány, což silně znečišťuje okolní ovzduší,“ vysvětlil Petr Němec.

Paradoxem je, že Kirirom využívá k vytápění svých sušíren palivové dříví, čímž trpí okolní lesní porosty. „Podle našich výpočtů může podnik ze svých pecek denně vyrobit zhruba dvanáct tun kvalitního paliva, čímž nahradí více než čtyřicet procent své spotřeby dřeva.

Jádra oddělená od pecky lze navíc zpeněžit jako zdroj mangového másla využitelného v potravinářství i kosmetice. Výlisky z jader po oddělení oleje poslouží jako složka do krmných směsí pro dobytek,“ uvedl Němec.

PSALI JSME:
Češi loni šetřili i na vytápění. Spotřeba tepla klesla o 12 %

Program OSN

Odborníci z Česka také pomohli místním s výběrem mechanizace pro zpracování pecek. Partnerská firma Holistic Solutions představila místním podnikům stroje jak české, tak zahraniční výroby.

„Udělalo nám radost, že místní partneři vzali výsledky projektu jako příležitost nejen jak ušetřit finanční prostředky, ale také jak se více přiklonit k udržitelným způsobům hospodaření a chránit tak místní životní prostředí,“ dodal Petr Němec z Mendelovy univerzity v Brně.

Projekt byl financován z programu Partnerství pro cíle udržitelného rozvoje mezi Českou republikou a Rozvojovým programem OSN. Jeho cílem bylo snížit produkci odpadu a zároveň využít alternativní zdroj energie a přispět tak ke snižování odlesňování, kterým země značně trpí.

Kambodža se řadí mezi největší producenty manga na světě, produkuje až čtyři miliony tun manga ročně. Pecky, které doposud nebyly využívány tak představují významný potenciál pro výrobu energie, cenných tuků i krmiva.

Palivo z palírny

Že mohou pecky posloužit jako výborné palivo, dokládá i prestižní Energy Globe Award, kterou před lety dostal majitel pálenice Halík z malé obce Boršice u Blatnice na Uherskohradišťsku. Zdeněk Halík se totiž rozhodl využívat pecky jako palivo.

„Napadlo to už mého otce i dědu, oni dřív ty pecky prali někde v potoku a zkoušeli to pálit v kamnech. Jenže u těch kamen se muselo pořád stát a přikládat, nesmělo se tam toho dát moc, protože to má velkou výhřevnost a mohlo to ta kamna rozškubnout,“ uvedl Halík v době, kdy si „ekologického Oscara“ přebíral.

Nápad tak uzrál, až když se na trhu objevily automatické kotle na biomasu, které spalují třeba i obilí. Tehdy se pan Halík rozhodl, že vyzkouší spálit i pecky. Výrobce kotlů si od něj nechal zaslat vzorek takzvaných výpalů a odpověděl mu, že jde o vhodné palivo pro spalování v kotlích. „Výhřevnost švestkových pecek je přibližně stejná jako u hnědého uhlí,“ dodal majitel pálenice.

PSALI JSME:
Domácí pálenka může přijít pěkně draho