Jenže, pozor! Nepříjemné jednání sice osobně absolvovat nemusíte, ale ve většině případů stejně odpovídáte za škody, a dokonce i překročení zákona, jehož by se vámi zmocněný zástupce dopustil při splnění úkolu, jímž jste ho pověřili.
1. Počítejte s tím, že odpovídáte nejen za výsledek jednání, ale dokonce za porušení smluv a zákonů, kterých se dopustila vámi zmocněná osoba, pokud ta jednala v rámci pověření, které jste ji dali.
2. Pokud předem uplatníte tzv. regresní nárok, můžete na zmocněnci požadovat náhradu škod, které jste povinen uhradit třetí osobě a jež vznikly na základě jednání vámi pověřené osoby.
3. Formální podoba plné moci není předepsaná, obsahuje identifikaci zmocnitele a zmocněnce i rozsah úkonů, jimiž svého zástupce pověřujete. Slouží jako potvrzení třetí osobě, že jedná skutečně s vaším pověřeným zástupcem. Měla by ji předcházet smlouva o zastoupení, která upravuje vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem.
Než někoho zmocníte, aby vás zastupoval, musíte si dobře rozmyslet dvě základní věci – koho jednáním pověříte a co pro vás má vyjednat.
Raději jen písemně
Kdo chce být zastupován a vydává k tomu pověření, je zmocnitel.
Kdo je k zastupování vysílán a vyjednává, bývá označován za zmocněnce.
Zmocnitel svému zástupci obvykle vystavuje plnou moc.
Jak má toto pověření k zastupování vypadat?
Pokud to zákon vyžaduje, plná moc musí být úředně či notářsky ověřená a písemná, výjimečně (spíše teoreticky) stačí i ústní.
Čím více je plná moc formálně zajištěna, tím menší je riziko napadení její pravosti či rozsahu.
Co nejpřesněji formulovat
Plná moc nemá předepsanou podobu, je ale formálně velmi jednoduchá. Musí obsahovat identifikaci (jméno, příjmení, datum narození a adresu – pozn. aut.) zmocněnce a zmocnitele. A kromě toho upřesnění konkrétního výkonu, pro nějž je plná moc udělena (specifická plná moc). V případě tzv. generální plné moci tyto výkony být pojmenovány nemusejí, protože zmocňuje k prakticky jakémukoli vyjednávání kdekoli.
Svěřovat někomu takto obecně pojatou plnou moc však důrazně nedoporučujeme, protože z toho pro zmocněnce mohou vzniknout velké nepříjemnosti.
Smlouva o zastoupení
Plná moc je tzv. jednostranné potvrzení, které dokonce nevyžaduje ani podpis zmocněnce a k platnosti stačí pouze podpis zmocnitele. Obvyklé však je, že zmocněnec na listinu přidává nejen podpis, ale také vyjádření, že pověření přijímá. Kdo však považuje plnou moc za potvrzení vztahu mezi zmocnitelem a zmocněnce, je na omylu.
Předložení plné moci totiž slouží jen jako formální důkaz pro třetí stranu, že jedná s pověřeným zástupcem nepřítomného partnera, co bude předmětem jednání, či v jakém rozsahu. Zástupcem jiné osoby se však zmocněnec stává nikoli na základě plné moci, ale uzavřením smlouvy o zastoupení. Vzhledem k tomu, že obvykle není vyhotovena písemně, tak v praxi to vypadá tak, že si zmocnitel a vybraný zmocněnec sdělí podmínky spolupráce, tedy zastupování.
Předpokládá se dohoda mlčky
Pokud se rovnou vypracuje plná moc, má se za to, že se na podmínkách, v obdobném rozsahu, jaké jsou uvedeny v plné moci, zúčastnění mlčky dohodli.
V každém případě je nutné, aby vztah zmocnitele a jeho zástupce dostal tento zákonný rámec, byť vypadá značně formálně, aby totiž bylo možné řešit případné spory mezi zmocnitelem a zmocněncem.
Na základě plné moci to možné není, ta přichází do hry až při náhradě škody způsobené třetí osobě (např. obchodnímu partnerovi) v důsledku jednání zmocněnce jménem zmocnitele.
Kdo za co odpovídá?
Možná se to bude zdát až nespravedlivé, ale za jednání zmocněnce ručí ten, kdo jej k jednání zmocnil. Z toho, co zástupce vyjedná, vznikají zastoupenému nejen práva, ale i povinnosti, tedy benefity i škody. Když při výkonu činností, které vyplývají z plné moci, zmocněnec poruší smlouvu či zákon, odpovídá se třetí osobě zmocnitel.
Podle občanského zákoníku platí, kdo použije při své činnosti mj. zmocněnce, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.
Nesmí řádit bez hranic
Neznamená to však, že zmocněnec s plnou mocí v kapse může beztrestně řádit podle libosti. Především je omezen tím, k čemu jej znění plné moci opravňuje. Už z tohoto důvodu se nevyplácí vystavovat bianco šek v podobě obecně formulovaného pověření. Mnohem jistější je svěřit svému zástupci jednotlivé a časově ohraničené úkony.
Pokud tuto vymezenou oblast zástupce překročí, zmocnitel s tímto jednáním nesouhlasí a bez zbytečného odkladu to ohlásí osobě, s níž jeho zástupce jedná, odpovědnost se přesouvá na zmocněnce. Když však s tímto projevením nesouhlasu zmocnitel otálí, jde odpovědnost za náhradu škody i nadále za ním.
Regresní nárok
A druhý případ, kdy se zmocněnec nemůže cítit předem beztrestný, nastane při nastavení smluvních pravidel, že když zmocnitel bude muset nahradit škodu třetí osobě, je oprávněn tuto náhradu po svém zástupci následně vymáhat.
Toto oprávnění však zákon neřeší a je třeba na ně myslet předem (tzv. regresní nárok). Nejlépe při uzavírání smlouvy o spolupráci, kterou se tedy nemusí vyplatit uzavírat jen formálně a na půl úst.
Konec plné moci
Kdy plná moc zaniká? Především v okamžiku, když už byly provedeny úkony, pro něž bylo pověření uděleno. To lze samozřejmě použít pouze v případě, kdy je toto zadání jasně specifikováno – věcně a nejlépe i časově vymezeno. Dále její platnost skončí, pokud plnou moc odvolá zmocnitel, nebo vypoví zmocněnec, případně jedna ze stran zemře (fyzická osoba) či zanikne (právnická).
Ani v tom případě však pro zmocněnce záležitost „nehasne“ a musí i nadále dělat nezbytné kroky, aby zamezil škodě hrozící (bývalému) zmocniteli či jeho nástupcům.
