V rámci struktury je patrné, že největší cenový šok z titulu výrazně dražších energetických komodit je za námi, palčivým problémem se v tuto chvíli stávají ceny zemědělských producentů, které již výrazně tlačí na ceny v potravinářském průmyslu a ve finále na ceny potravin pro koncové spotřebitele.
Jenom během dubna se ceny zemědělských výrobců zvedly o osm procent. Dramatický cenový vzestup vykázaly jateční prasata (20,8 % meziměsíčně), olejniny (+14,7 %) a obiloviny (+11,2 %). Oproti loňskému dubnu jsou ceny v zemědělství vyšší o 35,3 procenta.
Takovýto meziroční nárůst cen nebyl v celé historii časové řady od roku 1992 zaznamenán. Vážná je situace zejména v případě rostlinné výroby, kde dubnový meziroční růst cen dosáhl závratných 50,2 procenta. V případě živočišné produkce jsou meziročně ceny vyšší o 17,8 procenta. Růst cen zemědělských výrobců se již promítá do vyšších cen potravinářského průmyslu.
Dubnový cenový vzestup zde meziměsíčně činil 4,2 procenta (ceny zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa se zvedly o 10 %, průmyslových krmiv o 9,2 % a mlýnských a škrobárenských výrobků o 11,1 % – pozn. aut.), meziročně jsou ceny v potravinářství vyšší o 15,5 procenta po březnových 11,5 procenta meziročně.
Průmyslníci zdražili během dubna o 2,3 procenta a ceny tak výrazně překonaly tržní odhad ve výši 1,5 procenta i náš předpoklad ve výši 1,2 procenta. Meziroční se cenová dynamika tak dále zvedla z březnových 24,7 procenta na dubnových 26,6 procenta. Nejrychleji v dubnu rostly ceny v chemickém průmyslu (+9,2 % meziměsíčně) a kovodělném průmyslu (+5,9 %).
Ceny elektřiny a plynu se zvedly o dalších 1,6 procenta. V odvětví koksu a rafinérských ropných produktů již ale ceny během dubna klesly. Meziročně ale samozřejmě stále výrazně rostou. U elektřiny a plynu o silných 51,4 procenta.
Je zřejmé, že takto dramatický nárůst cen se musí promítnout v dalších odvětvích a produktech. Průmyslníky tak jednoznačně drtí drahé energie, jejichž ceny byly meziročně o 55,2 procenta vyšší. Růst cen meziproduktů dosáhl 28 procent. Pokud ceny průmyslových výrobců očistíme o ceny energií, meziroční růst by činil i tak velmi vysokých 17,7 procenta.
Nadále pokračuje zvyšování cen ve stavebnictví. Stavební práce podražily za duben o 1,3 procenta, meziročně jsou vyšší o 12,9 procenta po vzestupně revidovaných 12 procentech zaznamenaných v březnu. Mnohem horší je situace u cen stavebních materiálů. Zde meziroční dynamika zrychlila z březnových 22,8 procenta na dubnových 25,2 procenta.
V neposlední řadě svižnou cenovou dynamiku zaznamenávají tržní služby pro podniky. Meziměsíčně se ceny ve službách zvedly o v souhrnu o 0,5 procenta. Meziročně růst zrychlil z březnových 4,9 procenta na dubnových 5,5 procenta. Z meziročního pohledu se nejvíce zvedly ceny za reklamní služby a průzkum trhu o 18,8 procenta, za skladování a podpůrné služby v dopravě o 14,3 procenta a za služby v oblasti zaměstnání o 13,3 procenta.
Je zřejmé, že klíčový pro další vývoj produkčních cen bude vývoj na Ukrajině. Ten totiž primárně stojí za cenami na komoditních trzích. Pokud nedojde k nějaké další dramatické eskalaci na válečné frontě, měly by se postupně ceny stabilizovat či v lepším případě korigovat ze svých výšin. I nadále lze ale předpokládat jejich velkou kolísavost.
Pro tuzemské spotřebitele je důležitý i kurz koruny, primárně vůči dolaru. Ten bohužel zdražuje díky svému postavení měny bezpečného přístavu v situaci zvýšené geopolitické nejistoty; navíc je podporován i agresivními očekáváními na zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu (americká centrální banka, pozn. red.).
Je zřejmé, že rychlý růst cen zejména energetických vstupů bude v dalších měsících dále tlačit výše spotřebitelskou inflaci, která tak podle nás může z meziročního pohledu kulminovat během května/června kolem 15 procent.
Česká národní banka podle nás bude na červnovém zasedání reagovat dalším zvýšením úrokových sazeb. V základním scénáři počítáme s nárůstem o 75 bazických bodů, ale zvyšuje se riziko směrem ku 100 bazickým bodům. Od července převezme otěže v řízení měnové politiky nový guvernér. Ten se netají názorem, že dále by již úrokové sazby růst neměly.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
