Navzdory turbulentnímu tržnímu prostředí v roce 2024, které ovlivnily zejména významné politické události a změny úrokových sazeb, vykázaly podílové fondy pozitivní vývoj. Ve třetím kvartálu roku 2024 dosáhly růstu o 2,67 procenta, zatímco ve čtvrtém kvartálu zpomalila jejich výkonnost na pouhých 0,34 procenta.
Není proto překvapením, že akciové fondy měly za rok 2024 vyšší zisky než fondy, které investují do konzervativních aktiv. V dlouhodobém horizontu přinesly akciové fondy roční zhodnocení 6,37 procenta za posledních šest let. Do anualizované báze se však negativně propsalo období covidu a války na Ukrajině.
„Smíšené a dluhopisové fondy, které spadají mezi defenzivní strategie, dosahovaly v loňském roce růstu mírně přes pět procent, což potvrzuje jejich stabilní roli v portfoliích českých investorů,“ informovala Petra Hrdličková, investiční analytička Swiss Life Select.
„Mezi jasné vítěze minulého roku patří fondy zaměřující se na technologické společnosti. Hlavním tématem těchto gigantů byla v loňském roce bezesporu umělá inteligence, do které byl masivní tok investic,“ upozornil její kolega Šimon Schloff.
Vývoji cen akcií z tohoto sektoru podle názoru investičního analytika přispělo uvolnění měnové politiky centrálních bank a výhra Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, která na trhy přinesla klid a pozitivní sentiment. Investory neodradila ani přemrštěná valuace těchto společností.
Ke spokojenosti korunového investora přispěl i pozitivní vývoj na měnovém trhu, kdy dolar oproti české koruně posiloval o téměř deset procent, což přispělo k výkonnosti dolarových aktiv.
Lukrativní zhodnocení nabídly minulý rok i fondy zaměřené na těžbu zlata, které profitovaly ze zvýšené poptávky centrálních bank v čele s čínskou. Zlato profitovalo z nejistoty ohledně výsledku amerických prezidentských voleb, kdy investoři přesouvali část svých portfolií do zlata jako bezpečné investice. Na konci roku však tempo jeho růstu výrazně zpomalilo.
„Nadprůměrných výsledků dosahovaly fondy orientované na indický region, který těžil z dynamického růstu ekonomiky. Indický trh začíná hrát prim v oblasti digitální infrastruktury, což přitahuje zájem investorů. Demografický trend a levné energie tento růst nadále upevňovaly,“ vysvětlil Schloff.
Fondy s expozicí v Latinské Americe trápilo zejména oslabování lokálních měn, povodně a na konci roku také informace o možném uvalení cel ve výši 25 procent na mexické zboží exportované do USA.
V Číně došlo v září k pozitivnímu obratu kvůli rozsáhlým stimulačním opatřením ze strany čínské vlády, kterému však zahraniční investoři uvěřili pouze dočasně a trh následně ke konci roku část růstu vymazal.
„V nadcházejícím roce bude velmi důležité sledovat jednotlivá zasedání centrálních bank v čele s Fedem a také první kroky, které přinese nástup Donalda Trumpa na prezidentský post. Jeho celní politika by mohla zasáhnout vývoj jednotlivých trhů,“ uvedla Hrdličková. Plánované snížení korporátní daně a snížení regulace by dle ní mohly pomoci místním podnikům v čele s bankami zvýšit ziskovost.
„Přední technologické společnosti budou muset svou pozici na trhu obhájit prostřednictvím nových inovativních produktů a zlepšováním stávajících. Investice do umělé inteligence (AI) mohou přivést na scénu nového konkurenta, který zaujme svým originálním přístupem a dostane se do popředí,“ upřesnila investiční analytička.
Velkým tématem bude udržitelnost datových center a zejména jejich energetická náročnost, která s trendem AI neustále narůstá. USA zůstává v tomto odvětví lídrem, ale z růstu mohou těžit i země jako Tchaj-wan a Jižní Korea, které jsou součástí strategické infrastruktury a výroby čipů.
Využití umělé inteligence ve zdravotnictví a při vývoji léků bude pravděpodobně jedním ze zajímavých sektorů, přičemž rostoucí důraz na kybernetickou bezpečnost bude tento trend doprovázet. Investice směřující do zdravotnických technologií a kybernetické bezpečnosti tak mohou přitáhnout značné investice.
Nelze však zapomenout na geopolitická rizika a konflikty na Blízkém východě, na které si trhy sice již zvykly, ale stále je mohou silně rozkolísat. Změny cen klíčových komodit, energetického mixu a zavedení cel může dostat Evropu pod ještě větší tlak.
„V roce 2025 by akciovým trhům mohl opět uškodit nárůst inflace nad cílové hodnoty centrálních bank. Zejména pak ta ve službách, která je stále poměrně vzdálená svému cíli,“ uvedla Petra Hrdličková.
