Ekologická překážka tak narušuje hledání energetických dohod uprostřed souboje technologických gigantů o umělou inteligenci, poznamenal britský list Financial Times.
Zuckerberg plánoval uzavřít dohodu se stávajícím provozovatelem jaderné elektrárny, který by poskytoval bezemisní elektřinu pro nové datové centrum podporující jeho ambice v oblasti umělé inteligence.
Podle zasvěcených však potenciální dohoda narazila na řadu obtíž, včetně ekologických a regulačních problémů. Podle dvou osob obeznámených s jednáním by projekt zkomplikoval nález vzácného druhu včely v lokalitě vedle elektrárny, kde mělo být datové centrum postaveno, což Zuckerberg potvrdil minulý týden na setkání všech pracovníků Meta.
Tato rána přichází v době, kdy konkurenti Amazon, Google a Microsoft už uzavřeli dohody s provozovateli jaderných elektráren, aby splnili rostoucí energetické nároky datových center, která se předhánějí ve vytváření udržování energeticky náročných modelů umělé inteligence.
„Jeden dotaz na umělou inteligenci spotřebuje až desetkrát více energie než běžné vyhledávání na Googlu,“ připomínají Financial Times.
Konkurence nespí – právě naopak
Jaderná energie je stále více považována za způsob, jak získat stabilní, nepřetržitou energii během válek mezi technologických obrů v oblasti umělé inteligence.
Má však také vysoké počáteční náklady a její výstavba trvá dlouho. Kritici také varují před riziky hromadění toxického radioaktivního odpadu, který musí být bezpečně skladován, jinak by mohl vážně poškodit lidi i životní prostředí.
V září společnost Microsoft oznámila, že oživí zakonzervovanou jadernou elektrárnu Three Mile Island v Pensylvánii. Firma Amazon zaplatila v březnu v přepočtu 650 milionů liber (19, 69 miliard korun) za umístění datového centra vedle atomové elektrárny Susquehanna Steam Electric, rovněž v Pensylvánii.
Google mezitím minulý měsíc oznámil, že si objednal šest až sedm malých modulárních jaderných reaktorů od americké začínající společnosti Kairos Power, a stal se tak první technologickou společností, která uvedla do provozu nové jaderné elektrárny.
[/psalijsme]
Zakladatel Facebooku hraje o vše
Zuckerberg, zakladatel Facebooku, je pod tlakem, aby investorům dokázal, že jeho totální sázka na umělou inteligenci přinese ovoce, protože kapitálové výdaje společnosti stále rostou vzhledem k investicím do provozu serverů a datových center pro vývoj této špičkové technologie.
Zuckerberg řekl zaměstnancům na všestranném setkání, že pokud by se dohoda uskutečnila, Meta by se stala první velkou technologickou skupinou, která by ovládala umělou inteligenci na jaderný pohon, a měla by k dispozici největší jadernou elektrárnu pro napájení datových center, uvedli dva lidé přítomní na firemním mítinku.
Zdroj obeznámený os touto záležitostí potvrdil, že Zuckerberga frustruje nedostatek jaderných možností v USA, zatímco Čína se jaderné energii věnuje. Zdá se, že Čína staví jaderné reaktory rychlým tempem, zatímco v USA bylo za posledních dvacet let uvedeno do provozu jen několik z nich, uzavírá Financial Times.
Ve hře je Česko a Rolls-Royce
Podle listu Bild Meta však minulý týden vysvětlila, od počátku roku 2030 chce v USA vyrábět jeden až čtyři gigawatty jaderné energie. „Jsme přesvědčeni, že jaderná energie bude hrát ústřední roli při přechodu na čistší, spolehlivější a diverzifikovanější energetickou síť,“ pokračovala firma.
Podle odhadů společnosti Goldman Sachs se spotřeba energie datových center v USA v letech 2023 až 2030 zhruba ztrojnásobí.
Meta plánuje buď malé modulární reaktory (SMR), nebo větší jaderné reaktory. Takzvané minijaderné elektrárny jsou zatím stále ve fázi vývoje. V USA pracuje na malých jaderných reaktorech společnost NuScale Power, v Evropě zahajuje pilotní projekt v České republice britská společnost Rolls-Royce. První minijaderná elektrárna by zde měla být spuštěna rovněž počátkem roku 2030.
Meta-plán je ambiciózní. Rychlou expanzi zatím brzdí přetížená americká jaderná regulační komise a vládní nařízení. Krátce před koncem svého funkčního období však prezident Joe Biden rozhodl, že do roku 2050 se výroba jaderné energie „minimálně ztrojnásobí“.
Celkem mají být do té doby postaveny další jaderné elektrárny a minireaktory o výkonu 200 gigawattů. To odpovídá přibližně 200 konvenčním jaderným elektrárnám. Donald Trump, zvolený Bidenův nástupce, je rovněž zastáncem jaderné energie.
