Šunkový chlebíček má jako svůj nejoblíbenější 47 procent Čechů. Vyplynulo to z šetření agentury Instant Research pro společnost Billa, kterého se v posledním měsíci letošního roku zúčastnilo 512 dotázaných. Na dalším místě skončil chlebíček se salátem a vejcem natvrdo (25 %). Třetí je s velkým odstupem chlebíček s česnekovou pomazánkou (8 %).
„Říká se, že chlebíčky jsou česká specialita, ale jejich historie sahá až hluboko do historie, kdy se chleba používal jako jedlý podtácek pro servírování jiných potravin. Obdobné obložené studené chleby jsou oblíbené v řadě zemí, například Německu, Holandsku, Rakousku, Polsku nebo ve Francii.
Dokonce se říká, že za vznikem tohoto druhu pokrmu stojí Napoleon Bonaparte, který kvůli úspoře času dával přednost studené kuchyni,“ uvedla Dana Bratánková, vedoucí korporátní komunikace a Public Affairs společnosti Billa.
Dodala, že v českých zemích zpopularizoval na počátku minulého století chlebíčky Jan Paukert, který měl proslulé lahůdkářství na Národní třídě v Praze. „Málokoho pak asi překvapí, že u nás je nejoblíbenějším právě chlebíček se šunkou,“ konstatovala Bratánková.
Vynálezce chlebíčků
Právě Jan Paukert je považován za českého vynálezce tradičních chlebíčků. Jak připomíná web České centrály cestovního ruchu Kudy z nudy, tradice Paukertova lahůdkářství sahá do roku 1916, kdy ho jako první české velkolahůdkářství založili Jan a Štěpánka Paukertovi.
„Za první republiky se stalo symbolem kvality a patřilo mezi nejslavnější lahůdkářské domy v Evropě. Navštěvovaly ho známé osobnosti, jako Ema Destinnová, Hugo Haas, Lída Baarová, Jaroslav Seifert, Jan Werich či Jiří Voskovec. Paukertovy lahůdky zásobovaly také stůl rodiny prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka,“ uvádí web.
V sortimentu lahůdkářství byly mimo populárních chlebíčků také tradiční české i evropské lahůdky včetně salátů, českých uzenin, francouzských sýrů nebo kachních a husích jater. Jednou z hlavních specialit býval humrový chlebíček.
V roce 1952 bylo lahůdkářství znárodněno, až v roce 1991 podnik v restituci získal zpět syn zakladatelů Jan Paukert mladší. Jeho první kroky v navráceném lahůdkářství vedly k jednomu z pilířů, odkud vykopal sbírku vzácných koňaků z 19. století, které tam se svým otcem v roce 1938 ukryli před nacisty.
„Po rozsáhlé rekonstrukci se lahůdkářství pod názvem Jan Paukert opět otevřelo v říjnu 2008 a bylo zavřeno roku 2015. Téhož roku se zkrachovalé firmy zbavila investiční skupina Natland, která měla legendární podnik na pražské Národní třídě v pronájmu, napsal před lety web deníku e15: „Firmu prodala za jednu korunu jejímu jednateli Milanu Heidlerovi.“
Ochrannou známku Jan Paukert si ale skupina ponechala a hodlala s ní rozjet franšízový řetězec lahůdek a bister. Jakkoliv to byl dobře míněný plán šéfa Natlandu Tomáše Rašky na zachování jedné z tradičních českých značek, nedopadlo to… „Pod Paukertovým jménem vzniklo potom bistro na karlínské náplavce, které fungovalo do roku 2022,“ píše web Kudy z nudy.
Česneková pomazánka
V žebříčku oblíbenosti pomazánek pak podle marketingového šetření Instant Research pro společnost Billa jednoznačně vyhrála česneková pomazánka, kterou má jako nejoblíbenější 42 procent Čechů. Na druhém místě skončila vajíčková pomazánka (21 %) a na třetím s 16 procenty sýrová.
„Ukazuje se, že nákupu pohoštění na nejrůznější oslavy, včetně silvestra, v supermarketech dávají stále více přednost mladí lidé ve věku 18 až 26 let (6,8 %) oproti jiným věkovým kategoriím (0,9 až 3,3 %). Obecně pak platí, že naprostá většina lidí si pohoštění na silvestra stále nejraději připravuje samo, a to 92 procent lidí,“ sdělila společnost Billa.
