Samozřejmě není třeba moralizovat a poukazovat na negativní zdravotní, sociální, ekonomické a další negativní dopady nadměrné konzumace alkoholu. Pravdou ale je, že vztah většiny Čechů k pivu, vínu nebo kořalce je velmi, ale opravdu velmi benevolentní.
Svědčí o tom mimo jiné to, že dlouhodobě patříme podle statistik k největším pijanům v Evropě, což je dáno i nastavením společnosti (statistiky ale ovlivňuje incomingová turistika, pozn. red.). Konzumace vína či piva, nebo aspoň přiťuknutí skleničkou jsou brány jako tradiční společenský rituál. Každý nepochybně najde milion příležitostí, při níž se hodí otevřít lahev.
Popíjení alkoholu se v létě bere jako běžná součást splouvání řek a teď v zimě zase lyžování na horách. Podle průzkumu ERV Evropské pojišťovny se v letošní sezoně chystá na lyže 36 procent Čechů. Z toho 14 procent mezi Vánoci a Novým rokem.
O vánočních svátcích a silvestrovských oslavách si také mnozí dopřávají alkohol, a to i na sjezdovkách. Na svahu se ho napije téměř čtvrtina žen, mužů dokonce 40 procent. Lyžaři nad 55 let si skleničku dají dokonce v polovině případů.
Pro 27 procent Čechů, kteří se na hory letos chystají, je svařák, griotka nebo bombardino neodmyslitelnou součástí zážitku na svahu. Alkohol ale zhoršuje pozornost, rovnováhu, reakční dobu a vidění, což zvyšuje riziko nehody.
„Lyžaři by si měli zjistit, jaká pravidla konzumace alkoholu platí, protože tolerance alkoholu se v jednotlivých zemích liší,“ upozornil Vlastimil Divoký, manažer marketingu a komunikace ERV Evropské pojišťovny.
Například ve Francii platí nulová tolerance alkoholu při lyžování. Jakékoliv promile automaticky znamená vinu při nehodě a hrozí pokuta až 15 tisíc euro, v krajních případech může lyžař až na rok do vězení. Citelná pokuta při vyšším obsahu alkoholu v krvi hrozí rovněž v Itálii, v Rakousku, Švýcarsku a ve Slovinsku může podnapilý lyžař dostat pokutu za nevhodné chování a být vykázán ze sjezdovky.
V Česku a na Slovensku sice nejsou omezení pro konzumaci alkoholu, ale každý lyžař by měl zvážit rizika a vyhnout se ohrožování sebe i ostatních. Alkohol může být problém i při určování viníka srážek. Pojišťovny mohou snížit nebo dokonce zcela odmítnout pojistné plnění.
O vysoké české toleranci k alkoholu svědčí také to, že se v mnoha populárních televizních seriálech bere pití piva, vína a destilátů jako významná součást děje a opilost hlavních postav se obvykle překlápí do humorné roviny. Ostatně po „hospodě“ byl jeden z tuzemských seriálů dokonce pojmenován.
Právě v prosinci nabírá konzumace alkoholu na obrátkách. Podepisují se na tom vánoční trhy, takže lidé si dají běžně dají jeden či dva svařáky nebo vánoční svařáky při cestě z práce, ale i různé večírky spojené s koncem roku a pak samozřejmě i samotné Vánoce a silvestr.
Jak upozornil Albert Kšiňan, který se v národním institutu SYRI věnuje také výzkumu problémového chování mezi dospívajícími, podle jednoho průzkumu až 17 procent Čechů uvádí, že je pro ně prosinec z hlediska užívání alkoholu vůbec nejexponovanějším měsícem. Pijí jak lidé, kteří oslavují, tak ti, kteří jsou kvůli přípravě vánočních svátků ve stresu, a neposlední řadě i tací, kteří se naopak cítí osamělí.
„Alkohol ve formě přípitků nebo speciálních sezónních nápojů je nedílnou součástí vánočních tradic a pro mnoho z nás je obtížné jej vynechat. Stejně, jako s vánočním stravováním, je to však málokdy opravdu do sytosti, jako spíše mnohem častěji přes míru,“ konstatuje Kšiňan.
Jak říkají oborníci: Dát si skleničku vína nebo piva není žádné drama, ale proč těch skleniček je najednou třeba deset? Mnoho lidí pak nadmíru prosincového pití řeší novoročními předsevzetími, které se dost často týkají zdravějšího životního stylu včetně nižší konzumace alkoholu.
A jak je známo a praxí prokázáno, většině lidí vydrží jejich závazek obvykle jen týdny, maximálně pár měsíců, než se vrátí do starých kolejí. Takže za rok si prosinec opět pořádně užijí.
