Pokud však letos na žádné další závažnější živelní pohromy nedojde, bude rok 2021 stále zaostávat za nechvalně rekordním rokem 2013, jenž v posledním desetiletí vykazuje nejvyšší objem plnění pojišťoven souvisejícím s řáděním živlů.
V posledním desetiletí se plnění pojišťoven v ČR související s živelními pohromami pohybuje nejčastěji v pásmu od čtyř do pěti miliard korun, jak plyne z jednotlivých výročních zpráv České asociace pojišťoven.
Výjimečně klidná byla z hlediska plnění škod způsobených živly léta 2011, 2012 a 2015. Naopak rok 2013 představuje „rok hrůzy“.
Tehdy živelní pojistné škody dosáhly 7,8 miliardy korun. Před osmi lety ČR zasáhly nejprve rozsáhlé povodně a poté i letní bouře. Povodně z poloviny toho roku byly tehdy třetí nezávažnější živelní pojistnou událostí v novodobé historii Česka.
Loni zkraje roku pojišťovny potrápil zmíněný orkán Sabine, podobně jako předloni Eberhard. Sabine ovšem v lesích napáchala na poškozených stromech a dřevu jen šestinovou škodu v porovnání s miliardovou „dardou“, kterou v roce 2007 způsobil nechvalně proslulý orkán Kyrill.
Ve výši objemu pojistných škod souvisejících s živelními pohromami se odráží nejen častost jejich výskytu a jejich závažnosti či plošnost, nýbrž také hodnota majetku, který zničí. Ta rok od roku zpravidla narůstá, a to kvůli obecnému růstu české ekonomiky, bohatnutí obyvatelstva a inflaci.
Lidé mají například stále dražší automobily, nákladnější obydlí či zařízení na zahradách, takže bouře a další pohromy včetně tornád, dané extrémním počasím, tak ničí obecně stále dražší a dražší majetek.
Pokud by čtvrteční tornádo zasáhlo Prahu či Brno, odpovídaly by škody stovkám miliard korun. Pokud by ovšem na druhou stranu řádilo zcela mimo zastavěnou oblast, třeba v lesících, půjdou škody nejspíše jen do desítek milionů korun.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
