Vedle okradení se Češi rovněž obávají toho, že je někdo bude nepřiměřeně obtěžovat, nebo je dokonce přepadne. Toho se obávají na ulici, kterou uvedlo 40 procent dotázaných. Velké obavy z těchto situací mají rovněž na nádražích (13 procent), v MHD (9,5 procent) nebo na velkých společenských událostech, jako jsou třeba sportovní utkání nebo hudební festivaly (sedm procent). Obtěžování či okradení se naopak vůbec neobává jen 13 % Čechů.
Když měli dotázaní v průzkumu agentury Rondo Data pro společnost SSI Group odpovídat na otázku, kde se bojí okradení, „zvítězila“ ulice s 18 procenty. V těsném závěsu skončil domov a městská hromadná doprava.
Méně nebezpečná obchodní centra
Průzkum se rovněž zaměřil na nákupní centra, která jsou podle bezpečnostních expertů jedním z rizikových míst. Realita ovšem taková není. Jen 9 procent dotázaných uvedlo, že byli někdy v minulosti okradeni právě v obchodním domě. A 40 procent lidí se dokonce ani neobává toho, že by tady mohli přijít o peněženku nebo jiné osobní věci.
Jedním z důvodů je nejspíš také to, že obchodní centra mají vlastní systém ostrahy, respektive si najímají bezpečnostní agentury. „Systém ostrahy je stále důmyslnější, v problémových lokalitách pracujeme již s takzvanými antikonfliktními týmy,“ sdělil Radek Škrabal ze společnosti SSI Group, která patří mezi největší bezpečnostní agentury. Dodal, že speciálně vyškolené týmy jsou v případě nutnosti propojeny s policií.
Škrabal současně upozornil, že v posledních měsících lidé z ochranky zaznamenávají nárůst agresivity některých návštěvníků center, například mladistvých, kteří vyvolávají vzájemné bitky. „Při výtržnostech se pak většinou natáčejí a umísťují videa na sociální sítě,“ poznamenal Škrabal.
Kriminality ubývá
Obecně v Česku ale kriminality ubývá už pátým rokem po sobě. Vloni policisté zaznamenali 192 405 trestných činů, což je bezmála o pět procent méně než v roce 2017. Na poklesu se podepsal zejména nižší počet majetkových trestných činů, méně evidováno bylo i vražd a dalších násilných trestných činů. Objasněno bylo 105 710 skutků, což představuje téměř 55 procent případů.
Při trestné činnosti loni vznikly škody za zhruba 18 miliard korun, předloni to bylo 20,3 miliardy. Policie a státní zástupci zajistili kriminální výnosy v hodnotě 7,9 miliardy korun. V roce 2017 bylo zajištěno 5,4 miliardy, o rok dříve 9,9 miliardy korun. Zajištěný majetek se buď vrací okradeným, nebo na základě soudního rozhodnutí propadá státu.
Nejčastěji registrovali policisté majetkové trestné činy, kterých bylo 98 670, o 9827 méně než v roce 2017. Snížil se počet krádeží i vloupání. Hospodářských trestných činů ubylo proti předloňsku o 5,5 procent, stalo se jich 24.837.
Podle náměstka policejního prezidenta Jaroslava Vilda je to například tím, že si lidé lépe chrání svůj majetek, ale rovněž preventivní činností policie. „Stoupá důvěra v policii, dostáváme se na rekordní čísla,“ konstatoval Vild.
