V případě spotřebitelských cen za červen čekáme po předchozím nečekaně malém zvýšení zrychlení meziměsíčního růstu. Nicméně efekt vyšší srovnávací základny z minulého roku by měl vést k dalšímu snížení meziroční míry inflace nepatrně pod prognózu České národní banky (ČNB). Tu by takový vývoj neměl odradit od záměru pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb.
Průmyslová výroba: Po silných meziměsíčních nárůstech průmyslové výroby v březnu a dubnu, čekáme za květen mírnou korekci. Na tu ukazuje především pokles výroby aut, který úzce souvisí s chybějícími komponentami do výroby. Na druhou stranu zde máme indikace toho, že v jiných sektorech výroba expanduje. Index nákupních manažerů v květnu silně vzrostl, a to včetně subindexu výroby.
Rovněž výkon průmyslu v sousedním Polsku, který koreluje s českou produkcí, vykázal v květnu mírný meziměsíční nárůst po sezónním očištění o 0,8 procenta. V souhrnu se tak domníváme, že průmyslová výroba v ČR v květnu meziměsíčně klesla o 0,9 procenta (SA). V meziročním vyjádření, kde se stále odráží extrémně nízká, ale již rostoucí srovnávací základna z minulého roku by to znamenalo zpomalení na 34 procenta po předchozích 55,1 procenta.
Letošní květen měl navíc meziroční výhodu v podobě dvou pracovních dnů navíc a po očištění o tyto kalendářní efekty by meziroční tempo činilo 29 procent. V dalších měsících efekt nízké srovnávací základny rychle zeslábne, ale přesto je pravděpodobné, že stále uvidíme dvouciferná meziroční tempa růstu průmyslu a jeho celoroční expanze bude v průměru činit kolem deseti procent.
Další vlna epidemie zůstává stále významným rizikem, nicméně z dnešního pohledu se zdá, že klíčovou bariérou pro rychlejší letošní expanzi průmyslu budou chybějící komponenty, kvůli kterým zejména automobilky vyhlašují odstávky a v řadě případů také podobně jako před pandemií problémy s nedostatkem pracovníků. Poptávka, zdá se, je naopak rostoucí.
Maloobchodní tržby: Rychlé rozvolňování protiepidemických opatření slibuje za měsíc květen silný nárůst maloobchodních tržeb. Kromě faktického nárůstu možností, kde fyzicky nakupovat, hovoří ve prospěch růstu nákupního apetitu výrazné navýšení spotřebitelské důvěry. Expanzi rovněž indikuje další nárůst karetních transakcí, které meziročně povyskočily o silných 25 procent.
Za květen tak čekáme nárůst tržeb maloobchodu bez zahrnutí prodeje a oprav aut (kam se promítají i nákupy firem, pozn. aut.) o silných 3,6 procenta meziměsíčně (SWDA). To by s ohledem již rostoucí srovnávací základnu z minulého roku znamenalo zpomalení na meziroční tempo 2,9 procenta z předchozích 7,5 procenta. Nutno dodat, že letošní květen byl pozitivně ovlivněn meziroční kalendářní výhodou dvou pracovních dnů navíc.
V případě prodejů aut se efekt rostoucí srovnávací základny rovněž projeví a uvidíme tak zpomalení meziročního dynamiky růstu, ovšem na stále velmi vysoké tempo. S ohledem na růst registrací aut zde čekáme meziměsíční expanzi tržeb o 1,5 procenta (SWDA). Tomu by odpovídal rychlý meziroční růst 42,1 procenta. Pro celkový maloobchod se zahrnutím motoristického segmentu čekáme meziroční růst 15,7 procenta.
Pokud se náš odhad vývoje maloobchodních tržeb v květnu naplní, pak by to znamenalo, že se již dostaly na úrovně srovnatelné s obdobím před vypuknutím pandemie v březnu minulého roku. Na nejbližších měsících se pravděpodobně bude dál pozitivně projevovat všeobecné uvolnění ekonomického života a rostoucí spotřebitelská důvěra.
Naše dubnová prognóza pro letošek počítala s růstem maloobchodu bez zahrnutí prodeje aut kolem jednoho procenta, ale rychlost odstraňování protipandemických opatření ukazuje, že by to mohla být spíše dvě až tři procenta.
Spotřebitelské ceny: Vývoj ekonomiky po rozvolnění protiepidemických opatření s sebou stále nese nejistotu ohledně cenového vývoje. Výrazné cenové tlaky jsou nyní patrné především na straně výrobců a to z důvodu nabídkového šoku, který se z části bude postupně přelévat i do konečných cen. V případě spotřebitelských cen počítáme po nečekaně slabém zdražení v průměru o 0,2 procenta meziměsíčně s opětovným mírným zrychlením cenového růstu na 0,4 procenta.
Důvodem je mírné zdražení potravin, další nárůst cen u čerpacích stanic ale také jádrová inflace. U té s ohledem na rozvolnění opatření zejména ve službách čekáme mírné zrychlení meziměsíčního růstu cen na 0,5 procenta, což by znamenalo setrvání meziročního tempa jádrové inflace na 3,1 procenta. Pro celý spotřebitelský koš očekáváme za červen zpomalení meziročního růstu cen na 2,6 procenta z předchozího tempa 2,9 procenta.
Oproti prognóze ČNB by to znamenalo nižší výsledek o deset procentních bodů, což není podstatná odchylka, která by sama o sobě odradila centrální banku od dalšího zvyšování úrokových sazeb. Již na dalším zasedání na začátku srpna tak čekáme další zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 25 bazických bodů na 0,75 procenta a do konce roku ještě jedno její zvýšení na jedno procento.
Hlavním rizikem je zde vývoj pandemie, nicméně i nejistota cenového vývoje je značná a realita může rozhodnutí bankovní rady také významně ovlivnit. Nicméně z hlediska meziměsíčních změn v naší prognóze dosáhla inflace již svého vrcholu a ve druhé polovině roku by měla brzdit. V meziročním srovnání by do konce roku měla setrvat poblíž současných hodnot ovšem snižovat by se měla jádrová inflace.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
