Alkohol na pracovišti? Průšvih a automaticky okamžité zrušení pracovního poměru. Jenže to platilo jen do nedávného výroku Nejvyššího soudu, který dal za pravdu odvolání zaměstnance, který se bránil vyhazovu poté, co dechové a krevní zkouška mu prokázaly požití alkoholu před začátkem směny. Soud navíc v rozsudku rozebral, kdy je možné v dané situaci rozvázat pracovní poměr pro závažné porušení povinností zaměstnance.
Co zákoník práce říká na to, když zaměstnanec přijde do práce nikoli střízlivý, nebo alkohol požil v pracovní době? Podle pracovní legislativy lze pracovní poměr zrušit ve dvou případech – při odsouzení zaměstnance pro určité trestné činy a při porušení přepisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Pod druhý důvod lze nesporně zařadit konzumaci alkoholu na pracovišti, resp. alkohol v krvi zaměstnance. Jenže…
NEPROKAZATELNÝ ALKOHOL
Nejvyšší soud se v rozsudku, který vyvolal mezi zaměstnavateli značný rozruch, zabýval mj. otázkou, za jakých podmínek je prokázání alkoholu vůbec průkazné. Dotyčnému zaměstnanci naměřili při dechových zkouškách postupně 0,32 a 0,23 promile, při krevní zkoušce o pár hodin později 0,11 promile. On sám však tvrdil, že žádný alkohol nepožil.
Soudy všech stupňů, včetně Nejvyššího, konstatovaly, že v oboru soudního lékařství se hodnoty alkoholu v krvi považují do 0,2 g/kg za neprůkazné a do 0,3 g/kg za nevýznamné. Podle předloženého znaleckého posudku dokonce hodnota do 0,49 promile by neměla mít na výkon povolání vliv. Což je mj. v rozporu s legislativou i zavedenou praxí v silničním provozu a firmy či instituce zaměstnávající nejen řidiče, lékaře, učitele, hasiče, ale v podstatě všechny profese vyžadující jistou míru zodpovědnosti a soustředění jsou mírně řečeno na rozpacích.
HLEDEJTE POLEHČUJÍCÍ OKOLNOSTI
Ty jim zvyšuje i další zdůvodnění v rozsudku Nejvyššího soudu, které je do značné míry precedentní a v budoucnosti může vyvolat mnoho sporů mezi zaměstnavateli a hřešícími pracovníky.
Nyní je totiž třeba při zkoumání, zda požití alkoholu naplňuje znaky závažného porušení povinností, zohlednit mj. funkci zaměstnance, jeho dosavadní výsledky, dobu, situaci, intenzitu a způsob, jímž došlo k porušení předpisů. Dále míru škody, kterou zaměstnanec způsobil, a její důsledky. Čili vlastně celou řadu polehčujících okolností.
Nejvyšší soud své zkoumání uzavřel tvrzením, že požití alkoholu samo o sobě nemusí vždy znamenat porušení pracovních povinností takovým způsobem, aby nutně následovalo platné rozvázání pracovního poměru ve smyslu paragrafu 52 písm. g) Zákoníku práce.
VAROVÁNÍ PERSONALISTŮM
Zatímco nedávno jsme v naší Poradně nabídli několik výroků Nejvyššího soudu, který se přiklonil k okamžitému ukončení pracovního poměru i za prohřešky, které se v minulosti trestaly mírnějším způsobem (falšování docházky, krádež obědů z jídelny), alkohol na pracovišti byl zmíněným rozsudkem celkem překvapivě vzatý na milost.
Neznamená to sice, že nyní by se z kanceláří a dílen staly prostory, kde se běžně konzumuje alkohol, ale na druhou stranu je zmiňovaný verdikt Nejvyššího soudu a především jeho zdůvodnění varováním především personalistům. Je velmi pravděpodobné, že zaměstnanec, u něhož byl prokázán v pracovní době alkohol a dostal okamžitou výpověď, bude nyní mít u soudu mnohem větší šanci se svým odvoláním uspět.
Jak to je s konzumací alkoholu na pracovišti?
- Požívání alkoholu na pracovišti či prokázaný alkohol při zkoušce znamenají podle zákoníku práce porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem a zakládají důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru.
- Podle výroku Nejvyššího soudu jsou však při současné spolehlivosti měřících metod hodnoty do 0,3 promile neprůkazné.
- Zda přestupek naplňuje podstatu závažného porušení povinností, musí se podle Nejvyššího soudu zkoumat nejen postavení zaměstnance ve firmě a jeho dosavadní výkony, ale i okolnosti, za nichž se prohřešek udál, včetně výše způsobené škody.
