Na to není jednoznačná odpověď, protože tzv. pracovní pohotovost je sice zmiňována v zákoníku práce (§ 78 odst. 1 písm. h), ale její využití vyžaduje, aby se na ní zaměstnavatel se zaměstnancem předem prokazatelně dohodli.
Prokazatelně znamená nejlépe písemně, a to v pracovní smlouvě, nebo jinou formou dohody. Tento dobrovolný akt musí mj. obsahovat určení, kde bude pracovník k dostižení, jakou formou a jak dlouho mu potrvá cesta na pracoviště.
1. Zaměstnavatel a zaměstnanec se na pracovní pohotovosti musejí předem prokazatelně, nejlépe písemně, dohodnout.
2. Podmínkou pracovní pohotovosti je, že se zaměstnanec nachází mimo pracoviště a je připraven v případě výzvy se na ně dostavit.
3. Za dobu pracovní pohotovosti náleží pracovníkovi odměna ve výši nejméně 10 % jeho průměrného výdělku. Když je do zaměstnání skutečně povolán, pak mu kromě běžné mzdy náleží příplatky za přesčas, práci o víkendu, svátků či v noci i pracovní volno.
4. Musí se jednat o práci, která je pro zaměstnavatele naléhavě potřebná. Je nutné hlídat délku nepřetržité pracovní doby a odpočinku i limit přesčasových hodin.
Dát si pozor na dohodu
Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na jednorázové pracovní pohotovosti, ale také na tom, že bude držet pohotovost podle pokynů zaměstnavatele, přičemž předem nemusí být určen její časový rozsah (zákoník práce neupravuje), ale měla by být stanovena lhůta, s jakým předstihem bude pracovník o nasazení do služby informován.
Je však třeba brát do úvahy i další omezení. Ve směnném provozu, kde je pracovní pohotovost nejčastěji využívána, je nutné hlídat délku nepřetržité pracovní doby a odpočinku i limit přesčasových hodin. A podle zákona musí jít o práci, která je pro zaměstnavatele naléhavě potřebná.
Za procenta i volno
Na druhou stranu se za tuto formu pohotovosti nepovažuje situace, kdy je zaměstnanec na pracovišti a čeká na to, zda nebude muset zaskočit v jiném provozu, nebo až se pro něj najde alespoň nějaká práce. Podmínkou pracovní pohotovosti je, že se zaměstnanec nachází mimo pracoviště a je připraven v případě potřeby se na ně dostavit. Tento požadavek vychází z verdiktu Evropského soudního dvora a byl u nás uveden do praxe v roce 2007.
A jak je to s odměnou, náhradním volnem a případě jinými požitky? Za dobu pracovní pohotovosti náleží pracovníkovi odměna ve výši nejméně 10 % jeho průměrného výdělku. Když je do zaměstnání skutečně povolán, je to obvykle v době jeho pracovního volna, a proto mu náleží kromě běžné mzdy i příplatek za přesčas (25 %), případně práci o svátku (dalších 100 %). A ještě placené či neplacené volno, jako u každé práce vykonané nad rámec pracovní smlouvy.
Pozor na odpočinek
Uzavření dohody o pracovní pohotovosti je pro zaměstnance sice dobrovolné, ale když už k němu dojde, stává se závazkem, jehož odmítnutí může vést k až k výpovědi z důvodu porušení pracovněprávních povinností.
Důležité je při plánování pohotovosti brát v úvahu, že pracovník má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi směnami v délce nejméně 11 hodin, výjimečně a jednorázově 8 hodin, během 24 hodin po sobě jdoucích. Pracovní pohotovost je sice z tohoto pohledu odpočinkem, ale pokud by byl zaměstnanec povolán do práce, pak by mj. z důvodu krácení doby nepřetržitého odpočinku zaměstnanci mohl vzniknout problém.
