Pracovní trh se proměňuje. Rychleji než ekonomika

Zoufalý nedostatek vhodných uchazečů o práci si vybírá svoji daň. Podle průzkumu pracovní a personální agentury Manuvia uvažuje téměř polovina pracovníků o změně zaměstnání během nadcházejícího čtvrt roku – hlavně kvůli penězům, nenaplňující práci a neúměrnému pracovnímu vytížení.
Mezinárodní pohyb pracovní síly je standardní součástí každé otevřené ekonomiky. Foto: Pixabay

Nedostatek lidí souvisí s tím, že současná struktura průmyslu, i když se pozvolna proměňuje, už neodpovídá pracovním ambicím Čechů a Moravanů. Podobné je to i v okolních státech regionu od Slovenska přes Polsko až po Rumunsko, Bulharsko i Německo, s nimiž vlastně dnes soupeříme o pracovníky ze zemí mimo EU. Protože stávající průmyslová základna fungovat musí – pro prospěch nás všech.

Dnes nenajdeme sektor, který by měl dostatek pracovníků. A je mnoho firem, které musejí omezovat výrobní plány, odmítat objednávky nebo zvažovat přesun výroby jinam. Ambice Čechů a Slováků totiž rostou – a jsem přesvědčen, že je to dobře a je třeba tento směr podpořit. Zkrátka jsou pozice, o které již Češi, Moravané, Slováci, ani naši další sousedé v regionu nemají zájem, ačkoliv je tamní struktura průmyslu potřebuje. Nejprve však musí fungovat základna – průmysl, služby, logistika, aby se na nich mohla stavět sofistikovaná struktura výzkumu, vývoje, umělé inteligence, internetu věci a smart řešení, která začínají měnit trhy práce v 21. století.

Pro odborníky, zabývajících se výzkumem, cykly a zejména predikcí vývoje trhů práce, není tato situace překvapivá; v podstatě se opakují scénáře z doby před 15-20 lety v západní Evropě, ale i Asii a severní Americe. Před pár lety jsem tento jev pojmenoval „vertikální integrace lokálního pracovního trhu“.

Podobný vývoj jsme zažili i u našich klientů např. v Irsku, Velké Británii či Německu začátkem milénia. Tehdy hospodářský rozmach, rekordně nízká nezaměstnanost a tlak na zvyšování mezd bez nutné vazby na produktivitu práce, vyústily v přesun výroby s vyšším podílem manuální práce do méně rozvinutých regionů Evropy. Lokální průmysl se současně postupně přesunul do výzkumu, vývoje, center sdílených služeb a dalších segmentů s vyšší přidanou hodnotou.

Jsme tedy svědky proměny trhu práce a ekonomiky? Dá se to tak říci. I na západ od nás byli většinou preferovaní „domácí“ zaměstnanci i v regionech, kde volné pozice nešlo obsadit kvůli nulové jazykové bariéře a otevřeně řečeno i kvůli podpoře domácího trhu, vnitropolitickým a sociologickým tlakům.

Podobný jev vidíme i v Čechách a na Slovensku, kde lidé chybí, a zároveň dochází k vertikálnímu posunu – kariérnímu růstu, vše však probíhá rychleji, jako v akcelerátoru. Protože máme konjunkturu s vysokou zaměstnaností, tlakem na růst mezd a přitom se zvyšuje i složitost průmyslu, přibývají volné pozice, které jsou na jedné straně úzce specializované, na druhé méně kvalifikované.

Stejný problém řeší i okolní státy, s nimiž vlastně soupeříme o volné zdroje ve „třetích zemích“, hlavně na Ukrajině, v Srbsku, Moldavsku nebo Bosně a Hercegovině. Stavíme si ale zbytečné bariéry, jejichž překonání je časově i organizačně náročné, a ve výsledku velmi nákladné.

Mezinárodní pohyb pracovní síly – podotýkám řízený a řádně legislativně upravený – je standardní součástí každé otevřené ekonomiky a myslím si, že přináší řadu výhod. Zajišťuje a podporuje rychlejší výměnu zkušeností, přináší nové pohledy do pracovního života a v případě, že je skutečně řízený strategicky, dokáže podpořit přesně ty sektory ekonomiky, které pociťují akutní nedostatek zaměstnanců, ať už kvalifikovaných nebo nekvalifikovaných. Současně vždy přispívá k růstu ekonomiky, tvorbě hodnot a naplňování rozpočtu.

A jak se staví okolní země k přechodnému zaměstnávání cizinců? Reakce na tyto potřeby hospodářství je různá. V některých ekonomikách je to podpora domácích firem a pracovních trhů uvolňováním legislativy, konkrétně zvyšováním flexibility zákonů zaměstnanosti, snižováním daní a odvodů, jinde zase liberalizací pohybu pracovní síly ze zahraničí nebo kombinací obou.

Alarmující je nedávné avízo německé vlády, která chce usnadnit zaměstnání půl milionu pracovníků z Ukrajiny už v průběhu roku 2019, přičemž povolovací proces má trvat maximálně pár dní. Pro srovnání: My, jako specialisté s dvaceti lety zkušeností a extrémně efektivními procesy náboru a adaptace pracovníků ze třetích zemí, jsme schopni firmám zajistit sezónní pracovníky ze zemí mimo EU s 90denním vízem za 40 dní, pracovníky s dvouletou zaměstnaneckou kartou pak za 73 dní od přesné specifikace požadavků.

To je absolutní minimum. Větší část této doby pohltí administrativní procesy a zákonné lhůty pro jednání na českém konzulátu v dané zemi. Na Slovensku trvají příslušné procesy asi polovinu času kvůli jednodušší administrativě vyžadované slovenskou legislativou.

Tyto bariéry budou snižovat konkurenceschopnost českého pracovního trhu. Podívejme se na sousední Polsko, kam přišlo v uplynulých 18 měsících pracovat dva miliony lidí z Ukrajiny a půl milionu z Běloruska. Žádné negativní dopady na lokální pracovní trhy to nemělo, nezaměstnanost klesá nadále a mzdy stoupají.

To, že se trh práce i ekonomika proměňují, protože jsme otevřenou ekonomikou v určité fázi vývoje, je fakt. A myslím si, že stojíme před velkou příležitostí ke změně struktury pracovního trhu, která umožní přeměnit naši více průmyslově orientovanou ekonomiku k ekonomice plně robotizované a digitalizované.

Nelze opomenout, že změna se týká i generace 50+, která má před sebou ještě 10-15 produktivních let, přičemž změny na trhu práce již začaly. Naučme se proto poslouchat, co nám trhy práce říkají, vnímejme je v nadregionálních souvislostech, a nebojme se inspirovat různými přístupy. A pokud je třeba udělat změnu, přistupujme k ní flexibilně.

Autor je prezident HR Aliancie SR a CEO Manuvia
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 16
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Am Amundsen

    Nemám dojem,že by někde chyběli pracovníci.Pokud chybí pracovníci tak proč nabídky práce mají již 10 let stejnou hodinovou mzdu?

    • Ja Jan

      Protože chybí pracovníci – otroci, kteří by to dělali. Ale i ti se občas najdou. A když ne, přijdou zachránci z Ukrajiny …

  2. Ro Roman

    Konečně tato doba nastala, chvála páně. Dlouho na to čekám. Už dlouho nás korporace vykořistují za směšné peníze. Většina populace pracuje za minimální mzdu a je dobře že se to promítá na trhu práce. Kdyby ty k… vy uměli zaplatit dělníky a lidi na nejnižších pozicích, nikdy by k tomu nedošlo. Ale šéfové jso nenasitni parazité, kteří okradaji prostý lid. Patří jim to a doufám že nastane věk temná a anarchie, protože já už trpím dlouho a ti co sedí v kancelářích nemají ani tušení jak těžké je žít z minimálního platu.

    • Ja Jan

      A korporace budou vykořisťovat dále. Zvláště, když český manažer – vlezdoř..ka udělá vše pro to, aby ten plebs vespod co nejvíce oškubal. Dnes jásáme, že nám přidají tisícovku, zítra budeme v hospodě křičet, že stoupl nájem o dva tisíce …

  3. Pa Pavel

    Jsou to jen řeči: jsem kvalifikovaný, VŠ, titul MBA, avšak bude mi letos 50 a nemohu sehnat odpovídající práci 4 roky. Pracoval jsem na nejmenovaném ministerstvu, odešel jsem kvůli šikaně ze strany šéfové, která vyhrála konkurs podvodem. Ač expert, nějak můj odchod nikoho netankoval. Takto jsou potřeba kvalifikované síly.
    Dnes kamkoli se hlásím, není zájem, i když mohu nastoupit okamžitě, na jednom místě radši vzali mladšího, i když musí vydržet jeho dvouměsíční výpovědní lhůtu.
    Tak co?

    • Přemysl

      Pokud jste zdravý,tak Jan nemůžete sehnat práci už 4 roky? Ano,já zapomněl. Pán je vysokoškolák,tak proč makat rukama. To je lepší sedět na zadku a brečet. Takoví lidé mě dokáží jen nas..t. Pokud chce člověk opravdu dělat,bere práci jaká se naskytne. A pokud mu nevyhovuje,není problém si najít jinou,alespoň v dnešní době…

      • Pa Pavel

        Ano, pane Přemysl, to jsem zapomněl uvést: v současné době částečná invalidita pro proběhlé onkologické onemocnění. A podobné invektivy si nechte, když o tom nic nevíte. Já pracoval od 16 roků manuálně a ke všemu jsem se dopracoval při řádném zaměstnání na úkor svého volného času. Kdybych mohl, pracoval bych i klidně rukama, mě práce nikdy nevadila, ale nesmím tahat těžké věci aby mi neruply srůsty,víme?

      • Ja Jan

        Nemůže najít ODPOVÍDAJÍCÍ práci. To neznamená, že sedí na zadku a brečí. Jak jste řekl: „Kdo chce opravdu dělat, bere práci, jaká se naskytne“ … Tak jo. Berete práci za 18 000 hrubého – tři směny – jako třeba skladník? Nebo top práci – prodavačku v lidlu za 28 000, reálně za 21 000, reálněji za 17 000. Nebo můžete jít dělat obráběče za 21 000 (3 směny). To se to pak, panečku, maká …

      • Pe Petr

        Co je pojem ZDRAVí – definuje pojem zdraví
        kdo rozhoduje o tom zda mohu pracovat to mi určí lékař
        a ostatní ať se laskavě zaměstnavatel nestará

    • Ja Jan

      Dnes firmy chtějí odborníky – papírové, co dobře vypadají, jsou milí a pozitivní, mají tu správnou úroveň a hlavně – vždy a poslušně souhlasí se svými nadřizenými. Jsou nekonfliktní, pohodoví a když na to příjde – v ten správný okamžik umí bodnout kudlu do zad. Samozřejmě, umí plynule anglicky. Pokud jste odborník v pravém slova smyslu, pak nejste vhodný, protože pánům „vidíte do karet“ … Dnes se počítá, jak kdo umí lézt někam a něco obkecat, ale na odbornost se zapomíná, obvzláště, když vrch jsou le.mpli.

  4. Vi Viliam

    Vážený pane CEO Manuvie a můžete mi říct co se stane s těmi tisíci dělníky z Ukrajiny co k nám dojdou až začne hospodářská krize a ta jednou začne. Postarat se potom o ně protože oni domu určitě dobrovolně nepůjdou a jinak v cizině pracuje přes 600000 Čechů proč jim firby u nás nenabidnou takové podmínky aby se vrátili a nebude problém s nedostatkem pracovníků. Na to mi prosím odpovězte

    • Lu Lukas

      Jsou to necelé dva roky, kdy mě volal bývalý zaměstnavatel od kterého jsem odešel pracovat do Norska, zad bych se nechtěl vrátit zpět a to navdory faktu, že při mém odchodu mě řekl, že už se nikdy, ale opravdu nikdy, nebudu moci vrátit.
      No plat nabízí lepší než v roce 2008, ale při pohledu na ceny nájmů/bytů a jídla a energií ten větší plat zase tak nějak o moc větší není. A i když by mě přivítal zase zpátky s otevřenou náručí, tak smlouva jen na rok a pak se uvidí. Tak to fakt nemá nedostatek lidí, jinak by mě dal zkušebku dobu neurčitou a třicítka v Praze už dneska zase tolik není s ohledem na ceny bydlení.
      Takže lidí je dost.

      • Vi Viktor

        To je právě to podstatné, že lidí jako takových je dost, pouze už nechtějí pracovat za ty směšné platy a být přitom ponižování od nadřízených kteří o svém oboru často nevědí nic a na své pozice se dostali náhodou nebo díky kontaktům. A to radši nemluvím o tom že mládež nechce pracovat vůbec, mají přece tolik možností a zábavy…

  5. Ja Jarek

    Když se podívám na nabídky práce, tak v naprosté většině případů se nabízená mzda pobybuje mezi 20-25 tisíci měsíčně. Podle toho bych si typnul, že máme alespoň 20% nezaměstnaných a zaměstnavatelé mají na každé místo 50 zájemců.

  6. Ja Jan

    Jsou pozice, o které Češi a Slováci nemají zájem … Tak to je opravdu článek plný perel. Zrovna dnes jsem slyšel, jak jedna nejmenovaná osoba pracuje za 8 tisíc měsíčně ve stánku. Slibují ji smlouvu, slibují ji peníze a … slibují dále. U nás ve firmě se mzdy pohly cca od 500 Kč až do 3000 Kč. Průměrný výdělek dělníků je pak 22 000 hrubého. To je malá kompenzace k chystanému zdražování. Ale nebojte se, i když se firmy momentálně stále ještě „plní“ lidmi, dlouho to už trvat nebude. Je třeba si položit otázku – proč firmy nabírají pracovníky? Odpovědˇ – za prvé, ve firmách roste fluktuace lidí. Typický případ automotive – 2 roky stresů a pak rychle pryč. Za druhé, firmy nabírají, aby v době krize mohly propouštět a zůstat tak „v jedné rovině“. Stabilní firma je pro akcionáře největším lákadlem. Takže nejásat – časy jsou zlé a bude hůře. Firmy padají jako hrušky.

  7. Pe Petr

    Dnes zaměstnavatel nezaměstná neznámého člověka, který projevý zájem o práci nejprve jednoduší prací, složitější prací,
    tím že si člověka otestuje co v člověku je, přiřadí jej ke zkušenému zaměstnanci od kterého se mladý zaměstnanec naučí praxi. Toto neznám v oblasti účetnictví, kde účetní
    vyžadují okamžitou 7 letou praxi.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB