Finanční a ekonomické informace (faei.cz) na to upozornilo Sdružení praktických lékařů, které v spustilo kampaň „11 milionů důvodů“, jejímž cílem je, aby primární péče byla dostupná všem 11 milionům obyvatel České republiky.
„Každý člověk v Česku je pro nás důvodem, proč kampaň spouštíme. Kvalitní primární péče musí být dostupná všem,“ uvedl Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL).
Praktici upozorňují na zhoršující se dostupnost primární péče zejména ve venkovských oblastech, a současně na její nevyužitý potenciál. Mnohé ordinace jsou přetížené a rodiče marně shánějí pediatra pro své děti.
„Primární péče je základ každého zdravotního systému. Praktik je nejenom lékařem prvního kontaktu pro malé i velké pacienty, ale i jejich průvodce systémem,“ řekl Šonka. Dodal, že více než milion lidí nemá přístup například i k preventivním prohlídkám, očkování nebo screeningu.
Jaký význam mají prakticky ve zdravotním systému, dokládají i tato čísla: Pečují například o více než 400 tisíc pacientů s diabetem, což je téměř polovina všech léčených „cukrovkářů“. Starají se také o téměř dvě miliony lidí s hypertenzí nebo provedou ročně asi 200 tisíc vyšetření na osteoporózu.
Nedostatek ordinací
V Česku nyní fungují asi dva tisíce ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, které pečují přibližně o dva miliony dětí. Ordinací všeobecných praktických lékařů je přibližně pět tisíc. Takový počet ale na péči o 11 milionů obyvatel Česka nestačí.
Praktici varují, že poptávka po primární péči a její zatížení prudce poroste s tím, jak populace stárne a přibývá pacientů s chronickými nemocemi. Praktici ale stárnou, přibývá těch nad 60 let. Proto je nutné přivést absolventy lékařských fakult a změnit organizaci poskytování primární péče.
„Přicházíme s konkrétním návrhem změn, které je nutné rychle uskutečnit. Jen tak můžeme čelit výzvě v podobě stárnutí obyvatelstva a epidemie chronických onemocnění a prodlužovat délku života prožitého ve zdraví,“ sdělil Šonka.
Dodal, že v tomto ohledu Česká republika citelně zaostává za vyspělými evropskými zeměmi. Situaci mohou podle něj výrazně zlepšit takzvané týmové praxe. „Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem poskytování primární péče v České republice. Jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo více než sto padesát,“ konstatoval Petr Šonka.
Jak fungují týmové praxe
V týmových praxích funguje na jednom pracovišti multidisciplinární tým vedený praktickým lékařem. Jeho součástí jsou i další lékaři, kteří mohou pracovat i na zkrácený úvazek, a také zdravotní sestry a terénní sestra, případně nelékařský personál.
„Ideální je, když má v jedné praxi vedle sebe starší lékař jednoho nebo dva mladší kolegy. Přináší to spoustu výhod nejen pro pacienty, ale i pro lékaře, například pro ženy po mateřské dovolené, které nemusí pracovat na plný úvazek,“ řekla Ilona Hülleová, předsedkyně SPL pro děti a dorost.
Další výhodou podle ní je, že lékaře odcházející do důchodu v ordinacích plynule nahradí jejich mladší kolegové. Nutnou podmínkou fungování týmových praxí je podle ní kvalitní vybavení ordinací.
„Lékaři, kteří v nich pracují, musí mít co nejširší možnosti diagnostiky, screeningu i léčby,“ uvedla Hülleová. Rozvoj týmových praxí ale závisí na příchodu nových posil do primární péče.
O tisíc úvazků více
Předsedové obou profesních sdružení – Sdružení praktických lékařů i Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost – usilují o to, aby počet pracovních úvazků praktických lékařů do roku 2035 vzrostl o tisíc.
„Situace je kritická zejména u pediatrů. Těch ubývá a nedaří se je nahrazovat. U všeobecných praktiků je stav optimističtější, zájem o tento obor je mezi mediky poměrně velký,“ poznamenal Petr Šonka.
V Česku je však podle něj málo rezidenčních míst, která slouží ke specializačnímu vzdělávání mladých lékařů. „V současné době jich je pro všeobecné praktické lékaře sto čtyřicet. Takový počet bohužel nedokáže pokrýt poptávku školenců ani školitelů, která je dvojnásobná,“ řekl Šonka.
Výsledkem pak je, že absolventi lékařských fakult často končí v jiných medicínských oborech. Praktičtí lékaři proto jednají o navýšení počtu rezidenčních míst.
Nedostatečné financování
Hlavním zdrojem financování specializačního vzdělávání by podle nich měly nadále zůstat dotace přidělované ministerstvem zdravotnictví, k nimž se v budoucnu mají přidat i dotace z prostředků Evropské unie.
„Snažíme se přesvědčit hejtmany, aby se na financování současných rezidenčních míst podílely i kraje. Ty navíc mohou zřizovat i místa vlastní,“ konstatoval Petr Šonka. Dodal, že specializační vzdělávání by mělo získat také větší podporu z úhrad od zdravotních pojišťoven.
„Nejde jenom o zvýšení počtu míst. Zejména v pediatrii chybí prostředky na proškolení nových lékařů a na jejich mzdy. Rezidenti oborů všeobecného praktického lékařství a praktického lékařství pro děti a dorost musí mít stejné platové podmínky jako rezidenti v nemocnici,“ zdůraznila Hülleová.
Význam praktických lékařů dokládá také to, že jim ministerstvo zdravotnictví po konzultaci s příslušnými institucemi rozšířilo od loňského července kompetence předepisovat i vybrané léky, na něž mohli do té doby vydávat recept jen specialisté.
„Pacienti s chronickým onemocněním už nemusejí pokaždé žádat o recept svého specialistu. U některých diagnóz mohou nyní jejich léky předepisovat i praktičtí lékaři,“ sdělil ministr Vlastimil Válek (TOP 09).
„Jde o například o léčiva na cukrovku, astma nebo kardiovaskulární nemoci a kožní, oční či urologické problémy. Šetříme tím čas pacientům a ulevujeme ambulantním specialistům,“ dodal Válek.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka uvedl, že jde přibližně o tisícovku léčivých přípravků širokého spektra, například o masti s kortikoidy nebo složitější preparáty na chronickou obstrukční plicní nemoc a astma.
