Předčasný konec uhelných elektráren?

Avizovaný konec některých uhelných elektráren v příštím roce může spustit dominový efekt. Dá se proto očekávat, že stát tyto elektrárny raději dočasně podpoří, aby nerentabilní provoz ukončily později. Jako náhrada budou v nejbližších letech sloužit plynové elektrárny v kombinaci s importem elektřiny ze zahraničí. A to do doby, než stát dokončí výstavbu nových jaderných bloků.
Plynové elektrárny v blízké budoucnosti zřejmě nahradí jen část těch uhelných. Bude to znamenat nutnost získávat elektřinu ze zahraničí. Ilustrační foto: Pixabay.com

Riziko postupného vypínání uhelných elektráren je z hlediska tuzemské energetiky naprosto zásadní. Uhlí se na tuzemské výrobě elektřiny stále podílí zhruba ze 40 procent, především ale tento zdroj slouží k vykrývání období, kdy zejména obnovitelné zdroje elektřinu vyrábět nemohou. Jde tedy o strategicky naprosto zásadní zdroj.

Existují přitom reálné obavy, že první uhelné elektrárny se kvůli nerentabilitě začnou uzavírat už po nadcházející topné sezoně. Ačkoliv si to řada subjektů zatím stále nechce připustit, je třeba s tímto faktem pracovat jako s variantou, která je na stole. Před třemi lety si ostatně také téměř nikdo nepřipouštěl, že cena elektřiny či plynu může vystoupat do astronomických částek.

Na jednu stranu sice platí, že uhelné elektrárny, které avizovaly možné ukončení provozu už v příštím roce, odpovídají zhruba objemu elektřiny, který Česko vyváží. Na první pohled by tedy nemuselo jít o drastickou změnu.

Nicméně na druhou stranu bychom měli mít velké obavy z takzvaného dominového efektu. Tedy z momentu, kdy provoz ukončí první subjekt na trhu a vyšlape tak cestu ostatním hráčům, aby svůj krok výrazně uspíšili ještě před původně avizovaným rokem 2035.

Neekologický paradox

Česká energetika tak stojí před velkým rizikem. Nejpravděpodobnějším řešením se aktuálně jeví snaha o dočasnou dotační podporu uhelných elektráren, která by měla vyřešit problém nerentability jejich provozu.

S ohledem na „Green Deal“ (soubor politických iniciativ, který má EU nasměrovat na cestu k ekologické transformaci s konečným cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, pozn. red.) jde o velký paradox.

Ačkoliv Evropa stále usiluje o vytyčené bezemisní cíle, Česko reálně stojí před situací, že bude dočasně aktivně podporovat uhelné elektrárny, jimž, mimo jiné, podrážejí nohy ceny unijních emisních povolenek.

Pokud k podpoře uhelných elektráren směrem od státu dojde, bude se jednoznačně jednat o dočasnou záležitost, která zároveň nebude dlouhodobě politicky udržitelná.

Očekáváme proto, že klíčové státní subjekty v návaznosti na to přistoupí ke kombinaci tří různých řešení, která by „díru“ po uhelných elektrárnách měla zacelit. Je to vybudování plynových elektráren, dovoz elektřiny ze zahraničí a stavba nových jaderných bloků.

Plynové elektrárny a dovoz

Jako v uvozovkách nejjednodušší náhrada uhelných zdrojů se aktuálně jeví stavba plynových elektráren. Plyn je evropskými institucemi vnímán lépe než uhlí, stavební proces těchto elektráren by zároveň neměl být tolik časově náročný jako v případě jádra. Plnohodnotná náhrada uhlí plynem se ovšem aktuálně taky nejeví jako reálná.

Plynu je sice aktuálně dostatek, nicméně při budování velkého množství plynových elektráren nejen v Česku by se situace rychle změnila. Nehledě na fakt, že velká část plynu se do Evropy dostává v podobě LNG (Liquefied Natural Gas, zkapalněný zemní plyn), což z hlediska evropských zelených cílů nepředstavuje nijak výraznou úsporu emisí.

Plynové elektrárny tak v reálu zřejmě nahradí jen část těch uhelných. Znamenat to bude nutnost získávat část elektřiny ze zahraničí, ze současného vývozce se tak nejpozději do deseti let staneme dovozcem. A ačkoliv roadmapa české energetiky hovoří o tom, že do Česka může být do budoucna dovážena až pětina elektřiny, v reálu to bude spíše méně.

Kombinace těchto dvou řešení tak bude určitým přemostěním před dostavěním nových jaderných bloků, které velkou část uhelných elektráren v budoucnu nahradí. Potrvá to však dále. I kdyby se totiž mělo kopnout do země už zítra, tak tyto nové zdroje určitě nebudou do zmíněného roku 2035 stát. Tak daleko totiž ani celý proces není.

Autor je jednatel společnosti MJEnergie
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB