Předlistopadoví prominenti přišli o část důchodů. Omezení se ale může týkat i vás

Prominenti předlistopadového režimu, kteří se dožili dnešních dnů, přišli s dubnovou výplatou o část důchodů. Čím déle v minulosti zastávali některou z funkcí definovaných zákonem, tím hůř pro ně. Ale pozor: I když jste si s komunistickou mašinerií nikdy nezadali, ale ta důchodová se vás už také týká, snížení nebo dokonce odebrání se vás může týkat také. Nevěříte?
Lubomír Štrougal (na snímku z roku 2012), který byl v letech 1970 až 1988 předsedou federální vlády, by nyní jako důchodce přišel o devět tisíc korun měsíčně. Ilustrační foto: Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=17967429

Snížení důchodů o 300 korun za každý započatý rok ve funkci dopadlo na ty, kdo se před listopadem 1989 propracovali do Ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, stali se vedoucími tajemníky komunistických výborů, zasedali v některé z předlistopadových vlád, nebo zastávali například funkci generálního prokurátora.

Takový Lubomír Štrougal, který byl v letech 1970 až 1988 předsedou federální vlády, předtím od roku 1959 zastával různé ministerské posty od zemědělství po vnitro, o stranických funkcích ani nemluvě, by podle této kalkulace jako důchodce přišel o 9 000 korun. Ještěže se toho nedožil, loni v únoru zemřel v požehnaném věku 98 let.

Při projednávání zákona v roce 2022 ministr práce Marian Jurečka odhadoval, že úprava se dotkne zhruba tří tisíc osob, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) později vytipoval cca 1 500 lidí. Nakonec je jich jen něco přes 200, soupiska je ale tajná.

Přerušení, snížení, odebrání

Jasně, pořád nevíte, co to má společného s vámi. Jediná funkce, kterou jste kdy měli, se týkala péče o školní nástěnku, nebyli jste ani v Pionýru, natož v jakékoli straně, a režim jste dokonce rozvraceli zevnitř, když jste místo brigád chodili na melouchy. Přesto vezměte na vědomí, že všechny státem vyplácené důchody mohou být za určitých okolností sníženy, odebrány, nebo může být přerušena jejich výplata!

Takže hezky popořadě. O přiznání všech státních důchodů je nutné si požádat, přičemž jejich výplatou je pověřena Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Pro přiznání každého státního důchodu musí být splněny zákonné podmínky, žádný státní důchod není přiznán automaticky. V některých případech však nejsou důchody vypláceny trvale a může dojít k jejich odebrání, či snížení částky, kterou každý měsíc obdržíte.

Tak třeba předčasný důchod. Může se vám stát, že ještě před dosažením náležitého věku pro odchod do řádného starobního důchodu přijdete jako zaměstnanec o práci nebo jako živnostník o zakázky. Rozhodnete se oželet sumu, o kterou budou vaše seniorské příjmy jednou provždy ukráceny a požádáte o něj, abyste měli na chleba.

Zákon schválnosti pak způsobí, že jakmile ČSSZ vaši žádost vyřídí (což není úplně ze dne na den, ze zákona jich na to má 90, ale může to trvat i déle než rok, pozn. aut.), začnou se najednou pracovní nabídky doslova hrnout. Autor tohoto článku by mohl vyprávět…

Pokud o důchod přijít nechcete, pracovní smlouvu podepsat nesmíte. Jako zaměstnanci byste automaticky odváděli sociální pojištění, a to stát zakazuje.

Živnostníci si sice něco vydělat můžou, nesmějí ale překročit povolenou výši přivýdělku. A běda, jestli do té doby byli plátci paušální daně! S tím už si stát vůbec neví rady. Důchod, nebo živnost? Toť otázka! Takže o výplatu předčasného důchodu zase přijdete.

Invalidní, vdovské i sirotčí

Ani invalidní důchody nemusí být pobírány trvale. V případě takového zlepšení zdravotního stavu, kdy není omezena pracovní schopnost ani pro přiznání invalidity prvního stupně, přestane dosavadní příjemce této dávky invalidní důchod zcela pobírat.

„Přihodit se“ může také snížení invalidity z vyššího na nižší stupeň z důvodu zlepšení zdravotního stavu. Stává se to na základě vyjádření posudkového lékaře. Že se sami o nic lépe necítíte není v takovém případě vůbec důležité.

O moc jednodušší to nemají ani vdovy a vdovci. Při nároku na dva důchody současně se totiž uplatňují pravidla pro úpravu nižšího z nich. V praxi to znamená, že pokud pobíráte důchod po zesnulém partnerovi a sami odejdete do starobní penze, budete nadále z vdovského důchodu dostávat pouze polovinu procentní výměry.

Vdovský důchod se ostatně pobírá pouze jeden rok, po jehož uplynutí pokračuje výplata jen v případě splnění některé ze zákonných podmínek, což je v praxi nejčastěji péče o nezaopatřené dítě, péče o závislého rodiče nebo dosažení požadovaného zákonného věku.

Důvodem pro odebrání sirotčího důchodu zase může být třeba ukončení studia na vysoké škole a nástup do zaměstnání. Sirotčí důchod je možné pobírat až do 26 let věku, ale pouze při splnění některé ze zákonných podmínek, což je nejčastěji právě studium.

Kolik opravdu berou důchodci

Podle statistických údajů České správy sociálního zabezpečení činil průměrný starobní důchod ke konci března letošního roku 20 633 korun. Není to zdaleka tak málo, jak se své „sevšímnespokojené“ voliče snaží přesvědčovat populisté všeho druhu.

Zaprvé se důchody se vyplácí takzvaně v čistém, zdanění podléhají až ty nadstandardně vysoké. Je tedy chybou porovnávat starobní důchod s průměrnou mzdou, která se ještě dále daní (ať už přiznaně formou daně z příjmu fyzických osob, nebo maskovaně prostřednictvím odvodů na sociální a zdravotní „pojištění“).

Průměrná mzda je navíc bohapustá makroekonomická fikce. Skutečnou vypovídací hodnotu má mzdový medián.

Hrubá měsíční mzda za rok 2023 byla v průměru 45 573 korun. To ale může být „v čistém“ klidně jen 35 tisíc, záleží například na počtu vyživovaných osob. V mediánu to dělalo 38 236 korun, po zdanění – oficiálním i skrytém – jen lehce přes 30 000.

Důchodový průměr a medián se přitom od sebe neliší zdaleka tolik, jako ten mzdový. Takže jako důchodce nás skutečně čeká propad příjmů, ale jen zhruba o třetinu. Zdaleka ne o 60 procent, jak se obvykle tvrdí.

Pokud nám tedy důchod někdo nesebere…

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 25
Sdílet článek