Také však jde o peníze sedmnácti českých firem, které do vývoje jednotlivých součástí malého dopravního letadla rovněž za přispění státu investovaly. Výsledkem je zatím nula. Nula na všech stranách.
Příběh začal před deseti lety, kdy první prototyp letounu EV-55 poprvé vzlétl. Měl na trhu nahradit legendární letadlo L-410 Turbolet. Hodnota výrobního programu EV-55 po úspěšné certifikaci by mohla být ve stovkách milionů dolarů.
Základní slabostí mladé letecké firmy od samého počátku však bylo, že neměla finanční ani technické schopnosti nové letadlo certifikovat. Proto se spojila s Malajsijci, kteří to slíbili zajistit.
Po deseti letech letoun nemá certifikaci evropskou ani americkou a podle veřejných zdrojů ji ani nezíská. Když před pěti lety týdeník Euro napsal, že s malajsijským investorem, firmou Aspirasi Pertiwi, nemá šanci vůbec někdy vzlétnout, hrozil mu Evektor soudní žalobou, což týdeník natolik vystrašilo, že vzápětí poslal do Kunovic reportéry, kteří českou firmu i s jejím projektem vychválili do nebes.
Nepřátelské převzetí?
Zhruba rok na to kunovická firma vývoj údajně kvůli finančním nejasnostem zastavila. Malajsijský investor místo slibovaných zhruba čtyř miliard korun, prokazatelně zaplatil za zahájení typové certifikace registrační poplatek 6,7 milionu korun.
Ostatní je zahaleno tajemstvím, ostatně stejně jako řada jiných skutečností. Jisté je, že se asijský investor stal jakýmsi věřitelem Evektoru, který mu investice splácel převody majetkových podílů, což se nakonec stalo oním pověstným kamenem úrazu.
„Od prosince 2014 do března 2015 podíl malajsijských investorů v Evektoru narostl z 9 na 15 %… investice se podle nějaké formule přeměňují v podíl ve vlastnictví Evektoru,“ všiml si tehdy letecký inženýr a šéf kanadské firmy XdH Aviation Peter Hartmann, který byl kunovickou firmou požádán o vytvoření marketingové organizace EV-55 po vzoru světových výrobců letadel.
Podle dostupných informací od jednoúčelově založené firmy Aspirasi Pertiwi šlo spíše o nepřátelské převzetí Evektoru, než o snahu dokončit nadějný projekt. Výsledkem jsou dva zaparkované prototypy letadel EV-55, které spolykaly podle ekonomického deníku E-15 asi tři miliardy korun a zcela jistě tak patří k nejdražším letadlům na světě ve své třídě. Další už se nevyrábějí a údajných 200 objednávek se vypařilo.
Nulová šance
Náklady na certifikaci byly odhadnuty na asi 1,2 miliardy. Vývoj konceptu, design a výroba dvou prototypů letounů stály 1,6 miliardy korun převážně z peněz daňových poplatníků. Zavedení sériové výroby a vytvoření všech podpůrných organizací pro marketing, prodej, distribuci, servis a různé podpůrné služby uživatelům letadla, plus nezbytné pokračování vývoje se daly odhadnout na zhruba 2,5 miliardy.
„Při dlouhodobém hrubém ročním obratu 200 milionů a čistém zisku Evektoru méně než 50 milionů je zřejmé, že Evektor na to nemá,“ uvedl už v roce 2015 Hartmann, přičemž necertifikované letadlo má podle Hartmanna hodnotu dvou skoro nových motorů a vrtulí, letových instrumentů, plus zhruba dvou tun hliníkového šrotu.
Hartmann si tehdy soukromě postěžoval, že firma mu nebyla schopná ani zaplatit ubytování, což se mu za dvacet let praxe marketingového odborníka na certifikace tryskových a turbovrtulových letadel nestalo. Když si letecký expert obhlédl přímo na místě situaci, došel k závěru, že šance na dokončení certifikace EV-55 je maximálně 20 procent. Nakonec se ukázalo, že i to byl příliš optimistický odhad.
Vysněný letoun se stal obětí praktik, jež naznačovaly, že jak někteří zástupci z české strany, tak i reprezentanti malajsijské strany podle Hartmanna „neměli sebemenší apetit do certifikace EV-55 a na nastartování sériové výroby, servisu a prodeje, vrážet další desítky milionů dolarů. Jednak s tím ani jedna strana neměla zkušenost, jednak to je velice dlouhodobá investice, což bylo proti základnímu principu investorů, kteří do Kunovic přišli“.
Hlídač státu
V roce 2017 společnost Evektor dočasně pozastavila projekt vývoje letounu EV-55, jak informovala kunovická firma. Ministerstvo průmyslu a obchodu na konci února 2018 zahájilo dvě kontroly.
„Celkově vložilo ministerstvo do projektů Evektoru za posledních patnáct let jednu miliardu korun,“ uvedla tehdy mluvčí ministerstva pro Slovácký deník a dodala: „Máme v řešení dané situace pouze omezené kompetence.“ Není divu. Stačí se na ty smlouvy podívat. Ministerstvo průmyslu tak prostřednictvím Finančního úřadu v Uherském Hradišti vymáhalo pouhých 60 milionů.
Podle webu Hlídač státu celý holding Evektor, který se skládá z pěti firem, za dobu své existence obdržel 81 dotací v celkové hodnotě 753 029 148 korun. Podle jiného způsobu výpočtu to však bylo 114 dotací v hodnotě 1 098 763 652 korun.
Ne všechno ale putovalo do projektu EV-55. Objevila se například dotace 192 705 000 korun na malý vojenský dopravní letoun Mistral, což měla být verze EV-55 pro armádu. Řešení mělo být hotové v září 2015.
Dotace se čerpaly na kdeco
O tomto letadle je jen několik zmínek. Jedna z nich na webu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Jenže takové vojenské letadlo, pokud není v utajení, nikdo nikdy neviděl. A 192 milionů už také ne.
Druhá největší dotace je z roku 2009, a sice na částku 158 727 000 korun. Jejím účelem je „Dokončení vývoje malého víceúčelového dopravního letounu EV-55 Outback“. I tato dotace jaksi nedopadla.
Ale čerpalo se na kdeco. Na nástroje, na prototypovou dílnu, inovace, adaptace, na zaměstnance, na různé výzkumy a vývoje atd. U řady žádostí ani není uveden název dotačního titulu. Vyčerpat přes osmdesát dotačních titulů chce prostě talent.
Píše se rok 2021. Osud EV-55 i poskytnutých dotací stále není zřetelný. Jisté je, že kromě státu zásluhou ministerstva průmyslu a obchodu nikdo nezhubnul. A firem jako je Evektor jsou v republice desítky…
