Podle zákoníku práce (ZP, § 304, odst. 1 – pozn. aut.) mohou zaměstnanci vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Za toto omezení nenáleží zaměstnanci žádná finanční kompenzace.
1. Zaměstnanci mohou výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele vykonávat jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
2. Při porušení této povinnosti hrozí zaměstnanci okamžité ukončení pracovního poměru, případně náhrada škody.
3. Při odchodu z pracovního poměru brání konkurenční doložka zaměstnanci, aby vykonával činnosti mající vůči bývalému zaměstnavateli soutěžní povahu. Může být sjednána na nejvýše jeden rok a je spojena s finančním vyrovnáním i pokutou.
Již vydaný souhlas může zaměstnavatel kdykoli písemně odvolat (je nutné uvést důvody) a zaměstnanec pak musí výdělečnou činnost skončit bez zbytečného odkladu.
Toto omezení není možné použít na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Naopak se týká i tzv. dohodářů.
Co je shodný předmět činnosti?
Důležité tedy je, zjistit si předmět činnosti zaměstnavatele, protože na ostatní činnosti se zákaz nevztahuje a zaměstnanec je jako „vedlejšák“ vykonávat může. A jak se předmět činnosti zaměstnavatele zjistí?
Bývá zapsán ve veřejných rejstřících, přičemž podle Nejvyššího soudu není rozhodující, co zaměstnanec u dalšího zaměstnavatele dělá, shoda je poměřována s činností konkurenčního zaměstnavatele.
Zaměstnanec také nesmí při výdělečné činnosti zneužít informace, které získal v základním pracovním vztahu. Tedy obecně nemůže bez souhlasu vykonávat výdělečnou činnost, která se překrývá s předmětem činnosti původního zaměstnavatele, nebo má k němu soutěžní povahu.
Přísněji se pohlíží na „přivýdělek“ vybraných skupin zaměstnanců, např. úředníků státní správy.
Někdy souhlas nepotřebujete
Souhlas zaměstnavatele nepotřebujete, pokud se na výdělečnou činnost teprve připravujete. Během plánů na nové zaměstnání, např. při účasti v konkurzu, podání žádosti o vydání živnostenského listu, nebo při založení obchodní společnosti nikoho o povolení žádat nemusíte.
Když už ale vedlejší činnost nebo samostatné podnikání v konkurenčním prostředí zahájíte, písemný souhlas zaměstnavatele potřebuje bez ohledu na to, kolik a zda vůbec něco vyděláváte. Zákon sice předpokládá výdělečnou činnost, měla by tedy vést k majetkovému prospěchu, ale rozhodující jsou již samotný záměr a motivace vedoucí k dosažení zisku.
Za utajené podnikání hrozí zaměstnanci rozvázání pracovního poměru v důsledku porušení jeho povinností. Podle závažnosti poškození zájmu zaměstnavatele následuje buď okamžité rozvázání pracovního poměru, anebo výpověď, přičemž následně může zaměstnavatel soudně vymáhat i náhradu prokázané škody.
Konkurenční doložka až rok
Zatímco toto omezení výdělečné činnosti se týká všech zaměstnanců přímo ze zákona, takže na ně není třeba upozorňovat v pracovní smlouvě, jiné je to v případě tzv. konkurenční doložky (ZP, § 310). Ta se sice také vztahuje k výdělečné činnosti, ale především vedoucích pracovníků a špičkových odborníků, a navíc až po skončení pracovního poměru. Její aktivace je možná jen na základě smlouvy.
Zaměstnanec se konkurenční doložkou zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.
Za to mu zaměstnavatel poskytne přiměřené peněžité vyrovnání. Podle zákona nejméně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. Platí se zpětně za každý měsíc, pokud se strany nedomluvily jinak.
Nesmí jít o soutěž
Konkurenční doložku sjednává zaměstnavatel jen s těmi zaměstnanci, od nichž je toto omezení možné spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací a poznatků, které získali v původním zaměstnání a jejichž další využití by mohlo závažným způsobem ztížit činnost původního zaměstnavatele.
Při sjednávání této doložky musí dojít ke shodě obou stran o jejích podmínkách. Smlouva nebo samostatná dohoda může být uzavřena kdykoli v průběhu pracovního poměru – a dokonce v případě, že v pracovní smlouvě je uplatněna zkušební doba.
Jen přiměřené pokuty
V konkurenční doložce může být sjednána pokuta pro případ, že zaměstnanec závazek poruší, nebo se z něj chce vyplatit. Musí být přiměřená povaze a významu podmínek konkurenční doložky, tedy mj. zohledňovat výši vyrovnání a délku závazku, aby práva a povinnosti obou stran byly vyrovnané.
Zaměstnavatel může od ujednání o konkurenční doložce odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Zaměstnanec může doložku bez smluvní pokuty vypovědět, pokud mu nebylo finanční vyrovnání vyplaceno do 15 dní po splatnosti.
Podle zákoníku práce se konkurenční doložka výslovně nevztahuje na pedagogické pracovníky škol, školských zařízení a sociálních služeb (pozn. red., viz – ZP, § 311).
Pokud bych někdy pracoval/což nehrozí/ tak bych se nikoho určitě neptal,jak a kdy a kde si mohu přivydělat !!!