Proč daň z mimořádných zisků bank nakonec vynese tak málo?

Názor
Vláda na letošním inkasu daně z mimořádných zisků bank nakonec získá o celý řád méně, než předpokládala. Místo plánovaných 33 miliard korun bude ráda, když to budou miliardy tři. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí, že půjde o méně než pět miliard.
Šestice největších tuzemských bank, na něž se daň z mimořádných zisků vztahuje, učinila několik opatření, jimiž si mimořádnou daňovou povinnost razantně ponížila. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Dramaticky nižší inkaso daně je možná nepříjemným překvapením pro politiky, méně však již pro analytiky a experty z bankovní branže. Ti už loni na podzim varovali, že vláda zdaleka nevybere tolik, kolik si „maluje“.

Šestice největších tuzemských bank, na něž se daň z mimořádných zisků vztahuje, učinila několik opatření, jimiž si mimořádnou daňovou povinnost razantně ponížila. Nahrálo jim to, že vláda nevztáhla daň na zisky loňské, ale až ty letošní, čímž jim otevřela prostor k daňové optimalizaci a další krokům vedoucím ke snížení daňového základu.

Jedním z opatření za účelem snížení daňového základu je, že dotčené banky navýšily úrok na vkladech výrazněji, než pokud by vláda žádnou mimořádnou daň nezavedla nebo pokud by její sazba byla nižší. Takže místo na mimořádné dani odvádějí peníze klientům. To je pro banky přece jenom přínosnější.

Velké banky totiž čelí konkurenci menších bank, pro něž je zvedání úroku na vkladech – kvůli menší klientské základně – zpravidla levnější záležitosti než pro velké banky třeba s vysokými stovkami tisíc klientů. Proto i v současnosti menší banky nabízí na svých spořících produktech a termínových vkladech v průměru vyšší úrok než banky velké.

PSALI JSME:
Daň z neočekávaných zisků se týká i bank

Jenže zavedení daně z mimořádných zisků vlastně velkým bankám „zlevnilo“ zvyšování úroku na vkladech, pročež se k němu uchýlily ochotněji a ve větším rozsahu. Ve výsledku zavedení mimořádné daně mírní odliv klientů – či alespoň části jejich vkladů – od velkých k menším bankám.

Velké banky, na něž se mimořádná daň vztahuje, si mimořádnou daňovou povinnost snižují i dalšími způsoby. Například si už loni koncem roku zvýšily rezervy a částečně i opravné položky, což opět snižuje výnos daně z mimořádných zisků. Banky také mohly zvyšovat jednorázové výdaje nebo v některých segmentech utlumovat úvěrovou aktivitu.

Banky mohla motivovat k daňové optimalizaci také poměrně vysoká sazba mimořádné daně. Jak už v 70. letech demonstroval americký ekonom Arthur Laffer, s rostoucí daňovou sazbou může daňové inkaso klesat, nikoli stoupat, jak by zněl intuitivní závěr.

Čím vyšší sazba daně je – a čím více peněz tedy lze daňovou optimalizací „zachránit“ – tím motivovanější ekonomické subjekty, v tomto případě banky, budou, aby daňový základ různými způsoby ponížily.

PSALI JSME:
Investory v Evropě děsí daň z neočekávaných zisků

Daň z mimořádných zisků bank v ČR přitom neplyne z legislativy EU. Ta se se totiž v souvislosti s dopady války na Ukrajině a mimořádné inflace vztahuje na energetické a petrochemické společnosti, nikoli na banky.

A například Mezinárodní měnový fond ve své zprávě k hospodářskému výhledu evropských ekonomik jednotlivým zemím doporučuje daň z mimořádných zisků bank raději vůbec nezavádět. Například proto, že může zhoršit dostupnost úvěrů.

Brusel už loni doporučoval, že sazba mimořádné daně má činit nejméně 33 procent. Česko ovšem na banky uvalilo sazbu daně z mimořádných zisků hned takřka dvojnásobnou, totiž šedesátiprocentní. Čímž je namotivovalo o to vehementněji daňově optimalizovat a dani se tak v co největší míře vyhnout. Takže nakonec nevybere prakticky nic.

Banky měly na daňovou optimalizaci čas, a navíc k ní měly i pádný důvod – v podobě dvojnásobné sazby oproti minimu EU.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Daň z mimořádných zisků je ekonomický nesmysl

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Letošní změny ve financování bydlení

Letos v březnu Česká národní banka (ČNB) pokračovala ve snižování základní úrokové sazby o dalšího 0,5 procentního bodu na 5,75 procenta. Toto rozhodnutí bylo motivováno snahou stimulovat ekonomiku a zlepšit …

Vyplatí se platit nájem, nebo splácet hypotéku?

Před pár dny jsme našim čtenářům nabídli pod titulkem „Splátky hypotéky mohou být už brzy srovnatelné s nájemným“ analýzu výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové. Dnes přinášíme …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB