Investoři však nemají rádi zavádění nových daní, což se projevilo minulý týden, kdy se trhy propadly po zprávě z Itálie, že bude uvalena nová daň z neočekávaných příjmů na banky.
Itálie zasadila svým bankám překvapivou ránu a způsobila šok v celém evropském sektoru tím, že stanovila jednorázovou 40% daň ze zisků plynoucích z vyšších úrokových sazeb poté, co pokárala věřitele za to, že neodměňovali vklady.
Opatření vyděsilo investory a v důsledku toho se ceny akcií italských bank, například Intesa Sanpaolo, Banco BPM, Monte Paschi di Siena a UniCredit, po oznámení propadly o pět až deset procent, přičemž tento propad ovlivnil i další burzy z Evropy. Akcie část ztrát získaly zpět poté, co Itálie oznámila zmírněnou verzi nové daně z neočekávaných příjmů bank a stanovila strop pro výplaty.
Analytici společnosti Jefferies odhadli, že tento strop omezí kolektivní výplaty některých největších italských bank kótovaných na burze, na které připadá přibližně 50 procent italských vkladů, na přibližně 2,5 miliardy eur, zatímco dřívější odhady hovořily až o 4,9 miliardy eur.
Britská skupina Positive Money, povzbuzena obrovskými částkami, které by mohla Meloniho daň přinést, podle deníku The Guardian uvedla, že replikace Meloniho neočekávané daně by mohla vést k tomu, že jen na základě zisků dosažených v první polovině roku 2023 by velké čtyři banky – Lloyds, NatWest, Barclays a HSBC ve Spojeném království – získaly pro daňové poplatníky 3,4 miliardy liber.
Tato částka by mohla být vyšší, pokud by Spojené království následovalo kroky české vlády a zavedlo 60% daň ze zisků bank přesahujících 120 procent jejich průměru v letech 2018 až 2021 – podle odhadu skupiny by se tak mohlo získat téměř 11 miliard liber.
Zdanění bank není novinkou, neboť podobná rozhodnutí v posledních měsících přijaly Česká republika, Litva a Španělsko. Rumunsko zavedlo mimořádnou daň pouze pro výrobce a distributory elektřiny, uhlí, ropy a zemního plynu.
Přestože přinášejí okamžitý příjem do státní pokladny, daně z neočekávaných zisků mají negativní dopad na ocenění společností, protože vytvářejí ekonomickou nejistotu a snižují ziskovost.
Oba tyto prvky snižují hodnotu a přispívají k rostoucímu diskontu ocenění britských a evropských aktiv ve srovnání s USA, přičemž energetický a finanční sektor v Evropě je nyní o 41 procent levnější než jejich americké protějšky.
Mimořádné daně z nadměrných zisků byly poprvé zavedeny v USA, ale jejich neúspěch v minulosti se spojil s politickými náklady a patovou situací, které zabránily jejich dalšímu používání v této zemi.
Vlády se těší na budoucí příjmy, které tyto daně přinesou, ale skutečně vybrané částky jsou často zklamáním, protože největší a nejglobálnější společnosti nacházejí způsoby, jak s daní bojovat nebo ji zmírnit, často na úkor menších společností, a mohou rovněž omezit lokální investice.
Autor je analytik společnosti eToro pro Rumunsko
(Redakčně upraveno)
