Nápad se to zdá o to lepší, že při běžném počtu dvou dětí to dělá tisícovku měsíčně, takže například za pět let 60 000 korun. V téhle chvíli bychom však měli podobné úvahy stopnout, protože od tohoto nápadu je k penězům na účtu cesta hodně složitá a výsledek krajně nejistý. Dostat se k výchovnému totiž vypadá na první pohled mnohem snáz než na ten druhý či třetí.
1. S účinností od 1. 1. 2023 náleží jako součást starobního důchodu tomu z rodičů, který měl největší podíl na výchově dítěte, 500 Kč za každé vychované dítě. U letošních důchodů je třeba o výchovné žádat spolu s penzí, u přiznaných dříve je možné se písemně ucházet do konce příštího roku.
2. Výchovné náleží pouze jednomu z rodičů. Kritériem je skutečnost, kdo kvůli výchově nemohl dlouhodobě vykonávat svou profesi, a tratil tím při výpočtu penze.
3. Podmínkou pro přiznání výchovného je péče po dobu nejméně 10 let do 18 let dítěte, nebo 5 let po dosažení jeho 8 let. Pokud dítě vyrůstá postupně v několika rodinách, připadne výchovné tomu rodiči, který se o ně staral větší počet let s přihlédnutím na související omezení příjmů.
Znevýhodněné jsou matky
V čem je problém?
Legislativa sice nikde výslovně neuvádí, že by příjemcem výchovného měly být především matky, ale nepřímo na ně ukazuje.
Smyslem výchovného je ocenit rodiče za péči o děti a kompenzovat jim nižší důchody, které jsou většinou způsobeny omezenými příjmy během péče o děti.
Tedy především v době mateřské a rodičovské dovolené.
Sice se už spekuluje o zvýšení tzv. koeficientů, jejichž pomocí se důchody vypočítávají, na úroveň průměrné mzdy i po dobu rodičovské.
Zatím ale platí pravidla, která především dlouhodobě pečující o potomka při výpočtu znevýhodňují.
Žádat musejí hlavně otcové
Odlišný pohled na matku a otce se projevuje i v přiznávání výchovného. V případě starobních důchodů přiznaných do 31. 12. 2022 musejí o výchovné žádat všichni, jimž důchodový věk nebyl stanoven s přihlédnutím k vychovaným dětem.
Tedy prakticky všichni muži a jen některé ženy. Tato žádost musí být podána nejpozději do konce příštího roku. Jsou to také ženy, které na základě počtu dětí mají stanovený nižší důchodový věk, takže se jejich větší podíl na výchově automaticky předpokládá i tímto zvýhodněním.
Rozhoduje rozsah péče
Pro nárok na výchovné je třeba prokázat splnění podmínek výchovy dítěte a skutečnost, že žadatel zajišťoval osobní péči o dítě do nabytí jeho zletilosti v největším rozsahu. Tato skutečnost se prokazuje čestným prohlášením na formuláři, který je dispozici na ePortálu ČSSZ.
U penzí přiznaných od letošního ledna se musí vždy podat žádost o výchovné současně se žádostí o přiznání starobního důchodu. V ní musíte uvést mj. údaje o době a rozsahu osobní péče o dítě a vyplnit čestné prohlášení, že jste o dítě pečovali v největším rozsahu. Pokud tato podmínka není splněna, nárok na výchovné nikdy nevznikne.
Nepomůže ani přímluva manželky
Nelze se tedy spekulovat s tím, který rodič jde první do penze a splní první podmínku přidělení výchovného. Nejdůležitější je, kdo se o dítě staral nejvíce, resp. nejvíce tratil z hlediska výše budoucího důchodu.
Tady nepomůže ani to, když se manželka svého nároku vzdá ve prospěch staršího partnera – penzisty, protože klíčové ukazatele budou i nadále hovořit v její prospěch.
Péče až do zletilosti
Muži, kteří se poctivě o svého potomka starali, se teď mohou cítit dotčeni, proč je „odměna“ na výchovu minula. Především proto, že nárok na výchovné má vždy jen jeden z rodičů (případně pěstoun či jiná osoba, pozn. aut.), který o dítě pečoval v největším rozsahu.
Nárok na výchovné vzniká jen tehdy, když rodič pečoval o dítě do dosažení jeho zletilosti (18 let) alespoň deset let. A nejméně pět let stačí, když se ujal výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku.
Nárok na výchovné však odpadá osobám, které se vůči dítěti dopustili jako pachatel, spolupachatel nebo účastník úmyslného trestného činu proti životu a zdraví, svobodě a právům na ochranu osobnosti, lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činů.
Jeden i po rozvodu
Co rozvedené páry, kde je možné argumentovat rozdělením dětí do nových rodin, střídavou péčí či alimenty, které mohly nahradit výpadek příjmů ze zaměstnání?
Pro jakékoli páry, nejen rozvedené, obecně platí, že rozdělení výchovy více dětí mezi více osob přichází v úvahu pouze v případě, že výchovu některého dítěte zajišťovala fakticky ve větším rozsahu jedna osoba a výchovu jiného dítěte osoba další.
Pokud jeden rodič zajišťoval ve větším rozsahu výchovu všech dětí, náleží mu výchovné za všechny tyto děti.
Spory řeší sociálka
Případy, kdy např. matka pečovala o dítě do jeho deseti let, a to pak bylo vychováváno v nové rodině jeho otce (tedy dalších osm let do jeho 18. narozenin), budou posuzovány jako „početní úloha“. Výchovné tedy bude přiznáno tomu, kdo o dítě pečoval více let. Vzniklé spory o výchovné bude řešit příslušná správa sociálního zabezpečení ve správním řízení.
Výchovné se bude zvyšovat
Od ledna 2023 je základní sazba za každé vychované dítě 500 korun bez omezení počtu dětí. Bude však stoupat při každé valorizaci procentní výměry starobního důchodu. Kdo pobírá tzv. dílčí důchod, protože v ČR odpracoval jen část požadovaného počtu let, tomu se krátí i výše výchovného, i když jinak všechny podmínky pro jeho přiznání splnil.
Jak je to mj. s výchovným pro pěstouny a lidmi pobírající invalidní důchod, jak s nárokem na výchovné v případě úmrtí dítěte a zda lze výchovné dědit po zemřelém partnerovi, se dozvíte na stránkách www.cssz.cz, odkud jsme také čerpali podklady k dnešní poradně.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
