Státní správa dlouhodobě bojuje s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v IT, což negativně ovlivňuje její schopnost modernizovat a digitalizovat klíčové služby. Jde také o vážný bezpečnostní problém, zvláště v současnosti, kdy Kreml výrazně zvýšil kybernetické útoky ve vybraných evropských zemích včetně Česka.
„Nedostatek IT pracovníků může mít závažné dopady na efektivitu a bezpečnost státních institucí. Kritické oblasti, jako je kybernetická bezpečnost, jsou ohroženy, což může způsobit vážné problémy v ochraně dat a funkčnosti státních služeb.
Některé instituce se mohou dostat do situace, kdy jejich systémy nebudou schopné zvládat rostoucí požadavky na digitalizaci,“ uvedla Denisa Janatová, ředitelka společnosti Smitio, která provozuje stejnojmenný kariérní portál specializovaný právě na oblast IT.
Státní instituce zaspaly dobu
S nedostatkem specialistů ze světa jedniček a nul se vlivem automatizace, digitalizace a nástupu umělé inteligence potýká celé Česko. O jednoho kvalitního pracovníka se tak mnohdy pere i pět firem. Státním institucím se ale nalákat ajťáky nedaří dlouhodobě.
„Problém s nedostatkem IT specialistů ve státním sektoru nevznikl přes noc. Hlavním problémem je to, že státní instituce nejsou schopné pružně reagovat na sílící poptávku, roky nabízejí stejně neatraktivní benefity a platy zde rostou velmi pomalu,“ konstatovala Janatová.
Uvedla, že průměrný plat IT odborníků ve státních institucích je přibližně 45 až 50 tisíc korun měsíčně, což je až o 40 procent méně než v soukromém sektoru, kde se běžně pohybuje kolem 75 tisíc korun měsíčně. „Tento rozdíl je klíčovým faktorem. Kromě nižšího finančního ohodnocení odrazuje kandidáty i byrokratické prostředí a pomalejší rozhodovací procesy,“ poznamenala Janatová.
Státní instituce při hledání nových zaměstnanců zaspaly dobu. Příkladem může být dokonce Úřad vlády, který od září nabízí pozici datového analytika. „Požadavků na vhodného kandidáta je mnoho, mezi nimi i magisterské vysokoškolské vzdělání. V soukromém sektoru ale dosažené vzdělání zpravidla nehraje žádnou roli, podstatná je praxe, na tu požadavek v poptávce úřadu ale zcela chybí,“ dodala.
Janatová doplnila, že z pohledu personalisty jsou poměrně úsměvné i nabízené benefity v podobě pružné pracovní doby nebo služebního telefonu a počítače, které jsou u soukromých firem naprostou samozřejmostí: „Největším problémem je ale zařazení do třinácté platové třídy, kde plat začíná na necelých 30 tisících, v soukromém sektoru si datový analytik měsíčně vydělá třikrát tolik.“
Ajťáci jsou rozebraní už na škole
Podle zkušeností ředitele Soukromé střední školy výpočetní techniky Martina Vodičky bývají IT odborníci „rozebraní“ už při studiích:
„Absolventi oborů IT jsou mezi mladými lidmi trochu jiná kategorie. Skoro bych řekl, že neexistuje ajťák bez praxe. Téměř všichni vysokoškoláci a hodně středoškoláků participují při studiu na dalších IT projektech, firmy jim umožňují další rozvoj a zároveň podporují jejich loajalitu.“
Maturanti si podle něj už domlouvají dlouhodobější spolupráci, anebo rozjíždějí vlastní byznys. „Představa, že naleznu kvalitního volného ajťáka s vysokoškolským vzděláním, aniž bych mu nabídl výrazné bonusy, je do jisté míry naivní. Tituly studenti vnímají spíš jako vstupenku do zahraničí,“ řekl Vodička.
S maturitou a nižším vzděláním si v tuzemsku podle něj vystačí téměř 100 tisíc z celkového počtu 220 tisíc IT odborníků. Tabulkové platy ve státním sektoru nenalákají ani ajťáky zastávající dostupnější pozice, jako je například programátor nebo specialista technické podpory. Státní instituce ale nejvíc trápí nedostatek specializovaných pozic.
„Největší nedostatek je u oborů týkajících se kybernetické bezpečnosti, správců systémů, cloudových specialistů, datových analytiků a vývojářů softwaru. Také pozic spojených s DevOps, integrací systémů, je ve státním sektoru kritický nedostatek.
Všechny tyto pozice jsou v soukromém sektoru ohodnoceny částkou atakující sto tisíc měsíčně, což je ve státním sektoru zcela nereálná suma,“ řekla Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti Smitio.
Větší flexibilita i moderní technologie
Podle odborníků řešení, jak do státního sektoru nalákat IT specialisty, existuje. Pomoci by měla plánovaná novela zákona o státní službě, ta ale sama o sobě stačit nebude. „Státní sektor by měl zvýšit konkurenceschopnost platů, čemuž by mohla pomoci novela zákona o státní službě, která by měla přinést vyšší tabulkové platy a méně ‚přísné‘ požadavky na vysokoškolské vzdělání,“ sdělila.
Vedle toho je podle Marešové třeba zlepšit flexibilitu práce – zahrnout například home office a flexibilní pracovní dobu, nabídnout lepší benefity a modernizovat technologie, aby IT odborníci měli příležitost pracovat s nejnovějšími nástroji.
https://faei.cz/da-se-verit-stereotypum-o-ajtacich/
„Státní sektor sice nabízí jistotu trvalého a stálého příjmu, protože propouštění ajťáků je ve státních institucích takřka nulové, pro většinu IT specialistů to ale v současné situaci není dostatečná motivace,“ konstatovala Kateřina Marešová.
Že se firmy o kvalitní ajťáky doslova perou a nabízejí jim takřka „modré z nebe“, dokládají rovněž údaje portálu JenPráce.cz z konce loňského roku. Podniky tehdy programátorům a dalším specialistům nabídli měsíčně v průměru o 22 procent vyšší nástupní platy.
Například konzultantům IT nabídly firmy průměrně mzdu přesahující 66 tisíc korun. „Práce v IT je poptávaná a oceňovaná samozřejmě už řadu let,“ poznamenala Anna Kevorkyan, ředitelka portálu JenPráce.cz. Výrazně rostla nástupní mzda také v letošním druhém čtvrtletí. „Specialisté v IT se přiblížili k třicetiprocentnímu nárůstu nástupních mezd,“ uvedla Kevorkyan.
