Zdá se, že hlad po počítačových expertech v Česku neustává. Podle průzkumu společnosti Smitio z mzda IT specialistů vysoce převyšuje český průměr – pohybuje se kolem 75 tisíc korun měsíčně. Ty největší odborníci ale berou výrazně více. Mzdy ajťaček jsou v průměru o 15 tisíc nižší.
Podle Českého statistického úřadu pracovalo v informačních a komunikačních technologiích v roce 2018 více než 206 tisíc lidí, dnes jejich počet přesahuje 300 tisíc. V převážné většině IT oborů je v Česku nulová nezaměstnanost, specialisté naopak stále chybí.
„Trh práce pro odborníky v oblasti informačních technologií se začíná postupně sytit. Přesto poptávka po jejich službách stále převyšuje nabídku,“ sdělila Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti Smitio.
„Na trhu práce aktuálně nejvíce chybí IT specialisté s dovednostmi v oblasti datové analýzy, kybernetické bezpečnosti, vývoje softwaru, cloudových technologií a umělé inteligence,“ konstatovala.
Dodala, že firmy momentálně mění strategii náboru počítačových expertů. „Zatímco v minulosti jejich hledání probíhalo primárně formou inzerátů, dnes se stále větší oblibě těší například podcasty nebo meetupy,“ uvedla Marešová.
Zkušený expert nad zlato
Zkušené „ajťáky“ firmy vyvažují zlatem. Ti jsou si své hodnoty vědomi a na pracovních pohovorech se nebojí požadovat nadstandardní mzdu. „Průměrná mzda se liší v závislosti na zkušenostech, kvalifikaci a samozřejmě vykonávané pozici. Například tester si v průměru vydělá 62 tisíc, vývojář 76 600 a IT manažer si přijde na 94 700 měsíčně,“ řekla Denisa Janatová, ředitelka společnosti Smitio.
Zásadní roli v odměňování IT specialistů hraje podle ní praxe. Zvláště u vysoce specializovaných nebo manažerských pozic se mzda, zejména ve startupech nebo mezinárodních firmách, pohybuje kolem dvou set tisíc korun.
„Po více jak desetileté praxi si produktový manažer vydělá 205 tisíc měsíčně, IT manažer 211 tisíc, vývojář softwaru 215 tisíc. Během našeho březnového průzkumu jeden z respondentů na pozici UX/UI designer odpověděl, že jeho mzda po deseti letech praxe je 430 tisíc měsíčně,“ dodala Janatová.
Nejrychlejší růst mezd
Odvětví informačních technologií patří k těm, kde rostou mzdy nejrychleji. Po masivním náboru ajťáků při pandemii covidu-19 se ale situace uklidňuje a tempo růstu mezd v IT zpomaluje.
„Zájem o pracovníky v IT není tak výrazný jako v minulosti. Zatímco v předchozích letech mzdy v této oblasti neustále stoupaly, nyní je patrný obrat. Růst mezd zpomaluje a někde dokonce klesá, přestože celková poptávka po IT odbornících v České republice zůstává nadále vysoká,“ řekla Marešová.
Dodala, že i tak rychlost růstu mezd v IT stále předčí průměrný růst mezd v jiných odvětvích. Ajťáci mají celkem dobře zmapovaný trh práce. Sledují vývoj mezd a na změny dokáží pružně reagovat. Jejich požadavky na mzdy se aktuálně ustalují a v některých případech dokonce mírně klesají.
„Podle našeho průzkumu 43,2 procenta respondentů uvedlo, že na inzerát, kde je uvedena nižší mzda, by ani nereagovalo, 35,1 procenta je ochotno finanční požadavky snížit v případě zajímavého projektu a 13,5 procenta na nabídku reaguje s cílem zaměstnavatele přesvědčit o navýšení mzdy,“ popsala Denisa Janatová.
Práce na dálku
Vedle odpovídajícího finančního ohodnocení požadují IT specialisté ještě další výhody. „Nejžádanějším benefitem je flexibilita. Populární jsou proto flexibilní úvazky, které podporují work life balance a prorodinnou kulturu společnosti,“ uvedla Janatová.
Alespoň částečnou práci z domova podle ní již nepovažují za benefit, ale za samozřejmost. „Zajímá je náplň práce a projekt, manažer a tým a kultura společnosti. Služební telefon, notebook či tablet berou jako pracovní pomůcku. Oblíbeným bonusem navíc je parkovací místo nebo zajištění snídaní a obědů,“ přiblížila Janatová.
Jen málokterý IT specialista sedí denně v kanceláři, firmy se naučily s odborníky spolupracovat vzdáleně. Ajťákům se tak otevřely nové možnosti.
„Z našeho dotazníkového šetření vyplývá, že 46,1 procenta ajťáků dochází do kanceláře několikrát týdně, mají takzvaný hybridní model spolupráce. Dalších 33,9 procenta pracuje z domova a pouze 20 procent dochází do kanceláře denně,“ sdělila Denisa Janatová.
Informační technologie jsou v Česku stále doménou převážně mužů. Na deset ajťáků připadá jen jedna specialistka. Rozdíly v jejich odměňování jsou stále značné. Firmy se ale poslední dobou snaží stále více zaměřovat na podporu rovnosti pohlaví v IT odvětví a aktivně hledají způsoby, jak přilákat a udržet více žen – například flexibilními pracovními úvazky.
„Naproti tomu existují stále mzdové rozdíly v ohodnocování mužů a žen. Například ženy pracující na plný úvazek mají v průměru 60 732 korun, muž na stejné pozici vydělá o téměř 15 tisíc korun víc.
Nejmenší rozdíl ve mzdách mezi muži a ženami je v malých firmách, největší ve startupech. Zajímavé je, že na částečné úvazky jsou zpravidla lépe ohodnocovány ženy, k tomu dochází pravděpodobně z důvodu jejich motivace návratu z rodičovské,“ poznamenala Denisa Janatová ze společnosti Smitio.
Průměrných 46 tisíc korun
Pro porovnání, jaká je průměrná mzda v celé České republice. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu dosáhla v posledním čtvrtletí loňského roku průměrná mzda výše 46 013 korun, což bylo o 2 734 korun více (6,3 %) než ve stejném období roku 2022. Vzhledem k tomu, že se spotřebitelské ceny za uvedené období zvýšily o 7,6 procenta, reálně tak mzda klesla o více než procento.
„I přes více než šestiprocentní růst nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců klesla po započtení vlivu inflace reálná mzda ve čtvrtém čtvrtletí 2023 o 1,2 procenta.
Šlo přitom již o devátý pokles za sebou. Reálně se za celý rok 2023 mzda snížila o 2,9 procenta, neboť inflace dosáhla 10,7 procenta a nominální růst mezd byl 7,5 procenta,“ uvedla Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale letos dojde k obnovení růstu reálných mezd, a to o 3,6 procenta. Stanjura to řekl při představování dubnové predikce ministerstva financí o vývoji tuzemské ekonomiky, která by letos měla vzrůst o 1,4 procenta a příští rok dokonce o 2,6 procenta.
„Predikce přináší více pozitivních zpráv – reálné mzdy díky poklesu inflace letos po dvou letech opět porostou, což se projeví ve zvýšené spotřebě domácností a návratu ekonomiky k růstu, a to dokonce mírně vyššímu, než jsme čekali v lednu,“ uvedl ministr Stanjura.
