V Česku roste počet akutních hospitalizací i ošetření v psychiatrických ambulancích, výrazněji častěji jsou rovněž předepisována antidepresiva. Lidí s různými duševními potížemi přibývá, ale dostat se do ambulance ke specialistovi někdy trvá i dlouhé měsíce.
Nejvýraznější nárůst potřeby péče je patrný u adolescentů a mladých dospělých. Atestaci z psychiatrie ročně složí průměrně jen 30 lékařů, což je nedostatečné.
„Aby bylo možné péči o duševní zdraví udržet alespoň na současné úrovni, je nutné, aby ročně atestovalo minimálně sto lékařů, kteří se duševnímu zdraví budou věnovat,“ řekl profesor Tomáš Kašpárek, předseda Psychiatrické společnosti a přednosta Psychiatrické kliniky v Brně.
Běh na dlouhou trať
A také koordinátor kampaně „100 ročně“, která byla spuštěna na podzim u příležitosti Světového dne duševního zdraví 10. října. „Jsme si ale samozřejmě vědomi toho, že půjde o běh na dlouhou trať,“ poznamenal profesor Kašpárek.
Jednou z příčin aktuálního nedobrého stavu je podle něj i nízké povědomí o psychiatrii mezi mediky a celá řada mýtů. „To chceme změnit,“ zdůraznil Kašpárek.
Podle zjištění organizátorů kampaně se medici často mylně domnívají, že psychiatrie je „málo medicína“, že psychiatři zákonitě musí zažít syndrom vyhoření, nebo že jejich práce spočívá jen v předepisování psychofarmak.
Proto pro mediky připravili několik besed, možnost exkluzivní účasti na odborných konferencích i nabídku zajímavých stáží. Na sociálních sítích zase přinášejí videomedailonky mladých psychiatrů a vyvracejí rozšířené mýty. Příspěvky mají tisíce zhlédnutí.
„Příjemně nás překvapilo, kolika lidmi rezonují samotná psychiatrická témata a čísla. Například beseda v Brně s kapacitou sto návštěvníků byla obratem zaplněna, řada lidí ji sledovala online,“ sdělil Kašpárek. Registrace na konferenci v Mariánských Lázních byly rozebrány za dvě hodiny.
„Medici nejlépe hodnotí možnost nahlédnout do každodenního dne lékaře, poodhalit, co se doopravdy skrývá za prací psychiatra, ať už prostřednictvím sociálních sítí, nebo setkáním s konkrétním lékařem na jeho pracovišti,“ řekl Kašpárek. Někteří medici už projevili zájem o stáž.
Krásný a zajímavý obor
Iniciativu „100 ročně“ oceňuje například Tereza Měrková, studentka 6. ročníku všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. O psychiatrii hovoří jako o krásném a zajímavém oboru. Už se letos zúčastnila dvou konferencí.
„Myslím si, že psychiatrie je obor, který z nějakého důvodu nemá na medicíně nejlepší pověst. Setkala jsem se s celou řadou předsudků a posměšků od kolegů z ostatních oborů, což mě velmi mrzelo,“ uvedla Měrková, podle níž je psychiatrii při studiu věnován „žalostně malý prostor“.
„Znám spoustu lidí, kterým iniciativa otevřela psychiatrii jako možnost, přestože by o ní sami třeba nikdy neuvažovali,” dodala medička Tereza Měrková. Podle profesora Kašpárka je na vyhodnocení iniciativy ještě příliš brzy.
„Nicméně již nyní pozorujeme, že se na stáže hlásí studenti již z nižších ročníků. Zároveň registrujeme velký zájem o dětskou psychiatrii, což ovšem může být způsobeno i tím, že se o nedostatku dětských psychiatrů dlouhodobě mluví i v médiích,“ sdělil Tomáš Kašpárek.
Dodal, že třeba v Brně má velký potenciál má i nový systém výuky. Nabízí možnost osobního kontaktu s konkrétním pacientem, kterému studenti mohou klást otázky, seznámit se s jeho příběhem,“ dodal Kašpárek.
Kampaň praktických lékařů
Svou kampaň spustilo letos na jaře také Sdružení praktických lékařů, která upozorňuje na to, že svého praktika nemá už více než milion Čechů. Cílem iniciativy „11 milionů důvodů“ je, aby primární péče byla dostupná všem 11 milionům obyvatel České republiky.
„Každý člověk v Česku je pro nás důvodem, proč kampaň spouštíme. Kvalitní primární péče musí být dostupná všem,“ zdůraznil při zahájení iniciativy Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL).
Praktici upozorňují na zhoršující se dostupnost primární péče zejména ve venkovských oblastech, a současně na její nevyužitý potenciál. Mnohé ordinace jsou přetížené a rodiče marně shánějí pediatra pro své děti.
„Primární péče je základ každého zdravotního systému. Praktik je nejenom lékařem prvního kontaktu pro malé i velké pacienty, ale i jejich průvodce systémem,“ řekl Šonka. Dodal, že více než milion lidí nemá přístup například i k preventivním prohlídkám, očkování nebo screeningu.
