Ještě horší je situace u lidí bez práce. Riziko u nezaměstnaných je dokonce až dvanáctkrát vyšší oproti zaměstnaným. Do výzkumu se zapojilo více než sedm tisíc lidí, přičemž bez depresivních symptomů bylo 86,4 procenta osob.
„Mírné depresivní symptomy jsme detekovali u 10,5 procenta, střední až těžké deprese u 3,1 procenta,“ uvedla Michala Lustigová z Národního institutu SYRI a Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy.
Zdraví vysokoškoláci
Bez depresivních symptomů byli zejména lidé s vysokoškolským vzděláním, se zaměstnáním a vyššími příjmy. „Nejvyšší podíl osob s mírnými depresivními poruchami měli naopak lidé se základním vzděláním, nezaměstnaní nebo v důchodu a s nejnižšími příjmy,“ konstatovala Marie Kuklová ze SYRI.
Nejvážnější příznaky deprese měla 3,1 procenta respondentů. Konkrétně pak opět lidé se základním vzděláním, bez práce a s nejnižšími příjmy, u nichž byl výskyt nejzávažnějších poruch deprese více než sedm procent.
„Na druhou stranu nejnižší výskyt středních až těžkých symptomů deprese, kolem jednoho procenta, byl zaznamenán mezi vysokoškolsky vzdělanými jedinci, zaměstnanými a jedinci s vyššími příjmy,“ uvedla Michaela Lustigová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy.
Středoškoláci uprostřed
Podle vědkyně výzkum jasně prokázal, že mezi úrovní vzdělání a rizikem výskytů depresí existuje významný vztah. V porovnání s vysokoškolsky vzdělanými měli lidé se základním vzděláním dvakrát vyšší šanci výskytu mírných depresí. Ještě vyšší rozdíl, téměř pětinásobný, pak byl ve stejných kategoriích vzdělání u středních až těžkých depresivních symptomů.
Lépe než lidé se základním vzděláním na tom jsou středoškoláci. „Středoškolsky vzdělaní respondenti měli 2,5krát vyšší šanci středních až závažných depresivních symptomů než jedinci s vysokou školou,“ konstatovala Marie Kuklová ze SYRI.
Podle vědkyně hraje významnou roli i ekonomická aktivita. Naopak příjmy jako takové a jejich výše nikoliv, respektive jejich výše hodně souvisí se vzděláním. Riziko středních a těžkých depresí u nezaměstnaných je až dvanáctkrát vyšší oproti těm, kteří práci mají. Celkově výsledky z Česka potvrzují obdobné výzkumy ze zahraničí.
Ohrožená LGBTQ+ komunita
Jiný výzkum zase potvrdil větší riziko depresí a úzkostí u osob s menšinovou genderovou nebo sexuální orientací, označovaní jako LGBTQ+ komunita.
Zjistili to odborníci z Institutu pro psychologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kteří zkoumali 3,3 tisíce lidí. Podobně rozsáhlý výzkum zaměřený na LGBTQ+ komunitu se v Česku zatím neuskutečnil. Redakce FAEI.cz má celou studii k dispozici.
„V dotazníkovém šetření jsme zjistili, že čtyřicet procent zúčastněných se nachází v silném až extrémním riziku depresivity. Nejde přímo o klinickou diagnózu deprese, ale o soubor symptomů na hraně diagnostikovatelnosti,“ upozornila hlavní autorka výzkumu Andrea Stašek.
V běžné populaci, která patří ke genderové a sexuální většině, má těžké depresivní příznaky podle posledních průzkumů v Česku necelých deset procent lidí.
„Známky depresivity jsou mnohdy spojené se zvýšenou osamělostí, ztrátou smyslu života a nízkou sebehodnotou. Nejnižší podporu okolí, zejména rodiny, pak vnímají především trans muži a asexuální a nebinární lidé. Z dat vyplývá, že až 26 procent LGBTQ+ zúčastněných téměř pořád cítí, že jejich život nemá smysl, a sníženou sebehodnotu zažívá až 33 procent dotazovaných,“ sdělila Stašek.
