Neučili jste se? Pak vám hrozí až velmi silné deprese

Lidé se základním vzděláním mají až pětkrát vyšší šanci, že se u nich objeví střední až těžké příznaky deprese než u vysokoškoláků. To, že výskyt těchto duševních potíží přímo ovlivňuje úroveň vzdělání, ukázal rozsáhlý průzkum Národního institutu SYRI, s jehož závěry autoři seznámili redakci FAEI.cz.
Deprese je vážná duševní porucha. Lidem se základním vzděláním hrozí častěji než u vysokoškoláků. Ilustrační foto: Pixabay.com

Ještě horší je situace u lidí bez práce. Riziko u nezaměstnaných je dokonce až dvanáctkrát vyšší oproti zaměstnaným.  Do výzkumu se zapojilo více než sedm tisíc lidí, přičemž bez depresivních symptomů bylo 86,4 procenta osob.

„Mírné depresivní symptomy jsme detekovali u 10,5 procenta, střední až těžké deprese u 3,1 procenta,“ uvedla Michala Lustigová z Národního institutu SYRI a Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy.

Zdraví vysokoškoláci

Bez depresivních symptomů byli zejména lidé s vysokoškolským vzděláním, se zaměstnáním a vyššími příjmy. „Nejvyšší podíl osob s mírnými depresivními poruchami měli naopak lidé se základním vzděláním, nezaměstnaní nebo v důchodu a s nejnižšími příjmy,“ konstatovala Marie Kuklová ze SYRI.

PSALI JSME:
Úzkosti, deprese, pokusy o sebevraždu. Počet Čechů, kteří jsou v mentální nepohodě, stoupá

Nejvážnější příznaky deprese měla 3,1 procenta respondentů. Konkrétně pak opět lidé se základním vzděláním, bez práce a s nejnižšími příjmy, u nichž byl výskyt nejzávažnějších poruch deprese více než sedm procent.

„Na druhou stranu nejnižší výskyt středních až těžkých symptomů deprese, kolem jednoho procenta, byl zaznamenán mezi vysokoškolsky vzdělanými jedinci, zaměstnanými a jedinci s vyššími příjmy,“ uvedla Michaela Lustigová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy.

Středoškoláci uprostřed

Podle vědkyně výzkum jasně prokázal, že mezi úrovní vzdělání a rizikem výskytů depresí existuje významný vztah. V porovnání s vysokoškolsky vzdělanými měli lidé se základním vzděláním dvakrát vyšší šanci výskytu mírných depresí. Ještě vyšší rozdíl, téměř pětinásobný, pak byl ve stejných kategoriích vzdělání u středních až těžkých depresivních symptomů.

PSALI JSME:
Plískanice v duších. Jsou deprese technickými poruchami?

Lépe než lidé se základním vzděláním na tom jsou středoškoláci. „Středoškolsky vzdělaní respondenti měli 2,5krát vyšší šanci středních až závažných depresivních symptomů než jedinci s vysokou školou,“ konstatovala Marie Kuklová ze SYRI.

Podle vědkyně hraje významnou roli i ekonomická aktivita. Naopak příjmy jako takové a jejich výše nikoliv, respektive jejich výše hodně souvisí se vzděláním. Riziko středních a těžkých depresí u nezaměstnaných je až dvanáctkrát vyšší oproti těm, kteří práci mají. Celkově výsledky z Česka potvrzují obdobné výzkumy ze zahraničí.

Ohrožená LGBTQ+ komunita

Jiný výzkum zase potvrdil větší riziko depresí a úzkostí u osob s menšinovou genderovou nebo sexuální orientací, označovaní jako LGBTQ+ komunita.

PSALI JSME:
Počet lidí s depresemi či úzkostmi se za poslední dva roky ztrojnásobil. Léčí se 700 tisíc lidí

Zjistili to odborníci z Institutu pro psychologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kteří zkoumali 3,3 tisíce lidí. Podobně rozsáhlý výzkum zaměřený na LGBTQ+ komunitu se v Česku zatím neuskutečnil. Redakce FAEI.cz má celou studii k dispozici.

„V dotazníkovém šetření jsme zjistili, že čtyřicet procent zúčastněných se nachází v silném až extrémním riziku depresivity. Nejde přímo o klinickou diagnózu deprese, ale o soubor symptomů na hraně diagnostikovatelnosti,“ upozornila hlavní autorka výzkumu Andrea Stašek.

V běžné populaci, která patří ke genderové a sexuální většině, má těžké depresivní příznaky podle posledních průzkumů v Česku necelých deset procent lidí.

„Známky depresivity jsou mnohdy spojené se zvýšenou osamělostí, ztrátou smyslu života a nízkou sebehodnotou. Nejnižší podporu okolí, zejména rodiny, pak vnímají především trans muži a asexuální a nebinární lidé. Z dat vyplývá, že až 26 procent LGBTQ+ zúčastněných téměř pořád cítí, že jejich život nemá smysl, a sníženou sebehodnotu zažívá až 33 procent dotazovaných,“ sdělila Stašek.

PSALI JSME:
Na co myslí české děti? Podle průzkumu často i na sebevraždu

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Rakovina plic zabije 85 procent pacientů, jejich šance se ale zvyšuje

Analýza
Každý rok onemocní v Česku rakovinou plic okolo šesti tisíc lidí, přičemž 85 procent z nich dříve nebo později této chorobě podlehne. I tak se díky rozvoji moderní medicíny vyhlídky pacientů na přežití nebo prodloužení kvalitního života neustále zlepšují. Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) byly u toho, když specialisté některé moderní trendy představovali.