Kdo vyléčí nemocné lidské duše? Česku chybějí stovky psychiatrů

Duševních potíží v Česku přibývá, psychiatrů ale ubývá. Chybějí jich stovky. Každý rok atestuje pouze 30 nových psychiatrů, zapotřebí by ale byl více než trojnásobek. Finančním a ekonomickým informacím to sdělila Česká psychiatrická společnost, která nyní spustila iniciativu „100 ročně“, jejímž cílem je současný nedobrý stav napravit.
Duševních potíží v populaci přibývá, ale psychiatrů naopak ubývá. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Duševních potíží v populaci přibývá, ale psychiatrů naopak ubývá. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Česká republika se nepotýká pouze s nedostatkem dětských lékařů nebo stomatologů, ale také psychiatrů. Lidí, kteří potřebují odbornou pomoc kvůli duševním potížím, ovšem naopak přibývá. Loňský průzkum Národního ústavu duševního zdraví ve spolupráci s Českou školní inspekcí například ukázal, že 40 procent dětí vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 procent úzkosti.

Aktuální průzkum, který ČSOB Pojišťovna realizovala ve spolupráci s výzkumnou agenturou STEM/MARK, odhaluje, že špatné nebo velmi špatné duševní zdraví deklaruje 16 procent tuzemské dospělé populace.

Podle průzkumu hodnotí muži své duševní zdraví obecně lépe než ženy – 86 procent mužů uvádí, že je jejich duševní zdraví velmi dobré nebo dobré, zatímco u žen je to 81 procent. Překvapivým zjištěním je však to, že muži mají větší obavy o budoucí zhoršení svého psychického stavu (17,4 %) než ženy (13,5 %).

„V roce 2023 pracovalo v České republice 1 361 psychiatrů, nad 60 let jich je 391 a v důchodovém věku 282,“ vyčísluje Simona Papežová, předsedkyně Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

„Dětských psychiatrů chybí a ubývá ještě více a rychleji, než psychiatrů pro dospělé – v současnosti jich je jen 131. A nedostatek je i psychiatrických sester, psychoterapeutů, klinických psychologů a dalšího odborného personálu,“ konstatuje. Kvůli stárnutí navíc hrozí, že do pěti let odejde do důchodu celá čtvrtina psychiatrů.

„Problémem je, že atestaci z psychiatrie ročně složí průměrně jen třicet lékařů. Aby bylo možné péči o duševní zdraví udržet alespoň na stávající úrovni, je nutné, aby jich ročně atestovalo minimálně sto. Právě proto vznikla iniciativa ‚100 ročně‘,“ říká profesor Tomáš Kašpárek, koordinátor kampaně a přednosta Psychiatrické kliniky Masarykovy univerzity v brněnské fakultní nemocnici.

Exkluzivní stáže pro studenty

Iniciativa hodlá oslovit nejen studenty medicíny, ale i další odborníky a širokou veřejnost. „Chtěli bychom zvýšit povědomí o oboru a zájem o něj, upozornit na některé zažité stereotypy a ukázat silné stránky této dynamicky se rozvíjející specializace,“ vysvětluje profesor Kašpárek.

Studenti medicíny budou mít možnost zapojit se do exkluzivních stáží na pracovištích ze všech koutů republiky, účastnit se besed s mladými psychiatry a dalšími předními experty v oboru a získat zdarma či s cenovým zvýhodněním možnost účasti na prestižních konferencích.

Dozvědí se, jak vypadá reálná praxe v péči o duševní zdraví, co vnímají jako důležité mladí psychiatři i zkušení kolegové, ale také v čem je budoucnost oboru nebo co je na něm obtížné a jak se dají různá úskalí překonat – tedy věci, na něž obvykle není ve výuce medicíny čas a prostor.

Že je inspirace předních osobností z oboru důležitá, zmiňuje i psychiatr Tomáš Kašpárek z brněnské fakultní nemocnice. „Jsem syn psychiatra, na gymnáziu jsem četl nějaké knížky od Junga nebo Grofa, ale na medicínu jsem šel s tím, že psychiatr nebudu – chtěl jsem být kardiolog nebo neonatolog,“ vypráví profesor Kašpárek.

Jenže pak poznal přední české psychiatry včetně profesora Cyrila Höschla, kteří mu otevřeli dveře k oboru, který je rozkročený mezi neurovědou, psychologií a filosofií. „A já mu propadl,“ svěřuje se Tomáš Kašpárek. „Nejsilnější zážitek je, když spolu se svým pacientem projdete jeho těžkým obdobím, a on se vrátí do života.“

Ztráta 170 miliard eur

Že jsou duševní onemocnění a další potíže na vzestupu, dokládá to, že se výrazně více předepisují antidepresiva, roste počet akutních hospitalizací i ošetření v psychiatrických ambulancích. Nejvýraznější nárůst potřeby péče je patrný u adolescentů a mladých dospělých.

Duševní choroby ale nemají jen výrazný dopad na životy lidí, ale také na ekonomiku jednotlivých států. Podle výzkumu, jehož výsledky zveřejnil Národní ústav duševního zdraví, kvůli nim ekonomika Evropské unie přijde ročně o 170 miliard eur. Stres mezi zaměstnanci přispívá asi k polovině všech zameškaných dnů a ovlivňuje také produktivitu práce.

„Podle dostupných dat odpovědných evropských institucí 60 procent světové populace pracuje a až 15 procent dospělých v produktivním věku má nějaké duševní onemocnění,“ říká Tomáš Jelínek, klinický psycholog a metodik ve výzkumném programu Veřejného duševního zdraví Národního ústavu duševního zdraví.

Pracovní stres je podle něj jedním z klíčových rizikových faktorů pro duševní zdraví. V roce 2022 trpělo v Evropské unii stresem, depresí a úzkostí 27 procent pracovníků.

Určitá míra stresu v práci je podle odborníků sice nevyhnutelná, důležité jsou však schopnosti jej zvládat. Zásadní je v tomto ohledu podpora zaměstnavatele. Pokud je míra stresu dlouhodobě příliš vysoká a schopnost jej zvládat nedostatečná, může to vést to ke snížení spokojenosti s prací, konfliktům, vyhoření, absencím i fluktuaci zaměstnanců na pracovišti.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB