Loni v srpnu jsme pokořili 1000 eur za MWh elektřině, plyn stál přes 300. Co se nyní děje? Ceny korigovaly, ale pořád jsou vyšší, než jsme byli zvyklí. Vypadá to, že se Evropa zvládne tak nějak obejít bez ruského plynu, Česká republika se ale zatím neobejde bez ruské ropy.
Nikde napsáno, že v LNG tankerech nejezdí ruský plyn. Na to se zapomíná, ale dost možná to děláme. Bohužel není jiná krátkodobá cesta, než před tím zavřít oči. Jestli jezdí přes Arktidu nebo někudy jinudy těžko zjistit, ale pravděpodobně se to děje. Ano, je pravda, že loňské léto bylo křečovité.
Důvody jsou nasnadě: Vpád Ruska na Ukrajinu, předtím vypnutí plynu a předtím ještě už v létě 2021 neplnění zásobníků Gazprom Germania.
Toho si málokdo všiml, ale ukazuje to, že Rusko mělo dlouhodobější plán. Dalšími důvody jsou vypínání jaderných elektráren v Německu a špatná údržba těch ve Francii, ale i málo vody v Rýnu, kde chvilkami nejezdily uhelné lodě. Dokonalá bouře přišla tedy najednou.
Jaké jsou ty nejdůležitější příčiny?
Nejsilnější příčinou je krok Ruska, které si pouze našlo způsob, jak využít naši slabinu v době realizování green dealu. Kdybychom se ho nedrželi, tak by to nestalo. Myslím si, že velkou roli hraje také klimatická změna.
Nepamatuji si totiž, že by se francouzské jaderné elektrárny vypínaly. Je třeba říct, že cena elektřiny byla hodně vysoko, protože hodně vysoká byla také cena plynu. Navíc tam byla obrovská přirážka za nejistotu, protože elektřinu tehdy firmy nakupovaly panicky.
Aby tehdy vůbec výrobce mohl dodat elektřinu na burzu, musel složit zálohu a ve chvíli, kdy cena elektřiny dramaticky narostla, tak stejně dramaticky narostly i záloha.
Dostali jsme se do situace, kdy výrobci neměli peníze na skládání záloh, proto nemohli dodávat na burzu. Proto na burzu teklo ještě méně elektřiny, takže to dále navyšovalo cenu. Negativní spirála vyháněla cenu do astronomických výšek.
Pokud jsem se bavil se soukromými výrobci elektřiny, tak říkali, že mají elektřinu už rok prodanou, ale musí naopak dorovnávat nerealizovanou účetní zajišťovací ztrátu.
Ano, tady se ukázalo, že trh nefungoval a že ukázal svá slabá místa. Firmy, které na tom totiž měly vydělat, postavil do krátkodobě velmi těžké situace. To je ta nevýhoda. Myslím, že se to stane jednou za 30 let. Je důležité pro tuto situaci najít řešení.
Nyní jsme zhruba rok a měsíc poté. Jak to dnes vypadá?
Plyn z Ruska neteče, to se nezměnilo. LNG teče trošku více, jsou nové terminály a lodě, pokud vím, jezdí dobře a pravidelně. Přirážka za nejistotu je téměř smazaná, byly vystaveny nějaké přísliby na nové obnovitelné zdroje energie. Bylo prodlouženo fungování největšího naleziště v Holandsku. Jaderné elektrárny ve Francii se rozběhly. Trh se uklidnil.
Jsme na tom lépe, ale určitě hůře než v roce 2018, 2019 nebo počátkem roku 2021. Jsme na tom hůře, protože máme méně stabilní zdrojů. Problém s elektřinou stále trvá, jenom je menší, trošku jiný a je řiditelný. Moje predikce na cenu elektřiny po příští rok je pásmo 120 až 150 eur za megawatthodinu.
To je podle mého soudu cena, kterou odpovědný obyvatel, veřejný subjekt, jako jsou školy, nemocnice, či podnikatelé v Evropě, mohou zvládnout. Ostatní sektory mohou udanou cenu v pohodě zvládnout. Musí se ale začít chovat odpovědně.
V druhé polovině roku 2021 tu byli dva, tři čeští miliardáři, kteří brečeli, že za vysokou cenu elektřiny může stát. Proč se nezajišťovali, proč byli na spotovém trhu? To je jako, kdyby měli všechny zaměstnance na dohodu o provedení práce, u nichž vždy hrozí, že do práce nepřijdou nebo že si řeknou trojnásobnou mzdu. Tahle nezodpovědní byli.
Podívejme se na budoucí energetický mix pro Českou republiku. Uhlí budeme muset udržet do roku 2038. Někdo mluví o renesanci jádra, budeme ale rádi, když nahradíme stávající zdroje, než jim skončí životnost. Určitě nás čeká přestavování uhelných zdrojů na plynové. Máme zajímavé projekty na přečerpávací vodní elektrárny, které ale blokují ekologičtí aktivisté. Co musíme tedy udělat?
Je nařízení Rady Evropy, které říká, což už platí od listopadu loňského roku, že energetika je veřejným zájmem nadřazeným ostatním veřejným zájmům. Ne každý úředník stavebního úřadu to ale chce slyšet, dokud mu to neřekne buď nějaký agresivní žadatel, nebo jeho šéf.
Pokud nebudeme chtít platit obrovské účty jak ve výrobě, tak v domácnostech, budeme muset umět s elektřinou pracovat flexibilně. Ukládat si ji, řídit spotřebu podle toho, kdy je elektřina k dispozici nebo je levná.
Koneckonců říkám, že bychom se měli nasíťovat na Polsko a Německo. Pokud budou mít elektřinu za zápornou nebo velmi nízkou cenu, protože zrovna bude hodně svítit nebo foukat, mohli bychom ji od nich odebírat. Dokonce by nám ještě zaplatili za to, že ji od nich odebereme.
Jsem spíše zastáncem výroby a spotřeby co nejblíže u sebe. Udělám fotovoltaiku, abych elektřinu sám spotřeboval nebo akumuloval. Je to ekonomičtější, než dělat velké investice do přenosové soustavy. Ty mimo jiné znamenají zemní práce, což jsou obrovské a velmi drahé projekty. Už nyní má ČEPS velký investiční program.
Ale ekonomika těžko unese investice typu penzijní reformy, zbrojení, státního dluhu, stárnutí populace, nových jaderných bloků i nesmyslného zestátňování. Zejména za situace, kdy skoro už 90 procent rozpočtu jsou mandatorní výdaje. To jsou obrovské cifry.
Je třeba na to být trochu připravený a nebýt překvapený. Takže bych chtěl nacházet řešení, že v přenosové soustavě nebude potřeba tak masivních investic.
Musíme dělat lepší řízení spotřeby ve firmách. Ty mohou zrušit celozávodní dovolenou v červenci a udělat ji v lednu. Není to úplně super z pohledu zaměstnanců, ale je to ekonomické. Přesunete dva týdny výrobu z drahé lednové elektřiny do levné červencové.
Je také třeba umět flexibilně pracovat s koncentrací výroby. Když bude týden foukat a bude levná elektřina, tak by měly firmy posílit výrobu. Určitě to neudělá firma typu Škodovky, která má robustní výrobní plán a která je jako zaoceánský parník, jenž se těžko zastaví. Ale jsem si jistý, že firma o deseti lidech je to schopná udělat. Takhle s tím bude třeba pracovat.
Co říkáte na to, jak se politici neobratně vyjadřovali a jak několikrát prokazatelně významně ovlivnili cenu akcií tím, že něco napsali na Twitter nebo říkali do médií?
Ukazuje to, že ani politická strana, která u toho byla, akciím nerozumí, nevěří, nemá s nimi zkušenosti, neinvestuje do nich a nechápe jejich citlivost. Pochopili to až poté, co dostali za uši. Pamatuji si jeden den v červnu 2022, kdy se stalo, že někdo z tiskového oddělení ministerstva financí řekl informace dříve než ministr financí. Příšerné. Na tyto přešlapy se už zapomnělo.
Pamatuji si na twitterový účet Olgy Richterové, která se, pokud vím, zajímá o sociální záležitosti, ale v kapitálových záležitostech je vedle jak ta jedle. Byla na jednání a jak to politici mají ve zvyku, z něho podala veřejnosti zprávu. Druhý den otvíral ČEZ mínus šest procent.
To už si nepamatuji, ale úplně mi to hraje. V pořádku, měli by se k tomu vyjadřovat citlivě. Pokud to ale nezvládne tiskové oddělení ministerstva financí, tak je to hodně špatně.
Autor je spolupracovník redakce. Další jeho rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete na Offline Štěpána Křečka
(Redakčně upraveno)
