Analýza společnosti Cyrrus se nezabývá tím, jestli je, nebo není Fialův slib reálný. „Spíše nás zajímá, zda by se k německé úrovni blahobytu mohl nedočkavý Čech nějak přiblížit rychleji, ideálně ještě o letošních Vánocích,“ konstatoval Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus.
Uvedl, že porovnávat relativní mzdovou úroveň mezi zeměmi lze v principu dvěma způsoby. Tím prvním je prosté srovnání výplatních pásek průměrného českého a německého zaměstnance – pochopitelně po přepočtení do stejné měny. „V tomto vyjádření dosahují české mzdy pouze zhruba 44 procent těch německých,“ uvedl Hradil.
Podobné srovnání podle něj ovšem dává smysl pouze v případě, kdy Čech i Němec své výdělky utrácejí na stejném trhu, což obvykle neplatí. Proto je zapotřebí rovněž zohlednit i cenovou hladinu v obou zemích. Obvykle platí, že v bohatších zemích bývají ceny vyšší, jelikož lidská práce, která v nějaké míře vstupuje do výroby a prodeje čehokoliv, je v bohatších společnostech z definice dražší.
„Německo je bohatší zemí než Česko a není tedy překvapivé, že jeho cenová hladina je taktéž výše. Zatímco v Německu jsou ceny oproti evropskému průměru vyšší o zhruba deset procent, v Česku jsou naopak přibližně třináct procent pod evropským průměrem,“ sdělil Vít Hradil.
Pokud se tento rozdíl v cenách zahrne do srovnání, ukáže se, že kupní síla průměrného českého zaměstnance v jeho domovině dosahuje zhruba 58 procent jeho německého protějšku.
„Tento výpočet ovšem vychází ze standardizovaného nákupního koše. Porovnává tedy ceny mezi Německem a Českem v hypotetickém případě ‚normálního‘ spotřebního chování, které zahrnuje nákupy všeho od rohlíků přes návštěvu kadeřníka až po faktury za dodávky zemního plynu,“ upozornil ekonom v analýze.
Odlišné nákupní chování
Dodal, že nákupní chování každého jednotlivce se liší a lze jej i cíleně měnit. „Je tedy možné, že pečlivým plánováním útrat může Čech strávit podobně bohaté Vánoce jako průměrný Němec? Bohužel spíše ne,“ konstatoval Hradil.
Připomněl, že Češi mohou s „pouze“ 44 procenty německých mezd žít přibližně z 58 procent (nákupně, pozn. aut.) bohatý život jako Němci. A současně dodal, že „pokud bychom se chtěli skokově Němcům přiblížit více, museli bychom cíleně nakupovat takové zboží a služby, kde nám příznivá relativní cenová hladina dává větší výhodu“.
Nejvíce se podle Hradila může k německé úrovni blahobytu posunout český zaměstnanec útratami v kategorii „zdraví“, kam patří například léčiva, zdravotnické pomůcky nebo úhrady zdravotní péče. „V těchto oblastech se úroveň českého blahobytu dostává až na zhruba 81 procent té německé,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus.
Slušného poměru Češi dosahují podle analýzy i při nákupech dopravních služeb, kam spadá například jízdné ve vlacích a autobusech či sazby taxislužeb. Zde si Čech již nyní může připadat ze 70 procent tak bohatý jako Němec.
Na 68 procent německého bohatství se Čech může posunout, pokud utrácí za vzdělávání, tedy například za školné, výuku cizích jazyků či kvalifikační kurzy. Na 65 procent německé životní úrovně Čech dosáhne, pokud navštěvuje stravovací a ubytovací zařízení, jako jsou restaurace, kavárny či hotely.
Jak na „německého“ ježíška
„Jak je z výše uvedeného seznamu zřejmé, většina jeho položek nepatří tak docela mezi oblíbené vánoční dárky,“ poznamenal Vít Hradil. „Naopak zboží, které se hojně objevuje pod stromečkem, bohužel nalezneme na opačném konci žebříčku.“ Například v obchodech s oděvy si průměrný český obyvatel připadá pouze z 34 procent tak bohatý jako Němec.
Alkoholických nápojů si Čech podle studie může dopřát 36 procent německého standardu. Audiovizuální a výpočetní technika, kam patří například počítače, fotoaparáty či hudební nosiče, posílají Čechy na 38 procent německé úrovně. Stejně nevýhodně (38 %) pak oproti Němcům dopadají našinci i při návštěvě obchodů s obuví.
Čechům toužícím po „německých platech“ tak Vít Hradil ze společnosti Cyrrus doporučuje, aby se o Vánocích navzájem obdarovali lékárenským zboží, poukazy na vzdělávací kurzy či zážitkové pobyty a navštívili své příbuzné prostředky hromadné dopravy.
„S trochou štěstí pak mohou jejich Vánoce být přibližně ze sedmdesáti procent tak bohaté, jaké by měl stejně nakupující Němec. Naopak vyvarovat by se měli nákupů oděvů, obuvi, alkoholu či výpočetní techniky,“ dodal Hradil.
Vánoční svátky za 12,5 tisíce
Bez ohledu na to, jestli se někdo chce srovnávat s německým občanem, zaplatí letos průměrný česká domácnost za vánoční svátky 12,5 tisíce korun – o rovnou pětistovku více než před rokem. Ukázal to průzkum České bankovní asociace a výzkumné agentury Ipsos, do něhož se zapojila více než tisícovka dotázaných a jehož výsledky mají faei.cz k dispozici.
Největší výdaje tradičně představují samotné dárky, za něž třetina lidí plánuje utratit do pěti tisíc korun a další pětina se chce vejít mezi pět až deset tisíc korun.
Výraznou položkou je i jídlo a pití, za které Češi letos chystají vydat podobně jako v loňském roce. Do tří tisíc korun to letos plánuje 43 procent dotázaných. Nejmenší částky jdou pak na výzdobu, kdy 56 procent lidí chce utratit maximálně tisíc korun, stejně jako loni.
Pan Nutella slibuje hory doly, ale skutek utek. Jenže nedočkavý Čech si klidně zajde do sekáče a tam si ty německé hadry koupí za desetinu ceny. A pohádkáře Nutellu volit nebude. Hodí to raději Babišovi, protože ten alespoň nedráždí lidi.
Pane, to se pletete, zase je před volbami něčím oblbnou a lidé je budou opět volit, hlavně v Praze a potom budou zase čtyři roky nadávat. Někteří jsou prostě nepoučitelní.