Ze zjištění výzkumné agentury vyplývá, že o způsobu stravování rozhodují především okolnosti. Lidé, kteří zvažují dovážku, ve většině případů o návštěvě restaurace ani neuvažují – v průzkumu to uvedlo 60 procent dotázaných. Totéž pak platí i v případě návštěvníků restaurací, kde to uvedla více než polovina respondentů (54 %).
„Zjištění Kantaru jsou ve shodě i s našimi interními daty. Ze zkušenosti víme, že na sobě s restauracemi vzájemně neparazitujeme, naopak, často si přinášíme nový byznys,“ vysvětlil Adam Kolesa, CEO (výkonný ředitel) největší české rozvozové platformy foodora.
Často se podle něj stává, že na platformě zákazník objeví restauraci, do které pak i fyzicky vyrazí. „A funguje to i naopak,“ dodal Kolesa. To potvrdil i průzkum, podle kterého zhruba 20 procent populace objevuje skrze platformy nové podniky, které by jinak nenavštívili.
„Rozvoz jídla nabízí restauratérům další prodejní kanál, skrze který mohou oslovit i ty zákazníky, kteří po těžkém dni nechtějí vyrážet ven, ale přesto by si rádi vychutnali jejich oblíbenou kuchyni, a překvapivě zejména českou kuchyni,“ uznává Luboš Kastner z Food’n Beverage Foundation.
„Vlastní rozvoz ale může znamenat další administrativu. I proto některé restaurace volí spolupráci s platformami, které za ně vše zajistí. Zejména malé podniky ale musí uvažovat nad tím, zda jsou na další prodejní kanál připraveny,“ dodal.
Průzkum také ukázal, že po dovážce jídla častěji sáhne jednotlivec, zatímco možnost zajít do restaurace je spíše vnímána jako společenská příležitost. Přímo ze svého oblíbeného podniku si pak rádo objedná na 80 procent lidí.
„Ukázalo se, že při návštěvě restaurace mají zákazníci tendenci utrácet vyšší částky. Rozvoz i tzv. dine-in využívají srovnatelně často, rozdíl je především v příležitostech. Pomyslná bitva se tak neodehrává mezi platformou a restaurací, ale odděleně mezi restauracemi a mezi platformami,“ informovala Lenka Kondorová z výzkumné agentury Kantar.
Z průzkumu dále vyplynulo, že většina respondentů (72 %) je s nabídkou donáškových služeb spokojena, zatímco čtvrtina z nich vyjádřila nespokojenost. Oblasti, ve kterých je podle účastníků průzkumu prostor pro zlepšení, jsou odměny za věrnost, ceny jídel a nabídka speciálních akcí.
Z letos publikovaného průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví, který vytvářejí Česká spořitelna, portál Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd, vyplynulo, že většina Čechů omezuje návštěvy restaurací a obecně kupování jídla mimo domov. To pak odnášejí restaurace, které přicházejí o zákazníky. Průzkum mezi více než dvěma tisíci obyvateli provedla agentura Ipsos.
Že tuzemské restaurace čeká těžký rok navzdory snižování inflace, dokládají i údaje společnosti Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá největší podíl tuzemských gastro zařízení. Ačkoli jim souhrnné tržby meziročně stouply o tři procenta, po započtení vlivu inflace byl ovšem pro velkou část podniků uplynulý rok spíš ztrátový.
„Čísla je vždy třeba vnímat v souvislostech. Proti tříprocentnímu nárůstu tržeb bohužel stojí šestiprocentní inflace. Reálně tak gastro obor skončil tři procenta v mínusu. A to se bavíme pouze o oblastech, které odpovídají průměru. Na řadě míst měly gastro podniky mrzutější skóre,“ sdělil ředitel Dotykačky Petr Menclík.
„Z údajů o objemu kartových transakcí za rok 2023 není na první pohled patrný trend snižování útrat v restauracích. Objem plateb v restauracích za loňský rok totiž meziročně vzrostl o zhruba třicet procent,“ konstatovala Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. „Z údajů o průměrné výši útraty kartou v restauracích je ale vidět, že lidé v restauracích utrácejí méně,“ dodala.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
