Ještě loni v dubnu přitom Družbou denně tekl objem ruské ropy odpovídající takřka 900 tisícům barelů. Ropovodem tak z Ruska do EU nyní proudí jen zhruba čtvrtina objemu loňského jara.
Od přelomu roku už Družbou proudí ruská ropa jen do Maďarska, na Slovensko a do Česka, a to jižní větví ropovodu. Severní větev, mířící do Polska a do Německa, totiž už ruskou ropu vůbec nepřepravuje. Tedy alespoň ne oficiálně.
Například do Německa totiž potrubím stále ropa proudí. Nikoli však z Ruska, ale z Kazachstánu. Polsko přitom opakovaně vyjadřuje obavu, a to i z nejvyšších vládních míst, že alespoň zčásti jde stále o ropu ruskou, která je za ropu z Kazachstánu jen vydávána.
Například šéf polského podniku PKN Orlen, Daniel Obajtek, v dubnu listu Finacial Times řekl, že „německá strana by měla znovu lépe zvážit morální aspekt toho, co činí“, když z Kazachstánu údajně nadále odebírá ruskou reexportovanou ropu. PKN Orlen ovládá český petrochemický podnik Unipetrol, jenž v tuzemsku ruskou ropu z Družby zpracovává.
Každopádně i tak objem ropy přepravované severní větví ropovodu Družba meziročně citelně klesl, neboť objem přepravované ropy s původem oficiálně v Kazachstánu zdaleka nedosahuje objemu ještě loňských dodávek ruské ropy Německu a Polsku – je zhruba dvacetkrát nižší.
Bělorusko, přes jehož území ropovod rovněž vede a kde se právě větví na severní a jižní část, proto podle zprávy ruského listu Kommersant plánuje kompenzaci svých narůstajících ztrát, a to navýšením poplatku za přepravu. Navýšení poplatku by se však v takovém případě týkalo i dodávek do Česka, uvádí list.
To by ovšem mohlo urychlit proces odstřihávání Česka od ruské ropy, který je tak jako tak plánovaný; minulý měsíc premiér Petr Fiala oznámil, že díky právě podepsané smlouvě bude od roku 2025 moci proudit do Česka zvýšený objem ropy z italského přístavu Terst, díky navýšení kapacity transalpínského ropovodu TAL.
Běloruský provozovatel příslušného úseku Družby, Gomeltransnafta Družba, se minulý týden obrátil na ruského státního provozovatele ropovodů, Transněfť, s návrhem zvýšení poplatku o 84 procent oproti nynějšímu stavu, a to letos od 1. července.
Navýšení poplatku za přepravu si již letos vyjednal ukrajinský provozovatel dané sekce Družby, podnik Ukrtransnafta. Tento poplatek, vztažený k dodávkám jižní větví, se zvýšil nejprve letos v lednu, o zhruba 18 procent, a pak dále od dnešního dne, tedy od 1. června, o dalších 25 procent.
Bělorusko chce zvýšit poplatek za přepravu severní i jižní větví, neboť pokud by zatížilo poplatkem pouze severní větev, musel by být příliš vysoký, aby podnik Gomeltransnafta Družba vymanil ze ztrát. V takovém případě by ovšem učinil dodávky kazachstánské ropy Německu neprofitabilní.
Bělorusko tak vlastně vychází vstříc Kazachstánu, ale také Německu, ač pochopitelně zároveň jedná i ve svém zájmu. Protože by na ukončení přepravy kazachstánské ropy do Německa dále tratilo. Proto se Minsk rozhodl zatížit navýšeným poplatkem i jižní větev Družby. Tyto poplatky nakonec tak či onak hradí odběratelé, k nimž ropa teče jižní větví, tedy včetně českých podniků a spotřebitelů.
Potenciálně tak vzniká paradoxní situace, kdy i Česko platí za to, aby do Německa mohla dále proudit ve skutečnosti stále ruská ropa.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Všemocný Brusel rozhodl a tak zlým ropovodem Družba žádná zlá ropa nepoteče…..