„Máslo je drahé i kvůli obchodní přirážce až 90 procent,“ říká šéf Potravinářské komory Miroslav Toman

Rozhovor

Za máslo Češi nezaplatili nikdy tolik jako právě teď. Cena jedné kostky se v některých obchodech přehoupla už přes 50 korun a zlevnění není možné v nejbližší době očekávat. Je cena másla jen momentální výstřelek, nebo jsou české potraviny v porovnání s evropským trhem obecně drahé? „Neustále omílaný argument ze strany Svazu obchodu a cestovního ruchu, že Česká republika má páté nejlevnější potraviny v EU, stojí na velmi vratkých základech,“ říká v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz) prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Dodává, že cenu másla zvyšuje rovněž obchodní přirážky okolo 70 procent, v jednom případě dokonce 90 procent.

Prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Foto: Archiv

Proč máslo tolik zdražilo?
Zvyšující se ceny másla mají několik aspektů: v 90. letech se rozšířil názor, že živočišné tuky jsou nezdravé a byly snaživě nahrazovány tuky rostlinnými. Uplynulo čtvrtstoletí, názory se opět změnily a najednou je živočišný tuk – v tomto případě mléčný tuk – opět v kurzu. Všichni chtějí opravdovou šlehačku, na pečení se používá máslo a podobně.
Zároveň se svět pomalu vzpamatovává z finanční krize a zvyšuje se poptávka po kvalitních výrobcích s mléčným tukem v Číně, Austrálii, na Novém Zélandu apod. To vše znamená, že poptávka po mléčném tuku se enormně zvýšila a ten prostě na trhu není. A co není dostupné, to je logicky drahé. Navíc v mezidobí, kdy nebylo možné uplatnit mléčný tuk, se zemědělci přeorientovali na dojná plemena s nižším obsahem tuku v mléce, a návrat zpět bude jen velmi obtížný.

Ale kvůli evropskému embargu proti Rusku byl přece mléka nadbytek. Takže proč už zase není?
Při zahájení a přetrvávání ruského embarga, kdy skutečně vznikl přebytek mléka na evropském trhu, začala EU vyplácet kompenzace za snížení produkce mléka.

Jak se na ceně podepisují obchodníci?
Samozřejmě svoji roli hrají také obchodní přirážky řetězců, což vysvětluje přetrvávající rozdíl v ceně másla v České republice a na německém trhu. Při přibližně stejné nákupní ceně hraje roli za prvé vyšší DPH u potravin v Česku s osmiprocentním rozdílem i vyšší obchodní přirážky.
Z našich průzkumů vyplývá, že v současné době se obchodní přirážka u másla pohybuje kolem 70 procent, v jednom případě dokonce téměř 90 procent, kdežto v roce 2014 a 2015, to bylo kolem 50 až 60 procent. Takže zcela zjevně rostou s poptávkou i obchodní přirážky.

Jsou české potraviny z evropského pohledu drahé, nebo levné?
Ceny potravin se primárně odvíjejí od cen vstupů a cen surovin. Zde bychom tedy měli být prakticky srovnatelní s výrobci v Německu nebo Rakousku, protože zvýšené objemy jejich výroby se na celkové ceně výrobků projeví maximálně v řádu jednotek procent.
Nicméně, konkrétně v ČR přistupuje k této základní ceně ještě DPH, která je se svojí úrovni 15 procent jedna z nejvyšších v Evropě, a rovněž už zmiňované přirážky obchodních řetězců, které se pohybují mezi 50 až 100 procenty, přičemž není zřídkavým jevem, že přirážkou 50 až 60 procent jsou zatíženy i základní potraviny – jak je vidět již na uvedeném příkladu másla.

Takže jsou spíše dražší?
Neustále omílaný argument ze strany Svazu obchodu a cestovního ruchu, že Česká republika má páté nejlevnější potraviny v Evropské unii stojí na velmi vratkých základech. Ve svých výpočtech a tabulkách se jak EUROSTAT, tak Svaz obchodu opírají o průměrné ceny – ovšem při započtení všech slev a akcí, v nichž je Česko na absolutní špičce v EU, kdy se v akci prodává téměř 75 procent veškerého zboží.
Potravinářská komora se ve svých výpočtech zaměřuje na cenu běžnou, tedy ne akční. Akční ceny nebereme v úvahu ani při srovnávání potravin v Německu a Česku. Domníváme se totiž, že akční ceny nemají skutečnou vypovídací schopnost o ceně pro spotřebitele, neboť v případě, že se spotřebiteli nepodaří zakoupit zboží v akci, což je konkrétně u potravin denní spotřeby poměrně problém, pak nakupuje za cenu běžnou, tedy s uvedenými vysokými obchodními přirážkami. Počítat v tuto chvíli s průměrem – tedy cena v akci a bez akce je pro spotřebitele velmi nevýhodné.

Existuje vůbec nějaká ideální cena potravin, aby byla většina veřejnosti spokojená?
Vzhledem k tomu, že od vstupu řetězců do České republiky jsou spotřebitelé „krmeni“ slogany „Jsme levnější než XXX“ nebo „Nakupujte kvalitu za nízkou cenu“, je logické, že se v nich vzbudil postupně dojem, že vysoce kvalitní výrobky musí být také velmi levné.
To ovšem není pravda, protože již kvalitní vstupní surovina s sebou nese určité nemalé náklady. Vzhledem k tomu, že obchodní řetězce stále hovoří o své obchodní přirážce ve výši přibližně 25 procent, tak by bylo za celkem optimální stav možné považovat situaci, kdy by řetězce tuto výši obchodní přirážky na výrobky skutečně uplatňovaly.

A jaká je podle vaši poznatků realita?
Jako Potravinářská komora jsme již mnohokráte ukazovali a na konkrétních případech z praxe dokládali, jak funguje cenotvorba v řetězcích. Vezměme si například takový lovecký salám. Obchodní řetězec koupí od zpracovatele lovecký salám za 90 korun za kilo. Na pultu řetězce se ale objeví stejné kilo již za 198,90 korun bez DPH, tedy 228,75 korun s DPH. A rázem tu máme bonus určený výhradně pro spotřebitele – přirážku 121 procent.
A velmi podobná situace je samozřejmě rovněž u jiných výrobků. Pokud by tedy řetězec měl přirážku deklarovaných 25 procent, mohl by za lovecký salám zaplatit o 25 procent více dodavateli, tedy 112,50 korun, ale zároveň by salám mohl zákazník dostat i při zvýšené ceně pro dodavatele za konečnou nižší cenu, v tomto případě 140 Kč bez DPH. To je přece obrovský rozdíl. Dodavatel by vydělal, spotřebitel by vydělal nejen na ceně, ale i na kvalitě, a pouze řetězce by si namísto svých 100 procent ponechaly pouze 25 procent. To je pak asi ten vámi zmiňovaný ideální stav.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Slabý začátek roku v průmyslu

Podle dat statistického úřadu zveřejněných v závěru minulého týdne se českému průmysl start do nového roku příliš nevyvedl. Za meziměsíčním poklesem o 2,3 procenta totiž stojí především zpracovatelský průmysl a ani …

Smíšené výsledky stavebnictví

Statistické výsledky prvního měsíce ve stavebnictví vypadají jako smíšené. Na jedné straně je zde vidět mírný růst oproti prosinci, za kterým stojí inženýrské stavitelství, na straně druhé pokračuje další útlum …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.