Radka Čechová, regionální ředitelka personální agentury Grafton Recruitment zdroj: Archiv

ROZHOVOR: „Dovoz Ukrajinců personální problémy českých firem nevyřeší,“ říká ředitelka personální agentury Grafton

Je vhodná doba pro změnu zaměstnání. Firmy už jsou totiž ochotné platit víc, než v minulosti. V rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut to říká Radka Čechová, regionální ředitelka personální agentury Grafton Recruitment. Nejčastější chybou českých zaměstnavatelů je podle ní to, že neumí zajímavě oslovit potenciální zaměstnance. Ti zase nejčastěji chybují tím, že nevědí, jaká je jejich reálná cena.

V médiích se v poslední době opakovaně objevují stesky firem, že potřebují nové pracovníky a nemůžou je získat. Chtějí je proto hledat hlavně na Ukrajině. Odbory kontrují, že pokud budou firmy platit víc, problém s lidmi mít nebudou. Jak to vidíte vy?
Nedostatek lidí je dlouhodobě patrný především u dobře placených pracovních pozic – například v oblasti IT. Tato situace je způsobena tím, že české školství neprodukuje dostatečné množství technicky vzdělaných lidí, které v současnosti česká ekonomika potřebuje. Dovoz pracovní síly z Ukrajiny to může řešit jen částečně a ještě s problémy – Ukrajinci totiž potřebují pracovní povolení. Bariérou také může být znalost jazyka.

Jakých profesí se tahle situace především týká?
Nejvíce nedostatkovým zbožím jsou programátoři a celá řada kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovních pozic ve výrobním sektoru. Chybí konstruktéři, kvalifikovaní řemeslníci a v poslední době i dělníci.

Vrátím se ještě k nářkům firem na nedostatek pracovníků. Dalo by se z nich vyvozovat, že je nyní vhodná doba pro změnu zaměstnavatele? Že jsou nyní firmy ochotné zaměstnancům připlatit? A pro jaké obory to hlavně platí?
Ano, jestli uvažovat o změně práce, tak nyní. Firmy už zareagovaly na nedostatek pracovní síly a jsou ochotny platit více než v minulosti. Kromě finančních podmínek pak přehodnocují i balíčky benefitů. Platí to de facto napříč všemi segmenty trhu i regiony.

OCHOTA CESTOVAT ZA PRACÍ

V souvislosti s nedostatkem pracovních příležitostí se mluví často o Ostravsku, kde se navíc čeká, jak to dopadne s horníky z OKD. Je tam opravdu situace tak špatná?
Nezaměstnanost je na Ostravsku skutečně vyšší, než v jiných krajích ČR, ale pracovních pozic i zde stále evidujeme dostatek. V případě horníků záleží na tom, jak se k otázce postaví český stát. Pokud zahájí diskuzi s firmami v regionu a nastaví rekvalifikační kurzy podle jejich potřeb, problém nemusí být tak zásadní. Regionu chybí především CNC operátoři, svářeči, obráběči kovů, ale i skladníci s průkazem na vysokozdvižný vozík. Všechny tyto profese by mohli horníci po rekvalifikaci vykonávat.

Ochota cestovat za prací více než hodinu je v Česku dlouhodobě nízká, o ochotě stěhovat se za prací už ani nemluvě. Můžete v tomhle Čechy srovnat třeba se Slováky, Poláky a Maďary?
Situace u nás je plus minus stejná jako u našich sousedů a ovlivňuje ji nabídka práce. Pokud je jí hodně, ochota dojíždět se výrazně sníží. V krizi jsou zase lidé ochotni dojíždět více. Navíc ochotu cestovat za prací může ovlivnit i výše mzdy. Dle našeho průzkumu preferencí uchazečů o práci totiž finance představují nejdůležitější kritérium při volbě zaměstnání.

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY

Když už lidem radíme, co je nejčastější chyba, které se uchazeči o práci nejčastěji dopouštějí?
Větších či menších chyb se kandidáti dopouští poměrně často. Vyčnívá mezi nimi například neznalost své ceny na trhu práce. Hlavně absolventi se často přeceňují a nechápou, že ačkoliv mají vysokou školu, musí nejdříve nabrat zkušenosti. Častou chybou je také přeceňování svých schopností, především ve znalostech cizích jazyků. Setkáváme se také s nevhodnou fotkou v životopise, nebo nevhodnou prezentací kandidáta na sociálních sítích.
Do životopisu je vhodná průkazová fotografie, rozhodně do něj nepatří snímky z dovolené, nebo ze společnosti. Na sociálních sítích personalisté sledují, zda se uchazeč nevyjadřoval nelichotivě o bývalých zaměstnavatelích, nebo o nich nezveřejňoval citlivé informace. A je pravdou, že opilecké a podobně indisponované fotky na Facebooku vám také dobré renomé neudělají. Takže bych uchazečům doporučila, aby si buď svůj profil vyčistili od materiálů, které je nestaví do dobrého světla, nebo si jej zabezpečili tak, aby si jej nikdo nemohl prohlížet bez jejich schválení.

Mimochodem, jaké nejčastější chyby dělají zaměstnavatelé, nebo spíš jejich personalisté? Dají se nějak shrnout?
Nejčastěji je to špatné zadání inzerátu. Příliš obecně zadané inzeráty plné nicneříkajících klišé nebo snaha najít neexitujícího uchazeče k úspěšnému získání kvalitního kandidáta nevedou. Příkladem takového inzerátu může být s trochou nadsázky například: VŠ s praxí 10 let, znalostí AJ a NJ na úrovni C1 – tedy téměř jako rodilý mluvčí – za 25 000 Kč.

ZNALOST SVÉ CENY NA TRHU PRÁCE

Častým tématem je v současnosti také hledání práce po padesátce. Stát takovým lidem radí rekvalifikovat se, ale to jim roky neubere. Jak se takový člověk může nejlépe prodat? Má třeba nějak výrazně slevit ze svých dosavadních požadavků?
Opět záleží na znalosti své ceny na trhu práce. V nedávné době jsme umístili například uchazeče na technickou pozici, kterému bylo 66 let. Uměl německy, měl technické vzdělání a dlouhou praxi. Firma mu dala přednost, protože znalosti, kterými disponoval, nikdo jiný ve výběrovém řízení neměl. Každý by měl o svou pracovní budoucnost pečovat. Zůstávat na jednom místě třeba 15 let se dnes již nedoporučuje. Člověk se musí celý život vzdělávat, sbírat zkušenosti a růst. Pokud se někdo chce rekvalifikovat, tak by se měl nejprve dopředu informovat, jaké profese v jeho regionu chybí. Stačí se podívat na inzertní portály, jaké pozice zaměstnavatelé nejvíc poptávají.

Personální agenturu část lidí vnímá jako něco, co jim stejně nepomůže. Jaké jsou vlastně skutečné možnosti personální agentury? Co od ní může nezaměstnaný čekat?
Služby personální agentury jsou pro uchazeče zdarma. Díky ní například zjistí uchazeči především svou cenu na trhu práce, jejíž důležitost jsem již zmiňovala. Dále jim agentura nabídne více pracovních nabídek, nemusí tedy reagovat na jednotlivé inzeráty sami. Velmi často může být agentura také mediátorem mezi firmou a uchazečem a na obě strany citlivě sdělovat konstruktivní zpětnou vazbu. Uchazeče, kterého pošle na pohovor do firmy, která je jejím klientem, na něj také důkladně připraví. Vysvětlí, jak bude pohovor probíhat, co je dobré zmínit o své praxi a co naopak nezdůrazňovat.

A co může od personální agentury čekat člověk, který zaměstnaný je, ale chtěl by změnit zaměstnavatele?
Prakticky to samé, co nezaměstnaný, v tom není rozdíl.

PERSPEKTIVNÍ OBORY

O lidech po padesátce jsme už mluvili. Co byste naopak poradila rodičům, kteří uvažují nad dalším vzděláním dítěte, které končí základní školu? Jaké obory mají perspektivu?
To je velké téma. Pokud máte dítě, které baví matematika, podporujte ho v technickém vzdělání. Programátoři, IT specialisté, konstruktéři či výrobní inženýři, všichni najdou uplatnění velmi snadno, zvlášť pokud navíc hovoří cizími jazyky. Obecně pro současný trh práce platí, že lepší je technicky vzdělaný středoškolák, než humanitně vzdělaný vysokoškolák bez znalosti jazyků.
Pokud vaše dítě buňky na matematiku nemá, podporujte ho ve studiu jazyků. Angličtina je dnes brána jako základ, proto je vhodné přidat ještě alespoň jeden jazyk. Generačně nám na trhu práce teď vypadli lidé se znalostí němčiny. Protože je naše ekonomika hodně navázaná na Německo, je němčina dobrou volbou. Student by také měl před začátkem kariéry ideálně vycestovat do zahraničí a upevnit své znalosti jazyka přímo tam. Ideální je například program Erasmus, nebo jemu podobné.
Ne všechny děti však aspirují na vysokou školu. V takovém případě volte učiliště, které jim umožní dobré pracovní uplatnění. Kvalifikovaní řemeslníci jako například frézaři, obráběči kovů, či svářeči, anebo CNC operátoři se rovněž o práci bát nemusí. Alternativou pro dívky je zase například střední ekonomická škola – účetní jsou stále na trhu práce žádané. Ale pozor, i zde je angličtina již nutností.

Firmy mají na potenciální zaměstnance nejrůznější požadavky. Jaký by měl, podle vašich zkušeností, být ideální uchazeč? Ať se lidé dozvědí, k čemu by se měli snažit přiblížit.
Většina firem chce uchazeče s praxí, nejlépe z více firem. Uchazeče, který hovoří anglicky alespoň na úrovni B2, je tedy schopen běžné ústní i písemné komunikace, a domluví se ideálně i dalším cizím jazykem, má komunikační dovednosti, je pracovitý a loajální a má zdravý selský rozum.

Přemysl Souček

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *