Trh přitom očekával růst reálných mezd v průměru pouze o jedno procento a dnešní data jsou tak pro něj výrazným překvapením. S takto rychlým mzdovým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady.
Pozitivním překvapením jsou dnešní čísla z trhu práce také pro Českou národní banku (ČNB), která ve své prognóze počítala s meziročním růstem průměrné nominální mzdy o 2,2 procenta, v případě reálné mzdy pak s jejím poklesem o 0,5 procenta.
Během podzimu dopad lockdownu na mzdový vývoj nebyl tak silný jako na jaře, a to hlavně díky tomu, že k přerušení výroby nedošlo v průmyslu. Tomu se ve čtvrtém čtvrtletí podařilo obnovit produkci v takovém rozsahu, že se dostala zpět k předkrizovým úrovním, což se odrazilo i ve výplatách tamních zaměstnanců.
Růst průměrné mzdy ve zpracovatelském průmyslu zrychlil z 2,4 procenta na 3,9 procenta. Oproti jaru však výši mezd podpořila také výraznější fiskální politika, která v některých případech kompenzuje až sto procent mzdových nákladů. Krácenou mzdu tak ve výsledku pobíralo méně pracovníků.
Vyšší růst mezd vykázalo také odvětví informačních a komunikačních služeb, kterým koronavirová pandemie v minulém roce zajistila dostatečný přísun zákazníků. Růst průměrné mzdy zde zrychlil z 5,3 procenta na 6,5 procenta.
To rozhodně nemohou říci provozovatelé uzavřených obchodů a služeb. V nejvíce postiženém odvětví ubytovacích a stravovacích služeb průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 1,7 procenta, v odvětví obchodu pak růst mezd výrazně zpomalil na 0,5 procenta.
Vyšší růst mezd i nadále vykazuje veřejný sektor, když ve zdravotnictví vrostla průměrná mzda meziročně o 31 procenta a ve školství o necelých 11 procenta.
Míra nezaměstnanosti se podle dat ČSÚ z minulého týdne zvýšila ve čtvrtém čtvrtletí z 2,9 procenta na 3,1 procenta, když o práci přicházely především ženy. Nezaměstnanost žen se zvýšila z 3,3 procenta na 3,9 procenta, zatímco nezaměstnanost mužů vzrostla jen o 0,1 p.b. na 2,6 procenta.
Z hlediska kvalifikace lze předpokládat, že pandemie vzala práci spíše méně kvalifikovaným pracovníkům, což dokazuje výrazný pokles zaměstnanosti ve službách. Jak ženy, tak méně kvalifikovaní pracovníci však pobírají v ekonomice nižší mzdy a jejich odchod ze zaměstnání tak mohl ze statistického hlediska působit na vyšší růst průměrné mzdy.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
