Oživení stavebnictví je skvělou zprávou pro celou ekonomiku, protože jde o klíčové odvětví pro budoucí rozvoj ČR, a zároveň má i jeden z největších multiplikačních efektů. Je proto třeba vytvořit podmínky k tomu, aby stavebnictví mohlo prosperovat dlouhodobě. Nejde přitom jen o často zmiňované rychlejší povolování staveb.
Aby bylo kde stavět, je nutné zlepšit a zpružnit proces územního plánování. Změny zastaralých územních plánů trvají mnoho let a brzdí tak rozvoj měst, což samozřejmě zásadně zvyšuje ceny bydlení. Tolik potřebná reforma územního plánování podle všeho ztratila konkrétní časovou osu, a to je pro stavební rozvoj naší země další špatná zpráva.
Stát by měl také vytvořit dlouhodobou surovinovou strategii, aby bylo z čeho stavět. Už hodně dlouho se u nás například neotevřel žádný kamenolom a recyklace stavební suti zdaleka veškeré potřeby nepokryje. Bez jednoznačné okamžité konkrétní podpory státu se tento palčivý problém nevyřeší a nebudeme mít z čeho stavět.
Nutné je zajistit i dostatek pracovníků, aby měl kdo stavět a kdo stavby povolovat. Stavební firmy jsou už nyní na hranici svých kapacit a kvůli dlouhodobě klesajícímu počtu absolventů technických oborů není kde brát. Studium technických oborů se nejeví jako dostatečně atraktivní, ale opak je pravdou:
Jsou to právě absolventi technických oborů, kteří jsou v rámci pracovního trhu doslova pokladem. V souvislosti s novým stavebním zákonem se navíc zhoršila personální nedostatečnost stavebních úřadů a povolování je tak aktuálně ještě horší než dříve – obavy spojené se zavedením nové právní úpravy se naplnily.
A v neposlední řadě je třeba zmírnit přeregulovanost stavebnictví. Ta postupně dále a dále zvyšuje ceny nových staveb. České stavební normy jsou přitom v mnoha případech úplně zbytečně striktnější než ty v Německu nebo Rakousku. A nutností je i přehodnotit Green Deal, jinak hrozí, že se stavebnictví stane po automobilovém průmyslu jeho další obětí.
Autorka je výkonná ředitelka společnosti Central Group
(Redakčně upraveno)
