S novými komplikacemi našly akcie Tesly nové dno

Názor
Ještě před třemi měsíci se Tesla ve svých růstových výhledech tvářila sebevědomě, ale od té doby se už její akcie propadly o 48 procent. Tento propad odráží rostoucí nervozitu ohledně poklesu poptávky v Číně a v Evropě, dvou největších elektromobilových trhů světa.
Že čínská poptávka po elektrických vozech klesá, není žádná novinka. Rychle rostoucí evropské ceny elektřiny snižují poptávku také v Evropě a vyšší ceny materiálů na výrobu baterií se promítají i do zvýšení cen elektromobilů. Ilustrační foto: Pixabay.com

Navíc se budou na hodnotě akcií i nákladech spojených s financováním dál podepisovat vyšší úrokové sazby a automobilová výroba zůstává jedním z kapitálově nejnáročnějších odvětví na světě.

Elon Musk je známý tím, že slibuje víc, než může splnit, a zatím ho to moc nestálo. Jeho dosud nejoptimističtější odhad byl, že během pár let stoupne objem dodávek o 50 procent. Akcie Tesly však čelí čím dál větším potížím a jejich cena se už oproti maximu z listopadu 2021 propadla o 61 procent.

První přecenění Tesly způsobil růst úrokových sazeb, který má velké dopady hlavně v kapitálově náročných odvětvích, ale také u firem s přemrštěnou hodnotou akcií, mezi něž patří Tesla už celé roky.

PSALI JSME:
Auta na baterky Čechy neberou. Počet nových registrací výrazně klesl

Za poslední tři měsíce ovšem klesly akcie Tesly o dalších 48 procent a vzhledem k tomu, že se úrokové sazby v tomto období víceméně nezměnily, nešlo o reakci na cenu kapitálu. Teď už začíná trh v ceně zohledňovat propad poptávky po elektromobilech.

Že čínská poptávka po elektrických vozech klesá, není žádná novinka. Mluví se o tom celý rok a odrazilo se to i na cenách akcií čínských výrobců elektromobilů. Situaci ještě zhoršil CEO komponentové divize VW Thomas Schmall, když prohlásil, že rychle rostoucí evropské ceny elektřiny snižují poptávku také v Evropě a vyšší ceny materiálů na výrobu baterií se promítají i do zvýšení cen elektromobilů.

Podle Schmalla tak navzdory původním očekáváním vypadá dobře už jen situace na americkém trhu, a to díky přijatému protiinflačnímu zákonu. Spojené státy však představují z těchto tří významných trhů ten nejmenší. Vysoký očekávaný růst Tesly vychází z předpokladu, že se objem vyráběné elektřiny může rychle zvýšit a ceny zůstanou nízké, ovšem právě tento klíčový předpoklad teď vypadá dost nejistě.

PSALI JSME:
Německý hacker se dokázal nabourat do 25 vozů Tesla

V delším časovém horizontu bude zpomalení poptávky po elektromobilech kvůli rostoucím cenám elektřiny znamenat, že bude mít konkurence víc času Teslu svým designem a výrobními procesy dohnat, a připravit ji tak o část výhody prvního na trhu.

Vzhledem ke zpomalení, k němuž podle všeho dochází nejen u elektromobilů, ale obecně, lze jen těžko chápat konsensuální odhad, podle něhož dosáhnou tržby v roce 2023 výše 116 miliard dolarů, tedy o 39 procent více. Taková očekávání evidentně nezohledňují ani nejnovější informace, ani pokles cen akcií.

Propad Tesly v poslední době byl zajímavý zejména vzhledem k pozitivnímu vývoji na akciových trzích. Drobní investoři z řad klientů Saxo však patřili mezi čisté kupce. Za předpokladu, že je klientela Saxo reprezentativním vzorkem chování drobných investorů obecně, nastává situace, kdy institucionální investoři začínají o výrobcích elektromobilů, jako je Tesla, uvažovat realisticky, zatímco drobní investoři dál věří nadějím a snům Elona Muska.

Autor je hlavní akciový stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Držet krok s Elonem

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.