Sazby opět beze změny, jejich pokles zatím není na stole

Analýza
Úrokové sazby České národní banky (ČNB) ani po středečním zasedání nedoznaly změn. Na následujícím květnovém zasedání podle guvernéra Aleše Michla sazby buď zůstanou beze změny, nebo vzrostou. Poslední příznivec zvyšování sazeb však již tentokrát hlasoval pro nárůst „pouze“ o 25 bazických bodů, zatímco ještě minule jestřábí menšina navrhovala 50 bazických bodů.
Svého prvního měnově-politického jednání se ve středu zúčastnili noví členové bankovní rady J. Kubíček a J. Procházka, kteří od 13. února ve vedení centrální banky nahradili M. Moru a O. Dědka. Ilustrační foto: ČNB

Naše prognóza předpokládá stabilitu repo sazby na současných sedm procent alespoň do srpna a následný pokles na pět procent na konci letošního roku. Rizika však vidíme v delším setrvání sazeb na současné úrovni i jejich následném pozvolnějším poklesu.

V tomto směru vyzněla rovněž tisková konference, kde se guvernér znovu vymezil vůči trhem zaceněnému snížení repo sazby do konce roku o cca 100 bazických bodů a zároveň uvedl, že by podle něj mohla být koruna silnější. Nadále také přetrvává závazek centrální banky bránit případným „nadměrným“ výkyvům kurzu koruny.

Česká národní banka v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby opět beze změny. Základní repo sazba tak zůstává na sedmi procentech, kam se dostala v červnu loňského roku. Svého prvního měnově-politického jednání se ve středu zúčastnili noví členové bankovní rady J. Kubíček a J. Procházka.

PSALI JSME:
ČNB úroky nemění, je pravděpodobné posílení koruny pod 23,50 za euro

Ti od 13. února ve vedení centrální banky nahradili M. Moru (který před svým odchodem podporoval růst sazeb, pozn. aut.) a O. Dědka.  Pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden radní preferoval zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Oproti únorovému zasedání tedy došlo v souvislosti s další obměnou v bankovní radě k posílení většiny (z 5:2 na 6:1), která další růst úrokových sazeb nepodporuje.

Guvernér Michl uvedl, že úrokové sazby budou v následujících měsících pravděpodobně výše, než finanční trh před zasedáním zaceňoval. Do konce letošního roku investoři očekávali snížení sazeb o minimálně 100 bazických bodů s tím, že první z nich by mohlo přijít ve třetím čtvrtletí letošního roku.

Guvernér stejně jako na několika předchozích tiskových konferencích také řekl, že sazby na příštím zasedání buď zůstanou beze změny, nebo vzrostou, a že snižování úrokových sazeb není na pořadu dne.

Rizika poslední prognózy bankovní rada vyhodnotila jako výrazná a jdoucí oběma směry. Podle centrálních bankéřů by inflace měla v druhé půli letošního roku výrazně klesnout na jednociferné hodnoty a v roce 2024 se pohybovat poblíž dvouprocentního cíle.

PSALI JSME:
Špatná zpráva pro realitní trh, hypotéky jen tak nezlevní

Tento scénář prognózy ČNB je však podmíněn tím, že repo sazba v prvním čtvrtletí letošního roku v průměru činila 7,8 procenta, což je oproti skutečnosti o téměř jeden procentní bod více. Centrální bance však na druhou stranu pomáhá silnější koruna. Její kurz vůči euru v dosavadním průběhu prvního čtvrtletí činil v průměru 23,80 CZK/EUR, zatímco centrální banka čekala 24,10 CZK/EUR (tedy o 1,3 % slabší úroveň).

Výraznější byl v závěru loňského roku ve srovnání s poslední prognózou ČNB i pokles spotřeby domácností, který oproti bankou očekávaným -3,3 procenta meziročně činil -5,5 procenta. Mzdový růst a inflace, zejména pak její jádrová složka, zhruba odpovídaly krátkodobé predikci centrální banky.

Je pravděpodobné, že nová prognóza ČNB zveřejněná začátkem května bude vlivem zmíněných dat ukazovat přibližování zahájení procesu uvolňování měnové politiky. Již ta únorová obsahovala pro druhé čtvrtletí letošního roku návrat repo sazby zpět na současnou úroveň (z předpokládaných 7,8 %) a poté další pokles na průměrných 5,8 procenta v letošním čtvrtém čtvrtletí.

Bankovní radou takzvaně vysezené zvýšení úrokových sazeb indikované únorovou prognózou se pravděpodobně projeví v krátkém období ve vyšší inflaci, na další predikovaný vývoj úroků ale nejspíše již vliv mít nebude.

PSALI JSME:
Zpřísnění úvěrových podmínek dělá práci za centrální banky

Že na další zvyšování sazeb začíná být postupně již příliš pozdě i z pohledu centrální banky, podle nás ukazuje také to, že poslední zastánce růstu sazeb v bankovní radě (pravděpodobně T. Holub) již na rozdíl od minulého zasedání tentokrát podpořil pouze standardní „hike“ o 25 bazických bodů, zatímco ještě v únoru navrhoval 50 bazických bodů.

Očekáváme, že ČNB bude držet repo sazbu na současných sedmi procentech alespoň do letošního srpna, kdy by mohla začít s jejím postupným snižováním. V základním scénáři naší lednové prognózy na konci letošního roku odhadujeme repo sazbu na úrovni pěti procent a politicky neutrálních tří procent by měla dosáhnout v závěru roku 2024.

Počátek snižování sazeb je však spojen s velkou mírou nejistoty, když bude podle nás záviset na vývoji tuzemské ekonomiky a inflace, a také politice zahraničních centrálních bank. Rizika naší prognózy vidíme jako vychýlená směrem nahoru. Více se ale obáváme, že by repo sazba mohla zůstat oproti našim předpokladům na sedmiprocentní úrovni déle, než že by ještě vzrostla.

PSALI JSME:
Fed zvedl sazby a zveřejnil nové ekonomické projekce

Hlavními argumenty pro setrvání sazeb na současné úrovni po delší dobu jsou podle nás neukotvená inflační očekávání a zrychlující růst mezd. Lednová data z průmyslu a stavebnictví ukázala meziroční vzestup mezd o více než deset procent. V souladu s tím se ve stejném měsíci mírně zvýšila spotřebitelská poptávka.

Na druhé straně průmyslová výroba zaznamenala na začátku roku výrazné snížení, což zvyšuje riziko třetího mezičtvrtletního poklesu hrubého domácího produktu (HDP) v řadě. Pokud jde o inflační očekávání, nefinanční podniky podle prosincového šetření ČNB očekávají v horizontu jednoho roku inflaci ve výši 10,1 procenta meziročně a v horizontu tří let na úrovni 7,0 procenta meziročně.

Oproti zářijovému průzkumu (10,3 % pro 1 rok a 7,5 % pro 3 roky) je to sice nepatrně méně, stále ale vysoko nad dvouprocentním inflačním cílem. Perzistentní zůstává i pozorovaná cenová dynamika. Navzdory dalšímu prudkému poklesu spotřeby domácností v posledním loňském kvartálu jádrová inflace v meziměsíčním anualizovaném vyjádření po sezónním očištění dosáhla v únoru zhruba devíti procent.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
ECB zvýšila sazby o 50 bodů, více než bankovní nákazy z USA se bojí inflace

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Česko vykazuje jednu z nejnižších inflací v EU

Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v EU. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta, což Česko řadí na sedmé místo v pomyslném pořadí zemí EU dle nejnižší inflace. Česko má nižší …

Koruna na začátku týdne lehce oslabila

Únorový růst tuzemských průmyslových cen byl tažen dražšími energiemi. Výrazně se na jejich meziměsíčním růstu o 0,5 procenta podepsal zejména nárůst cen ropy na světových trzích, jehož proinflační vliv byl dále …

Česko se sune k zemím s nejnižší inflací v EU

Ještě v prosinci měla Česká republika nejvyšší inflaci v rámci všech zemí Evropské unie. V lednu měla už devátou nejnižší a podle dat Eurostatu zveřejněných v pondělí se v únoru už posunula na sednou příčku s …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.