Průzkumu se na konci uplynulého roku zúčastnilo 153 malých a středních firem různých oborů, které zaměstnávají od 10 do 250 zaměstnanců. Většina z nich očekává stejné nebo dokonce vyšší provozní náklady a současně jsou poměrně pesimistické i v odhadu meziroční míry inflace, kterou očekávají v rozmezí pěti a deseti procent.
Z toho pak pramení jejich plány na rok 2024, tedy snižování provozních nákladů a omezování investic. Pokud snad o nějakých investicích uvažují, směřují je nejčastěji do snižování energetické náročnosti a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.
Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) Josef Jaroš naší redakci řekl, že výsledky průzkumu pro něj nejsou překvapením, ale spíše potvrzením toho, na co asociace upozorňuje už dlouhé měsíce.
„Fakt, že nejsme svědky žádné masivní vlny pádů firem, má samozřejmě své důsledky,“ uvedl Jaroš. „Daní za přežití firem bude právě zpomalení klíčových investic do jejich modernizace, což rozhodně neprospěje konkurenceschopnosti. Na plánovaném objemu investic se zcela jistě podepíše i zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob v letošním roce.“
Finanční rezervy má jen menšina
Popsaná skepse malých a středních firem vychází i z faktu, že pouze 38 procent z nich má finanční rezervy na provoz alespoň na půl roku, na více než jeden rok dokonce jen necelá pětina. U malých podniků (10 až 50 zaměstnanců) je to tak, že zhruba třetina z nich nemá rezervy na více než čtvrt roku a 11 procent nemá dokonce rezervy žádné.
„V praxi vidíme, že se uvedené nejistoty promítají na M&A trhu, kdy někteří vlastníci malých a středních podniků již nechtějí čelit dalším turbulencím a rizikům a zvažují prodej firmy. S takovými případy se ve větší míře setkáváme právě v posledním roce,“ poznamenal Pavel Postl, seniorní partner v poradenské společnosti PKF Apogeo.
V letošním roce vidí malé a střední firmy, které se zapojily do průzkumu, největší příležitosti v růstu na domácím trhu a zvyšování cen a marží. Naopak minimální příležitost spatřují v růstu na zahraničních trzích, automatizaci procesů anebo využití umělé inteligence.
Hrozba inflace i rostoucích daní
Za největší rizika v příštím roce pak tento segment vnímá zcela většinově vysokou inflaci, rostoucí daňové a odvodové zatížení a volatilitu cen surovin a energií. Na druhé straně nejmenší obavy mají firmy z klimatických změn a kybernetických rizik. „Je to paradoxní, protože právě tato rizika kolem sebe vidíme denně,“ řekl redakci partner skupiny PKF Apogeo za oblast daní Vladimír Chylík.
„Je logické, že podnikatelé vnímají aktuální hrozby především ve skutečnostech, které se jich bezprostředně dotýkají, spíše než v geopolitických rizicích, které ale podnikatelské prostřední zprostředkovaně a s různým časovým odstupem rovněž ovlivní“, řekl Chylík.
Skepse ohledně ekonomického vývoje se promítá i do plánování počtu zaměstnanců. S tím, že by nabírala nové lidi, počítá jen 16 procent malých a středních firem. Naopak více než pětina počítá se snižováním počtu svých pracovníků do deseti procent. Více než polovina podniků neočekává žádné změny v počtu zaměstnanců, tedy že nebude přijímat, ani propouštět.
K tomu je ještě nutné připočítat, že u firem s více než jednapadesáti zaměstnanců panují podle průzkumu poměrně značné obavy z nedostatku kvalifikované pracovní síly. U menších firem do padesáti zaměstnanců je tato obava podstatně nižší. Naprostá většina nejmenších firem současně neplánuje, že by nahrazovala své zaměstnance roboty a dalšími stroji na automatizaci výroby.
„Problém nedostatku pracovníků bude pokračovat i letos, přehřátý trh práce jen tak nevychladne. Rozhodně nelze objektivně očekávat, že situaci změní v krátkém čase automatizace či digitalizace ve firmách,“ konstatoval Tomáš Brabec, senior partner skupiny PKF Apogeo.
„Jednak není jejich zavádění zejména v segmentu malých a středních podniků použitelné plošně, a tam, kde jsou potřebná, není často z důvodu omezování investic pro firmy finančně dostupná. Nadto čeká společnosti nová administrativní zátěž v podobě evidence dohod o provedení práce, která by měla platit od letošního července,“ dodal Brabec.
Pomalý odraz ode dna
Také Svaz průmyslu a dopravy ve svém výhledu na letošní rok očekává, že odraz od ekonomického dna bude pomalý. „Zotavení z ekonomických šoků posledních let bude pozvolné,“ uvedla organizace ve své prognóze. Připomněla, že během loňského roku došlo k určitému zklidnění situace a velkoobchodní ceny energie se stabilizovaly. I tak ale aktuální vývoj vnímá se smíšenými pocity.
„Ekonomika do nového roku nevstoupila v příliš dobré kondici a firmy očekávají náročné období. Podnikatelům rozhodně nepomohou ani dopady konsolidačního balíčku vlády. Nárůst daňové zátěže či administrativy a zvýšení regulovaných složek ceny elektřiny a plynu představuje další komplikace,“ konstatoval mimo jiné Svaz průmyslu a dopravy.
