„V záplavě škrtů a vyšších daní postrádáme prorůstová opatření,“ říká šéf asociace

Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků České republiky (AMSP ČR) chápe, že vláda musí reagovat na neudržitelný stav veřejných financí. Avšak opatření, která na základě úsporného balíčku dopadají zejména na malé a střední firmy a živnostníky, považuje za neefektivní nebo přímo škodlivé a podvazující ekonomický růst. „Zcela v návrzích postrádáme prorůstová opatření a skutečné a zásadní zjednodušení celého podnikatelského prostředí,“ říká v rozhovoru pro FAEI.cz předseda představenstva asociace Josef Jaroš.
Postrádáme jasnou a dlouhodobou hospodářskou politiku České republiky, říká Josef Jaroš, předseda představenstva AMSP ČR. Foto: AMSP ČR

Jaký bude letošní rok z pohledu malých a středních podnikatelů a živnostníků? Bude lepší než ten předchozí?
Jako každoročně naše asociace pracuje s predikcemi, které pro následující rok zveřejňují kompetentní instituce – především ministerstvo financí a Česká národní banka. Podnikatelský sektor, včetně toho našeho, nesdílí takovou míru optimismu, jako například centrální banka ve svých inflačních prognózách.
Co se týče obecně situace v ekonomice a její výkonnosti, nepředpokládáme žádnou razantní změnu – tedy spíše setrvalý stav a věříme alespoň v mírné oživení. Naopak nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k zásadní změně v oblasti zaměstnanosti, respektive (ne)dostupnosti pracovních sil.

Co budou hlavní problémy, s nimiž se budou muset malí a střední podnikatelé vypořádat?
Domníváme se, že klíčové problémy českých firem budou de facto totožné jako v uplynulém roce. Tedy: Přehřátý trh práce, ceny energií a vstupů – zejména ve srovnání se zahraniční konkurencí, úroveň zavádění nových technologií, jejíž nedostatečnost se promítá mimo jiné do nízké produktivity práce.
Ještě bych rád připomněl, že důvěra českých podnikatelů v ekonomiku zůstává pod dlouhodobým průměrem, jak ukazuje index důvěry podle Českého statistického úřadu, který je aktuálně na úrovni 93,4 bodu.
Jde tedy o souhrn několika faktorů, plus očekávané dopady konsolidačního balíčku. Není to tak, že by jeden z faktorů byl sám o sobě pro firmy a jejich důvěru pro ekonomiku České republiku fatální, ale jde o obtížně stravitelný koktejl s třešničkou zvýšeného daňového zatížení a růstu byrokracie a administrativy – jako je například ESG, whistleblowing nebo omezení dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti.

Je něco, co vás v tomto „obtížně stravitelném koktejlu“ obzvlášť nemile překvapilo?
V záplavě škrtů a zvyšování daní navíc zcela postrádáme prorůstová opatření a skutečné a zásadní zjednodušené celého podnikatelského prostředí, což každý podnikatel v okamžiku zvyšování daní a „utahování opasků“ oprávněně předpokládá. Což koresponduje s úvahou, že neexistuje jasná a dlouhodobá hospodářská politika České republiky.
Bohužel, podnikatelské prostřední považujeme za mírně se zhoršující, jelikož neustále na podnikatele dopadají – vyjma krizí způsobených vyšší mocí – další povinnosti a regulace. Toto nedokázala změnit ani současná vláda. Pak všechny antibyrokratické změny zastíní nové povinnosti a regulace.
Nelze navíc vyloučit, že úsporná opatření ve firmách nabydou na síle: Ať již půjde o omezení investic, případně opatření v personální oblasti. Ukončení činnosti firmy je až to poslední, ale samozřejmě lze předpokládat, že k pádům firem a podnikatelů, zejména v menších městech a obcích bude docházet, jakkoliv neočekáváme masivní měřítko.

Když o tom takhle mluvíte, budou si vůbec moci menší podnikatelé dovolit zvyšovat platy svých zaměstnanců?
Podle dat z výzkumů, které máme k dispozici, předpokládáme, že navýšení mezd se bude pohybovat v intervalu pět až deset procent. Vyšší růst i s ohledem na to, že firmy platy svých zaměstnanců již během roku 2023 upravovaly, není reálný a ani v možnostech firem.

Vraťme se ještě k vládnímu úspornému balíčku, jak ho vlastně jako celek hodnotíte?
Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků vnímá nutnost a povinnost vlády reagovat na neudržitelný stav veřejných financí, respektive deficit státního rozpočtu. Avšak opatření, která dopadají zejména na malé a střední firmy a živnostníky považujeme za neefektivní nebo přímo škodlivé a podvazující ekonomický růst. Naopak, jak jsem už zmínil, zcela v návrzích postrádáme prorůstová opatření a skutečné a zásadní zjednodušení celého podnikatelského prostředí.

Zastavme se teď u některých zásadních opatření úsporného balíčku. Co říkáte na zahájení postupného zvyšování odvodů zdravotního a sociálního pojištění, takže minimální vyměřovací základ má mezi lety 2023 a 2026 vzrůst z 25 na 40 procent průměrné mzdy?
Stanovisko naší asociace je nadále konzistentní. Nečerpání sociálních benefitů v průběhu aktivního života, což je často případ osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), je současně velmi významným příspěvkem do systému. Na živnostníky tak rozhodně nikdo nedoplácí. Odmítáme nepodložené informace, že živnostníci hromadně „přepadají“ z důvodu nízkých důchodů do systému dávek a státních podpor.
Navrhované změny naruší křehkou rovnováhu mezi odvodovou stránkou věci na jedné misce vah a břemenem spojeným s podnikáním na druhé. Oni totiž podnikatelé, respektive OSVČ na penězích, které jim stát nesebere, „nesedí“. A už vůbec je nevyvádějí pomocí dividend a dalších nástrojů do zahraniční, jak se stalo v určitých sektorech běžné.
Živnostník bude utrácet doma a pomůže tak vlastní ekonomice. Odmítáme srovnávání OSVČ se zaměstnanci a vykopávání příkopů mezi těmito dvěma skupinami! OSVČ na rozdíl od zaměstnance nemá nárok na ošetřovné člena rodiny, na nemocenskou, mateřskou dovolenou, na stravenky, daňovou uznatelnost odvodů, proplácení dnů dovolené a podobně.

A co zvýšení korporátní daně z příjmů a omezení dohod o provedení práce?
Ačkoliv krátkodobě může toto opatření přinést zvýšený příjem státu, z dlouhodobého hlediska jej považujeme za škodlivý a „podvazující“ ekonomický růst a konkurenceschopnost našich firem, které již dnes jsou zatížené obrovskými náklady na „práci“ a nyní budou čelit i zvýšení daně z příjmů.
Pracovnímu trhu ani firmám rovněž nijak neprospějí další zásahy do dohod o provedení práce, jejichž využití fakticky likviduje zákazem kumulace a nutností evidence, o další administrativě pro podnikatele nemluvě. Podnikatelé očekávají především snahu o zjednodušení pracovněprávní agendy, a nikoliv vymítání veškerých modelů mimo klasických, a v České republice pro zaměstnavatele velmi nákladných, pracovních poměrů.

Pojďme dál, a to je zrušení daňové výhody zaměstnaneckých benefitů, respektive jeho zastropování.
Považujeme návrh zrušení podpory volnočasových benefitů za tvrdou ránu malým a středním podnikům. Bez daňového zvýhodnění si benefity nebudou moci dovolit poskytovat, což poškodí jak jejich zaměstnance, tak podniky samotné.
Malé a střední podniky měly v benefitech jedinou možnost, jak čelit při náboru pracovníků nadnárodním korporacím, které vysávají trh práce, a i o tuto malou výhodu nyní přijdou. Stát počítá s tím, že zrušením podpory benefitů uspoří 1,4 miliardy korun. Nicméně více než 90 procent zaměstnavatelů avizuje v tomto případě benefity zcela zrušit, tedy se žádné dodatečné daně nevyberou.
Zrušení podpory zaměstnaneckých benefitů dopadne na poskytovatele služeb v oblasti zdraví, sportu, kultury nebo třeba na cestovní ruch. Jde především o malé firmy, pro něž představují prostředky z benefitů zásadní zdroj příjmů. Dojde tím ke snížení tržeb v ekonomice, a zrušení podpory benefitů tak bude mít naopak negativní dopady na příjmy státního rozpočtu.

Mnozí podnikatelé v pohostinství kritizují také zvýšené DPH na čepované pivo.
Restaurace a hospody tvoří vitální prvek společenské a ekonomické infrastruktury menších měst a obcí. Nelze proto na tento segment nahlížet pouze optikou „škodlivé“ konzumace piva. Jsme přesvědčeni, že úvaha státu, že změna v sazbě DPH povede k vyšším příjmům, případně že takto omezí nadužívání alkoholu, je mylná.
Naše asociace proto nesouhlasí s růstem sazeb DPH v gastronomii a žádali jsme o zachování současného stavu, případně alespoň o dvouleté přechodné období, aby provozovatelé, vyčerpaní předchozími krizemi, měli prostor na změnu adekvátně reagovat.

Může to způsobit i to, že některé hospody, zejména ty menší, nakonec zavřou?
Plošné ukončování podnikání neočekáváme, ale samozřejmě dopady zejména na podnikatele v gastronomii na malých vsích a městech budou značné. A snadné to nebude ani pro ostatní menší podnikatele.
Samozřejmě se situací se vyrovnáme, podnikatelé to zvládnou. Ale vše je za nějakou cenu. Místo rozvoje, modernizace, inovací, které se zastaví, budou energii a prostředky směřovat k udržení podnikání. A to jde přesně proti prioritám, o nichž vláda a celá společnost stále dokola hovoří.

Co říkáte na návrh Hospodářské komory ČR z konce roku, aby všichni podnikatelé v zemi platili příspěvek až 200 korun ročně bez ohledu na to, jestli jsou jejími členy, či nikoliv? A co říkáte na argument komory, že zastupuje všechny podnikatele, nikoli jen své členy?
Považujeme ho pouze za další pokusný balónek, který se pravidelně co pár let objevuje. Nepovažujeme ho za reálný. Uvedený argument je úsměvný, každá profesní či podnikatelská komora ve finále zastupuje širší spektrum podnikatelů, než jen své členy a nedožaduje se plošných plateb.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB