Brněnská Mendelova univerzita informovala Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz), že její tým z Agronomické fakulty ve spolupráci se šlechtitelskou stanicí Dominant Genetika zaměřil na hodnocení atypicky zbarvené skořápky. Cílem je vytvořit doposud neexistující barevnou škálu, podle níž se budou moci řídit šlechtitelé plemen hybridů snášejících vejce s netradiční barvou.
Barva skořápky u šlechtěných hybridů, kteří vznikají křížením různých plemen, totiž nemusí mít stejnou barvu skořápek, takže škála odstínů může být velmi široká. Týká se to zejména menších nebo domácích chovů, kde není tak velký tlak na počet snesených vajec ve „velkovýrobnách“.
Atypická barva skořápky
Šlechtitelé se proto při vytváření hybridů právě pro tyto chovy zaměřují nejen na vzhled drůbeže, ale také na atypickou barvu skořápky. Ta může být nejen bílá nebo hnědá, ale také modrá, zelená či tmavě hnědá.
„Ze zkušeností šlechtitelů špičkových nosných hybridů víme, že zákazník požaduje vyrovnanou, uniformní barvu skořápky,“ uvedla Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity.
Barevná škála bude podle ní sloužit šlechtitelům při selekci na úrovni rodin, ale i jedinců na úrovni šlechtitelských chovů, aby mohli chovatelům a konzumentům zaručit jasně definovanou barvu skořápky vajec, která budou jejich nosnice snášet.
„Barevný vějíř pro hodnocení intenzity zabarvení skořápky je aktuálně sestaven pouze pro nosnice snášející standardní hnědá vejce, nelze ho tedy použít ani pro hybridy Darkshell šlechtěné na produkci vajec s tmavě hnědou skořápkou,“ dodala vědkyně.
Atraktivní pro domácí chovy
V současnosti existuje barevná škála pro identifikaci různých odstínů žloutků, která se běžně používá u chovatelů a slouží například k posouzení vlivu krmných aditiv na intenzitu zabarvení žloutků. „I u žloutků víme, že konzumenti preferují vejce s tmavě žlutými žloutky,“ konstatovala Lichovníková.
Hybridi, kteří snáší vejce s především zelenou a tmavě hnědou barvou skořápky, mají nižší počet snesených vajec. To podle vědkyně může být pro domácnosti výhodou, protože stíhají vejce průběžně spotřebovávat.
„Na druhou stranu jde o exteriérově velice atraktivní nosnice i kohouty, ať už jde o jejich zabarvení přes modré, červeně žíhané nebo červeně žíhané s bílými letkami, tak v řadě případů jde o nosnice chocholaté. Takže kromě pastvy pro oko se tito hybridi podílejí i na udržení biodiverzity v chovu kura domácího,“ vysvětlila vědkyně.
Dlouhá šlechtitelská historie
Historie a tradice šlechtění nosného typu slepic v České republice má dlouhou historii, sahá až do roku 1928. Šlechtitelská stanice Dominant Genetika z Vysočiny se šlechtění těchto atypických hybridů začala věnovat jako jedna z prvních na světě.
Nosnice a kohouty od ní v současnosti odebírají chovatelé po celém světě, vyváží je do více než 60 zemí světa – vedle Evropy také například do Kanady, Spojených států, Mexika a Ekvádoru, ale i do Ghany, Keni, Ugandy nebo Etiopie, na Filipíny, do Vietnamu, Saudské Arábie, Spojených Arabských Emirátů, Ázerbajdžánu, Kazachstánu nebo Iránu.
Hybridy snášející vejce s atraktivní barvou skořápy dnes šlechtí také další světové firmy. Hybridi firmy Dominant Genetika snášející zelená nebo modrá vejce, jsou ovšem originální v tom, že jako jediní mají na hlavě chocholku.
Geneticky upravená Zora
Vědci se ale nezaměřují pouze na šlechtění nových hybridů, ale také na genetické úpravy. Experti z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR spolu se společností Biopharm před několika lety vyvinuli první geneticky upravenou slepici na světě – a pojmenovali ji Zora.
Nový druh dokáže odolávat viru ptačí leukézy, která je jedním ze závažných virových onemocnění domácích slepic a krůt. Její klasické formy se vyskytují v drůbežích chovech po celém světě. Virus lze snadno prokázat, ale spolehlivá léčba neexistuje a postižené chovy se likvidují, což způsobuje velké hospodářské ztráty.
„Zejména v asijských chovech by rozšíření odolných linií drůbeže mohlo pomoci k vymýcení viru. Tento koncept samozřejmě může platit i pro jiná virová onemocnění drůbeže, jako je Markova choroba nebo dokonce ptačí chřipka,“ sdělil vedoucí týmu z Ústavu molekulární genetiky Jiří Hejnar.
