Skoro polovinu úspor Češi ponechávají svému osudu

Téma týdne
Dva tisíce korun – právě tudy vede dělicí linie v české společnosti. Přesně polovina lidí si měsíčně ukládá víc, polovina míň. Alarmující je, že každý šestý Čech dokáže dát stranou měsíčně nanejvýš pětistovku. Ale i ti, kteří spoří, často dávají peníze na běžné účty a připravují se tak o výnosy, které by jim pomohly zmírnit dopady inflace.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek tvrdí, že si za každou tisícikorunu uloženou do banky na začátku roku 2020 dnes pořídíme o čtvrtinu míň. Ilustrační foto: ČSOB

Z aktuálního exkluzivního průzkumu Banky Creditas dokonce vyplynulo, že sedm z deseti Čechů, kteří jsou schopni šetřit přinejmenším na horší časy, drží úspory v hotovosti nebo na běžných účtech. Pro dlouhodobé spoření na termínovaných vkladech či zhodnocování peněz například ve fondech se zatím neodhodlaly skoro tři čtvrtiny majitelů bankovních kont.

Přitom sto tisíc korun na spořicím účtu například v Max Bance nebo již zmíněné Bance Creditas přinese při jejich úrokových sazbách na spořicích účtech či jiných vkladech roční výnos kolem pěti tisíc korun. Přesto mají české domácnosti na neúročených běžných účtech stále 1 430 miliard korun. A s jejich přesunem do lépe úročených produktů stále váhají.

Za posledních 12 měsíců kruté inflace se množství peněz na běžných účtech snížilo o pouhých 153 miliard korun a úměrně tomu vzrostly vklady na podstatně lépe úročených kontech o 155 miliard.

PSALI JSME:
Více Čechů si chrání své úspory. Přesouvají peníze na spořicí účty

Ze statistiky České národní banky vyplývá, že české domácnosti stále drží na běžných účtech kolem 45 procent svých úspor.

Od začátku inflačního běsnění tak lidé s penězi schovanými doma – odhaduje se, že je to asi osm procent všech úspor, nebo uložených na běžných účtech –, již přišli o více než čtvrtinu svých úspor, za což může i bezradnost české vlády, jež způsobila, že v Česku byla dvouciferná inflace nejdelší z celé Evropy. Delší než v často propíraných pobaltských státech nebo v Maďarsku.

Ekonom Petr Dufek to dokresluje zajímavou statistikou, v níž uvádí, že si za každou tisícikorunu uloženou do banky na začátku roku 2020 dnes pořídíme o čtvrtinu míň. Na co tehdy stačilo 740 korun, dnes potřebujeme tisícovku. A posuneme-li se až do roku 2019, spotřebitelské ceny od té doby podle Dufka vzrostly dokonce o 35,3 procenta.

PSALI JSME:
Úspory českých domácností vzrostly na rekordních 3,34 bilionu korun

Zavřít reklamu ×
  1. Pětikolka v čele s Fialou všechno zdraží a bude rázem po spoření! LIdi budou rádi,když zaplatí energie a potraviny….Kdo ještě platí nájem tak to má horší.

Napsat komentář: Jiří Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Hypoteční trh vzrostl v dubnu na dvojnásobek

Hypoteční trh v dubnu zrychlil meziroční růst, v porovnání se stejným měsícem loňského roku vzrostl o více než 100 procent. Banky a stavební spořitelny během dubna poskytly hypoteční úvěry za 21,9 miliardy korun, …

Region si připisuje zisky

Z domácích dat byl v úterý zveřejněn běžný účet platební bilance. Ten vykázal díky bilanci zboží a služeb a přílivu peněz z EU vysoký přebytek ve výši 64,4 miliardy korun. Za první čtvrtletí byl letošní přebytek …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Finanční pecka roku ještě neuzrála

Poradna
Měla to být finanční pecka roku, ale zatím to tak nevypadá. Plod totiž ještě neuzrál. Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má od letošního roku sloužit jako finanční nástroj k zajištění úspor na stáří i možnost atraktivního daňového odpočtu, zůstává stranou pozornosti.