Vzrostl také počet Čechů, kteří začali hledat nový zdroj příjmů nebo snížili své výdaje. „V České bankovní asociaci chování Čechů sledujeme dlouhodobě a já mám vždy dobrý pocit, když vidím, že se lidé snaží o své peníze lépe starat,” uvedla Monika Zahálková, výkonná ředitelka ČBA.
Index finanční gramotnosti se vyhodnocuje na základě série jedenácti dotazů, které se ani po letech nemění, takže je možné hodnotit finanční chování v čase. Na průzkumu, kterého se zúčastnilo více než tisíc lidí, spolupracovala agentura Ipsos.
Největší potíže měli lidé i letos v otázce výhodnosti úvěru. Správně na ni odpovědělo pouze 32 procent lidí, přičemž loni to bylo ještě o dvě procenta méně. Méně než polovina pak odpověděla správně i na otázky týkající se vkladů u „peer-to-peer“ poskytovatelů půjček či na definici anuitní splátky, která obsahuje splátku jistiny a úrok. Nejvíc lidí naopak správně odpovědělo na schodkový rozpočet domácnosti, a to 80 procent.
Rozhodující je vzdělání
Průzkum rovněž ukázal, jak důležité je při nakládání s penězi dosažené vzdělání. U lidí se základním vzděláním vychází Index finanční gramotnosti ČBA na 47 bodů, zatímco u lidí s vyšším odborným či vysokoškolským diplomem dosahuje 64 bodů. Lidé s maturitou pak dosáhli průměrně 56 bodů, což odpovídá i celkovému výsledku.
I tak jsou tři čtvrtiny Čechů přesvědčeny o tom, že mají většinou dostačující znalosti o financích. Nejvíce si věří v hospodaření s rozpočtem domácnosti, a to víc než polovina dotázaných. Více než třetina si věří ve spoření a tvorbě rezerv, téměř čtvrtina pak v ochraně peněz související s kybernetickou bezpečností (24 %).
U úvěrů a půjček je to pak víc než pětina (21 %) a u investování 13 procent. Jen pět procent přitom uvedlo, že se ve finančních záležitostech nevyzná vůbec. Přesto jde o zlepšení, protože loni to bylo šest a předloni sedm procent.
„Častěji si s financemi vůbec neví rady lidé se základním vzděláním, což nás utvrzuje v přesvědčení, že bychom se tomuto tématu měli věnovat už od útlého věku a zaměřit se na rozvoj kompetencí, které vedou k lepšímu porozumění správy osobních financí již v rámci základního vzdělávání,“ konstatovala Monika Zahálková.
Více lidí spoří na stáří
Podle letošních výsledků Indexu finanční gramotnosti si bezmála 60 procent domácností odkládá peníze na nečekané situace, přičemž loni to bylo 55 procent. O pět procentních bodů se zvýšil i počet lidí, kteří šetří na stáří. Zatímco loni to bylo 38, letos už 43 procent.
Přibylo také Čechů, kteří si začali hledat nový zdroj příjmů – z loňských 21 na letošních 28 procent. Lidé, kteří si odkládají peníze na stáří, i ti, kteří spoří pro případ nečekané události, nejčastěji dávají stranou 2,5 tisíce korun. Dalšími formami zajištění jsou vlastnictví domu (30 %) nebo bytu (29 %). V 38 procentech případů pak lidé využívají penzijní připojištění.
Finanční rezerva by lidem podle průzkumu vydržela nejčastěji tři měsíce. Uvedlo to 27 procent dotázaných. Zhruba půl roku, což je doporučované období, by s úsporami „přežilo“ 22 procent lidí. Oproti loňskému i předloňskému průzkumu jde o zlepšení o čtyři procentní body. Víc než rok by pak při ztrátě příjmů situaci ustálo 14 procent populace.
„Potěšujícím zjištěním je, že přes inflační krizi a zvyšování výdajů pro domácnosti, jsou lidé schopni dále vytvářet finanční rezervu a pokračovat ve spoření na stáří. Zároveň pozitivní je, že si stále více lidí uvědomuje potřebu zhodnocovat své peníze nebo je alespoň uchránit před znehodnocením. Více se zajímáme o různé investiční finanční nástroje,“ uvedl Michal Straka z agentury Ipsos.
Rekordní úspory domácností
Češi přitom patří v rámci Evropské unie mezi spořící premianty. Podle poslední Zprávy o vývoji finančního trhu, kterou vydalo ministerstva financí, vzrostly loni úspory tuzemských domácností o více než sedm procent na rekordních 5,8 bilionu korun.
Největší část úspor měly rodiny uloženou na netermínovaných vkladech, ke konci loňského roku to bylo 2,8 bilionu korun. Meziročně se ale tento objem snížil o 3,8 procenta. Naopak výrazně vzrostlo využívání termínovaných vkladů. Vklady narostly o 48,4 procenta na 845,8 miliardy korun a staly se tak druhým nejvíce využívaným nástrojem pro uložení peněz.
Na třetím místě jsou investiční fondy, v nichž měly domácnosti uloženo 811,9 miliardy korun, meziročně o 14 procent víc.
