Repo sazba by navzdory tomu měla své neutrální úrovně ve výši tří procent podle prognózy ČNB dosáhnout ve druhém čtvrtletí příštího roku. To čekáme také my, avšak s nižším výhledem růstu hrubého domácího produktu (HDP) a spotřebitelských cen.
Konkrétně očekáváme snížení repo sazby o 25 bazických bodů na každém měnově-politickém zasedání ČNB až do května 2025. Bankovní rada nadále uvádí, že její další kroky se budou odvíjet od nově zveřejněných dat. Ta by podle nás měla ukazovat na přetrvávající slabost ekonomiky, která by měla být hlavním důvodem pro pokračování v uvolňování měnové politiky.
ČNB snížila úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů a pokračovala tak v postupném uvolňování měnové politiky. Základní repo sazba klesla na rovná čtyři procenta. To bylo v souladu s naší prognózou, konsensem analytiků a zhruba i s cenami na finančním trhu. Pro snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady.
Ze zbylých dvou pak jeden hlasoval pro stabilitu sazeb, zatímco ten druhý naopak pro jejich výraznější pokles o 50 bazických bodů. Lze předpokládat, že snížení sazeb o 50 bazických bodů, stejně jako na zářijovém zasedání, prosazoval Tomáš Holub, který však bankovní radu ke konci listopadu opouští.
Nově zveřejněná prognóza ČNB nadále počítá s rychlým oživením ekonomiky, k čemuž podle nás nedojde. Pro třetí čtvrtletí letošního roku centrální banka odhadovala růst HDP o 0,3 procenta mezikvartálně, což je v souladu s předběžným odhadem Českého statistického úřadu.
Hned od letošního čtvrtého kvartálu však předpokládá výrazné urychlení tempa mezičtvrtletního růstu na 0,7 procenta a zhruba na této úrovni by se růstová dynamika měla udržet až do konce příštího roku. Zatímco tak pro letošek centrální banka očekává růst tuzemské ekonomiky o jedno procento, v příštím roce by podle ní mělo dojít k výraznému zrychlení na 2,4 procenta.
V naší prognóze jsme pesimističtější, když odhadujeme letošní růst o 0,8 procenta a v roce 2025 o 1,5 procenta. Na skokové zrychlení růstu tuzemské ekonomiky v posledním letošním čtvrtletí neukazuje dosavadní vývoj měsíčních indikátorů, když vývoj maloobchodních tržeb i průmyslové produkce zůstává utlumený, ani předstihové indikátory sentimentu, jejichž úrovně zůstávají nízké.
Poslední letošní kvartál bude navíc pravděpodobně negativně ovlivněn dopady zářijových povodní. Prognóza ČNB pro čtvrté čtvrtletí implikuje anualizovaný růst HDP ve výši 2,8 procenta, což by podle nás dokonce převyšovalo odhadované tempo růstu potenciálního produktu. Pokud by ekonomika ČR v příštím roce opravdu rostla o 2,4 procenta, patřila by v Evropě spíše k premiantům.
S ohledem na strukturální problémy, kterým české hospodářství aktuálně čelí, a růst německé ekonomiky, který by podle většiny odhadů neměl příští rok přesáhnout jedno procenta, se zdá prognóza centrální banky pro vývoj tuzemského HDP jako příliš optimistická.
Centrální banka čeká inflaci nad dvouprocentním cílem na celém horizontu prognózy, repo sazba by ale i tak měla podle ní dosáhnout terminální úrovně tří procent již ve druhém čtvrtletí roku 2025. Po letošních 2,5 procenta prognóza ČNB pro příští rok dokonce očekává mírné zrychlení růstu spotřebitelských cen v průměru na 2,6 procenta.
Náš odhad inflace je pro letošní rok stejný, pro rok příští je však výrazně nižší (1,8 %). Souviset to může s výše zmíněným odlišným pohledem na vývoj ekonomiky. My totiž předpokládáme, že přetrvávající slabá poptávka, i jako důsledek přísné měnové politiky, bude v roce 2025 jedním z důvodů námi očekávaného poklesu inflace.
Dalším důvodem by měly být nižší ceny energií a pohonných hmot. Navzdory odlišnému pohledu na ekonomiku a inflaci se ovšem naše prognóza vývoje sazeb zásadně neodlišuje o té z pera ČNB. Zajímavým aspektem prognózy ČNB je skutečnost, že ta na horizontu měnové politiky (aktuálně přelom let 2025 a 2026, pozn. aut.) očekává inflaci stále nad dvouprocentním cílem.
Podle nové prognózy tuzemské centrální banky by meziroční inflace měla ve čtvrtém kvartálu příštího roku činit 2,4 procenta a následně v první čtvrtletí roku 2026 klesnout na 2,2 procenta. Za celý rok 2026 by pak měla dosáhnout 2,2 procenta.
Pokles sazeb ČNB tempem o 25 bazických bodů za zasedání by měl podle nás pokračovat až do května příštího roku. V té době by repo sazba měla klesnout na svou terminální úroveň ve výši tří procent.
Důvodem pro pokračující pokles úrokových sazeb by měla být hlavně slabá ekonomika. Bankovní rada navzdory rychlému růstu tuzemské ekonomiky a přetrvávající vysoké inflaci v prognóze ČNB nadále hodnotí její rizika jako vychýlená v proinflačním směru.
Podle guvernéra Aleše Michla tak může centrální banka na některém z dalších zasedání pokles sazeb přerušit. Jejich případná stabilita byla podle jeho slov i předmětem nynější debaty. Rizika naší prognózy sazeb ČNB v důsledku toho hodnotíme jako vychýlená ve směru jejich vyšší úrovně.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
