Slabá průmyslová poptávka doma i v zahraničí

Index nákupních manažerů (PMI) vzrostl ze 46 bodů v září na 47,2 bodu v říjnu. Tento výsledek tak překonal naši i tržní prognózu. Jde o nejvyšší hodnotu od června roku 2022 značící nejpomalejší pokles tuzemského zpracovatelského průmyslu.
Zhoršování provozních podmínek v českém zpracovatelském průmyslu pokračuje a vzhledem k situaci v sousedním Německu lze očekávat návrat do růstového teritoria nejdříve v příštím roce. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Zhoršování provozních podmínek v českém zpracovatelském průmyslu pokračuje a vzhledem k situaci v sousedním Německu lze očekávat návrat do růstového teritoria nejdříve v příštím roce. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zhoršování provozních podmínek ve zpracovatelském průmyslu v říjnu zpomalilo na nejnižší úroveň od poloviny roku 2022. Mnoho problémů, kterým čelí náš klíčový sektor, ovšem stále přetrvává. Především je to slabá poptávka, a to jak na tuzemském, tak zahraničním trhu. To se odráží na dalším poklesu výroby i nových zakázek, nicméně jeho tempo bylo nejnižší za posledních dva a půl roku.

Nelichotivé ovšem je, že nižší poptávku zaznamenává i pro naši ekonomiku zcela zásadní automobilový sektor. Firmy reagovaly pozvolnějším utlumením výroby, a tím pádem také zaměstnanosti. Zároveň se snížení nových zakázek projevilo na nepatrném nárůstu zásob hotových výrobků.

Naopak v případě výrobních zásob došlo k rychlejšímu čerpání, jelikož byly evidovány prodlevy v dodání potřebných vstupů. Co se týká budoucích očekávání firem v této oblasti, tak zůstávají relativně pozitivní, kdy očekávají nárůst výroby v příštím roce. Na druhé straně jejich optimismus je na nejnižší úrovni za více než půl roku.

Stále utlumená poptávka se projevuje na pokračujícím malém zájmu o nákup vstupů. Nákupní aktivita tak klesla již 29. měsíc v řadě, i protože firmy evidují zrychlující inflaci nákladů, a to zejména v případě energií, materiálů či potravin. Zároveň se zhoršil výkon dodavatelů, kdy dochází k vyšším prodlevám v expedici zboží, přičemž nelze opomenout ani dopad zářijových povodní.

Nárůst cen vstupů se ale zatím nepromítá do prodejních cen, které poklesly nejrazantněji od letošního února. Firmy se snaží tímto krokem povzbudit své prodeje a získat nové zakázky či zcela nové zákazníky. Zdá se, že inflační tlaky v průmyslu vzhledem k nízké poptávce ani nadále nerostou, čímž by neměl vznikat tlak ani na růst cen zboží ve spotřebitelském koši.

Rizikem ovšem stále zůstává vývoj na Blízkém východě, kde se sice situace v posledních dnech na tamní poměry relativně uklidnila, ale nelze vyloučit další eskalaci konfliktu s potenciálně negativním dopadem na ceny komodit, zejména pak ropy. V takovém případě by velmi pravděpodobně rostly náklady na dopravu, které by měly negativní konsekvence i na tuzemský průmysl.

Zhoršování provozních podmínek v českém zpracovatelském průmyslu pokračuje a vzhledem k situaci v sousedním Německu lze očekávat návrat do růstového teritoria (nad klíčovou 50 bodovou hranici, pozn. aut.) nejdříve v příštím roce. To je přitom klíčový předpoklad pro výraznější růst celé české ekonomiky v roce 2025.

Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB