Slováci mají nižší inflaci i úroky. Máme chtít euro?

Analýza
Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna.
Slováci mají nižší inflaci i úroky. Máme chtít euro? Ilustrační foto: Depositphotos.com

Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v Česku v květnu činila podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.

Jak by se Česku vedlo, pokud by bylo součástí eurozóny, nejlépe poznáme pohledem na Slovensko. To proto, že tyto dvě ekonomiky jsou si strukturálně poměrně podobné a mají za sebou srovnatelný historický vývoj, zejména v poslední stovce let.

Slovensko ovšem nyní vykazuje v podstatě shodnou míru inflace jako Česko. Podle Eurostatu ta slovenská činí 12,3 procenta, zatímco česká 12,5 procenta. Dle Eurostatu mělo tedy Česko inflaci v květnu o něco vyšší než podle ČSÚ.

PSALI JSME:
Česko má stejně jako „eurové“ Slovensko inflaci 14 procent. Existují důvody pro přijetí eura v Česku?

Pokud bychom srovnali údaj ČSÚ s údajem slovenských statistiků k tamní inflaci, je dokonce už vyšší ta slovenská než česká. Podle údajů slovenských statistiků zveřejněných minulý týden činila inflace na Slovensku v květnu 11,9 procenta. Odlišná čísla národních statistických úřadů a Eurostatu jsou dána jinou metodikou výpočtu.

Co je však podstatnější, na Slovensku by měla být v zbytku letošního roku i v příštích dvou letech znatelně vyšší než v Česku. Podle prognózy, již sestavuje agentura Bloomberg na základě střední hodnoty řady odhadů mezinárodních finančních institucí, by letos měla celoročně inflace na Slovensku vykázat hodnotu 11,3 procenta, v příštím roce pak 5,4 % a roku 2025 pak 3,8 procenta.

Podle stejného odhadu bude česká inflace v daných letech vykazovat po řadě hodnoty 10,9 procenta, 2,8 % a konečně 2,3 procenta.

PSALI JSME:
Inflace v Česku letos klesá citelně rychleji než na Slovensku

Mezinárodní instituce tedy předpokládají, že Česko má před sebou více let, po která bude – jako už částečně nyní – vykazovat nižší inflaci než Slovensko. To souvisí zejména s omezenějšími možnostmi, jimiž slovenská ekonomika může vleklejší zvýšené inflace čelit.

Slovensko především na rozdíl od Česka postrádá nezávislou měnovou politiku. O ni přišlo vstupem do eurozóny. Pokud by nebylo členem eurozóny, mohlo by nastavit své základní úrokové sazby na vyšší úroveň a tak – jako Česko – proti inflaci bojovat účinněji.

Kritici, kteří v současnosti poukazují na to, že boj České národní banky s inflací je neúčinný, tedy nyní buď musí toto své stanovisko přehodnotit, nebo začít říkat, že také boj Evropské centrální banky (ECB) s inflací – alespoň tedy v zemích typu Slovenska – je neúčinný.

PSALI JSME:
Byla by v Česku nižší inflace, kdybychom platili eurem?

ECB si nemůže dovolit nastavit vyšší úrokové sazby, neboť by tím ohrozila udržitelnost veřejných financí zejména takzvaného jižního křídla eurozóny v čele s Itálií.

I pokud ale skutečně slovenská inflace bude v příštích letech znatelně vyšší než ta česká, stoupenci přijetí eura mohou nadále tvrdit, že Slovensko má nižší úroky, a tedy levnější úvěry, včetně hypotečních. Pomiňme nyní, že levnější hypotéky často znamenají výraznější růst cen nemovitostí, což zdaleka ne vždy musí být sociálně příznivé.

Nuže, proč jsou nyní úvěry v euru levnější než v koruně? Prý tedy kvůli tomu, že je to prostě euro, zatímco koruna je jen koruna. Je ale třeba zhodnotit i to, co příslušné centrální banky se svěřenou měnou činily a činí. Do jaké míry ji třeba manipulují, s potenciálně nedozírnými dlouhodobými následky do budoucna.

PSALI JSME:
Je to levnější. Tuzemské společnosti v posledních měsících čím dál častěji čerpají úvěry v eurech

Evropská centrální banka v uplynulém desetiletí manipulovala euro neskonale více než Česká národní banka korunu. Vždyť po podstatnou část uplynulé dekády prováděla ECB kvantitativní uvolňování.

Za nově vytvářené biliony eur tedy vykupovala dluh jednotlivých členských zemí eurozóny, nakonec včetně Řecka, právě za tím účelem, aby dlouhodobě uměle snižovala úrok. Jak ten, za který si půjčují firmy, tak i ten, za nějž si půjčují vlády.

Česká národní banka (ČNB) dosud nikdy kvantitativní uvolňování neprováděla. Tuzemská centrální banka korunu manipulovala po mnohem kratší dobu než ECB euro, a to v rámci intervence za slabší korunu v letech 2013 až 2017.

PSALI JSME:
Je jen otázkou času, kdy čeští politici umožní ČNB kvantitativní uvolňování trvale

Na přelomu let 2016 a 2017, kdy tato manipulace ČNB vrcholila, byl úrok na koruně, konkrétně na dvouletém dluhopisu vlády ČR, nižší než úrok na euru, konkrétně dvouletém dluhopisu německé vlády. Takže výše úroku není nakonec ani tak o měně samotné, jako spíše o tom, co s ní daná centrální banka dělá a kam až je ochotna zajít v její manipulaci.

Jsme tedy zatím jen v jakémsi poločase. Slovenská inflace nakonec bude trvaleji vyšší než ta česká, jak se dnes shodují experti.

Přičemž nižší úroky na euru – a tedy levnější úvěry – jsou z velké části odrazem masivní manipulace eura ve jménu záchrany předlužených ekonomik v čele s Itálií před bankrotem. Nelze tedy jen tak říkat, že euro je jednoznačně výhodnější měna, protože přirozeně vede k nižší inflaci a levnějším úvěrům.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Řecko a Itálie tleskají. ECB bude tolerantnější k inflaci

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Trhy tlačí na Fed, aby byl přísnější

Finanční a konkrétně akciové trhy jsou místem, kde se všechny informace světa scházejí na jednom místě a spoluvytvářejí konsensus, který následně určuje ceny komodit, finančních aktiv, nemovitostí apod. Ačkoli jsou …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Letní tábory pro děti už stojí skoro stejně, jako dovolená u moře

Průzkum
Pobyt v chatce nebo ve stanu v českých luzích a hájích je mnohdy srovnatelný s cenou levnějších zájezdů k moři. Třetina rodičů očekává, že si letos za letní tábor pro své děti připlatí k moři. Každý pátý rodič počítá, že za svou dceru nebo syna zaplatí více než deset tisíc korun. Ukázalo šetření společnosti Provident Financial, který mají Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) k dispozici.