Firmy jsou tak v naší otevřené ekonomice chtě nechtě vystaveny přetrvávajícím kurzovým výkyvům a nejistotě. Je proto alarmující, že tuzemský devizový trh zůstává dlouhodobě netransparentní a firmám v těžkých časech neposkytuje žádnou oporu a stabilitu, spíše jim situaci ještě více komplikuje.
Česká koruna letos zažívá jak vůči euru, tak vůči dolaru značné výkyvy. V případě dolaru se za posledních šest měsíců kurz pohyboval od 21,80 do 23,80 CZK/USD – to je více než osmiprocentní rozdíl. A v případě eura se pak kurz pohyboval v rozmezí 24,50 až 25,70 CZK/EUR. Jistot na trhu není mnoho, ale jedno je téměř dané – tyto rychlé měnové výkyvy rozhodně brzo neskončí.
Vsadili byste si spíš na Trumpa, nebo na Harrisovou? V případě vítězství republikánského kandidáta nás pravděpodobně čekají další měnové otřesy spojené s obavami z možného zavedení dovozních cel i na evropský export. A pokud se to stane, německá ekonomika si dle analytiků pohorší až o 1,5 procenta – vzhledem k tomu, že jde o největší evropskou ekonomiku, si troufnu tvrdit, že se to projeví i v Česku.
Nadpoloviční většina českých obchodníků obchoduje alespoň s jedním zahraničním partnerem, typicky z EU. A se stále větší globalizací přichází český byznys pravidelně do styku i s americkým dolarem, který využívá řada zahraničních obchodníků mimo USA, a dalšími světovými měnami.
Zatímco trh v USA napjatě čeká na volby, v EU se projevují finanční dopady energetické transformace a povinné implementace principů ESG do byznysu. A ve chvíli, kdy jedna nebo druhá měna škobrtne, mohou české firmy najednou dostat z proplacené faktury výrazně méně, než očekávaly. V posledním půlroce mohl tento rozdíl konkrétně u dolaru činit přes osm procent.
Jak jsou na to české firmy připraveny? Upřímně, nemají mnoho možností. A to nejen proto, že kurz nelze naplánovat, ale také proto, že tuzemský devizový trh dlouhodobě volatilitu zneužívá. Je totiž plný netransparentních a skrytých poplatků, které se často mění bez vědomí firemních klientů.
Nemůžeme se proto divit, že loajalita vůči poskytovatelům devizových služeb je nízká a vidina férové směny ještě nižší. Běžnou praxí je výměna poskytovatele kvůli lepší ceně a dojednávání „podpultového kurzu“ ad hoc.
Jenže ten podpultový kurz nezáleží „jen“ na vašich vyjednávacích schopnostech – finance vaší firmy často ovlivní i to, jaký den má zrovna bankéř, který zvedl sluchátko – zavolat o pět minut dříve nebo později může být dost drahé.
A ne, volat lidem po obědě bohužel opravdu není stoprocentní recept na úspěch. Schválně, víte, proč jste naposledy za eura dostali významně méně korun než třeba před půl rokem, i když byl kurz podobný?
Krátkodobě a s notnou dávkou štěstí na lidi může taková směna fungovat, firmám bych ale doporučil hledat takového poskytovatele, který jim především poskytne záruku férovosti a otevřenosti v dlouhodobém horizontu. Jen díky tomu totiž budou vědět, že pokud kurz opět výrazně ustřelí, nezadotují ještě o to více i svého partnera pro směnu.
Autor je výkonný ředitel společnosti Fidoo
(Redakčně upraveno)
