Když osmadvacetiletá Kateřina z Liberecka před sedmi lety otěhotněla, přála si rodit přirozeně. Hladký průběh těhotenství nasvědčoval tomu, že se jí přání splní, ale na porodním sále nastal zvrat. Porod se zkomplikoval a po dvou dnech museli lékaři přistoupit k akutnímu císařskému řezu.
„Měla jsem pocit, že jsem úplně selhala. Pohltily mě výčitky, že jsem neporodila přirozeně a že jsem tím svému miminku určitě ublížila. Celé šestinedělí jsem v nemocnici proplakala a nešlo mi kojit, což můj psychický stav ještě zhoršovalo,“ vzpomíná Kateřina, jejíž celé jméno faei.cz zná.
Že trpí poporodní úzkostí, tehdy netušila. A příliš jí nepomohl ani nemocniční personál, který jí místo podpory kritizoval za neustálý pláč. Celý první půlrok mateřství Kateřinu úzkosti neopouštěly, měla noční můry o svém „selhání“ při porodu.
Pomohla EFT terapie
„Nebyla jsem ani schopná se synem chodit ven. On můj smutek cítil, a také často plakal,“ popisuje Kateřina. Velkou oporou pro ni byla v té době rodina. Po několika měsících přetrvávajících úzkostí navrhl Kateřinin manžel, který se bál o její zdraví, aby vyhledala pomoc.
„Tehdy jsem si vybavila, že jsem kdysi slyšela o EFT terapii, a tak jsem se ji rozhodla vyzkoušet. Kombinuje se v ní terapeutický rozhovor a poklepávání akupunkturních bodů,“ konstatuje Kateřina. Nakonec se dokázala se svou situací vyrovnat.
„Terapie, podpora blízkých a časem získaná rutina v mateřství mě postupně od úzkostí osvobodily, ale zůstalo mi velké trauma,“ vzpomíná Kateřina. Když před čtyřmi lety čekala druhé miminko, těhotenství provázely od začátku problémy a Kateřina se připravovala na císařský řez.
Našla si terapeutku, která pomáhá ženám překonat porodní traumata, a s jejím vedením se Kateřině podařilo v sobě uzavřít trápení a pocity selhání z prvního porodu. Druhé dítě přišlo na svět plánovaným císařským řezem.
„Během mého těhotenství měl můj gynekolog podezření, že dochází u miminka k rozvoji anemie. Podstoupila jsem vyšetření, které ji sice nakonec nepotvrdilo, přesto jsem ale raději zvolila císařský řez,“ vysvětluje maminka.
V šestinedělí lékaři zjistili, že má dítě závažnou vývojovou vadu na ledvinách. „Psychicky to pro mě bylo strašné. Čerstvě narozená dcera potřebovala dvě operace a já s ní trávila spoustu času v nemocnici. Jenomže doma jsem měla malého syna, který mě taky potřeboval,“ říká maminka.
Stresová porucha
V té době náhodou objevila organizaci Úsměv mámy, která podporuje maminky s psychickými problémy. Organizaci hned oslovila, ale nikoli s prosbou o pomoc, ale proto, aby se zapojila se svou zkušeností.
„Úsměv mámy funguje na principu sdílení. Napadlo mě, že můj příběh a moje zkušenosti mohou ostatním pomoct. Naplňuje mě být tou, která může podržet ostatní maminky,“ dodává Kateřina, která teď v Úsměvu mámy pracuje jako regionální koordinátorka.
Podle Jany Krzyžánkové, praktické lékařky a členky Společnosti všeobecného lékařství, trpí podobnými poporodními úzkostmi jako Kateřina 10 až 15 procent maminek. Zřejmě u ní šlo i o posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) vyvolanou těžkým porodem.
„Způsobil trauma, pocit selhání i ztrátu kontroly. Výzkumy potvrzují, že právě císařský řez zvyšuje riziko poporodní deprese i PTSD. Kateřina zažívala nejenom úzkosti, ale i noční flashbacky. Její nejistotu zhoršoval také pláč miminka, které reagovalo na její rozpoložení,“ uvedla Krzyžánková.
Dodala, že psychologická pomoc na odděleních často chybí, což je systémový problém. „Kateřině nakonec pomohla podpora blízkých a terapie EFT – účinná by pravděpodobně byla i psychoterapie. Díky tomu trauma zvládla, a i když čelila dalším těžkým zkouškám,“ řekla Krzyžánková.
Hormonální změny
Tématu se věnovali také odborníci na XIX. jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Podle expertů až 80 procent žen zažívá pocity smutku a úzkosti, trpí podrážděností a náhlými změnami nálad.
Poporodní splín, známý jako baby blues, u všech žen sám neodezní – u každé páté přeroste ve vážnější duševní obtíže. Novopečené maminky by proto neměly psychické problémy podceňovat a měly by včas vyhledat pomoc.
„V těhotenství a po porodu dochází v těle ženy k výrazným hormonálním změnám, které ovlivňují její fyzické i psychické zdraví. Zejména po narození dítěte je kvůli hormonům duševní rovnováha maminek velmi křehká,“ uvedla už citovaná doktorka Jana Krzyžánková.
„Téměř každá žena projde několik dní po porodu takzvaným baby blues,“ konstatovala lékařka. Typickými příznaky poporodního splínu jsou náhlé změny nálady, plačtivost bez jasného důvodu, podrážděnost, úzkost, pocity smutku a přetížení.
Příčinou jsou nejenom hormonální změny, ale i fyzické vyčerpání a emoční vypětí maminek. „Baby blues je normální a nevyžaduje léčbu – většinou stačí podpora okolí, odpočinek a čas,“ poznamenal Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství.
„Pokud však příznaky přetrvávají déle než dva týdny nebo se zhoršují a rozvinou se do hlubších problémů nebo silné úzkosti, může jít o poporodní depresi. Ta už vyžaduje odbornou pomoc,“ upozornil Býma.
Mnoho maminek však netuší, že jsou psychické obtíže po porodu časté. Za své pocity se stydí a o pomoc si neřeknou včas. Vyšší riziko poporodních depresí mají ženy, které žijí ve znevýhodněném sociálním prostředí, trpí psychickým onemocněním nebo za sebou mají traumatickou zkušenost.
Neléčené poporodní psychické obtíže mají vážné důsledky a ovlivňují celou rodinu. V krajním případě mohou vést i k sebevraždě. „Často se setkáváme s tím, že způsobí rozvrat rodiny. Psychické problémy se navíc přenáší na další generace. Děti nemocných maminek trpí častěji poruchami chování nebo například logopedickými vadami,“ upozornila lékařka Jana Krzyžánková.
